Čísla mluví jasně: Čína vládne výzkumu. V záplavě publikací je ale i spousta podvodů

Čínský ekonomický vzestup posledních čtyř desetiletí a souběžná investiční horečka se projevují i v počtu patentů a vědeckých publikací. V roce 2021 čínští vědci publikovali na 3,7 milionu studií, což je takřka čtvrtina celosvětové produkce. Víc publikací mají jen američtí autoři, ovšem rozdíl se rychle snižuje. A co víc, bráno podle počtu citací článků jinými autory, což je uznávaná metrika používaná k posuzování úrovně výstupů, se kvalita čínské vědy zlepšuje. Loni Čína podle japonského Národního institutu pro vědeckou a technologickou politiku dokonce předstihla USA v počtu nejcitovanějších prací. Stalo se to vůbec poprvé a velkou roli v tom mají odkazy na čínský výzkum, který jako první sekvencoval genom viru covid-19, ale nelze popřít, že vědci z Číny jsou nyní globálně nejcitovanější. A to by, alespoň teoreticky, mělo znamenat že jejich práce jsou v souhrnu nejpřínosnější.

Je to důvod k obavám? Vždyť Čína hlásí úspěchy v řadě klíčových odvětví, od genetiky přes kosmonautiku po kvantové počítače. Hlubší pohled na čínskou publikační lavinu ukazuje jednu nepříjemnost – systémovou neefektivitu maskující záplavu nekvalitního a podvodného výzkumu.