Lidé z IT branže se mě často ptají na názor, zda a kdy se situace s kritickým nedostatkem kvalifikovaných IT specialistů zlepší. Podléhají naivní představě, že ajťáků přibývá a že vysoké platy jistě zafungovaly. Moje odpověď je většinou nepotěší. Bude hůř a na současnou situaci budeme ještě rádi vzpomínat.
Trh s IT specialisty je totiž extrémně neflexibilní. Pokud budete chtít přilákat za volant dvakrát více řidičů kamionů, stačí, když zvednete platy o 50 procent, a za rok máte po problému. Skladníci či kuchaři opustí svůj obor a půjdou za lepším. S programátory je to ale jako se zubaři. Je jich k dispozici omezené množství a nezvětšíte ho tím, že zubařům zdvojnásobíte platy. Tím jen péče o zuby bude stát dvakrát tolik, ale její množství se nezvětší.
Závislost ekonomiky na IT
Dlouhodobým jevem, který podporuje poptávku po IT specialistech, je rostoucí závislost ekonomiky na využívání technologií. Skoro by se dalo říct, že před nimi není úniku a do budoucna tato závislost poroste. Když se dnes podíváte na lecjaký sci‑fi film z 80. let, zjistíte, že už tam zase tak moc „sci‑fi“ vychytávek není. Z automobilek se stávají IT firmy, které produkují obrovské množství softwarů. Místo automechaniků budeme v servisech potkávat experty na palubní software, audiovizuální systém a připojení k internetu. Čím větší bude naše závislost na technologiích, tím vyšší bude cena IT specialistů.
V posledních letech se běžně stává, že specialisté vydělávají více než jejich šéfové. Historicky zakořeněný princip, že čím výše v organizační struktuře stojíte, tím více vyděláváte, realita IT branže v posledních letech změnila. V důsledku toho dnes projektový manažer dostane nabídku na 100 tisíc a špičkový programátor se dostane na 150 až 200 tisíc korun měsíčně. Manažeři to špatně snášejí, ale pokud tento stereotyp nepřekonají, budou jen dále naříkat, že k nim nechce nastoupit žádný seniorní programátor za nabízený osmdesátitisícový plat. A mezitím konkurenční firmy, které se přizpůsobí trhu, budou dodávat zákazníkům nové produkty a váhající konkurenci převálcují.
Očekávání generace Z
Doba se změnila i z pohledu pracovního nasazení a ochoty věnovat pracovním úkolům více času. Za posledních 20 let naše společnost velmi zbohatla a generace mých dětí již bude mít čtyřdenní pracovní týden za samozřejmost. Nebude to ale znamenat práci za 80 procent platu. Nechali jsme si před dvěma lety zpracovat nezávislý průzkum mezi IT specialisty a jeden ze závěrů mi utkvěl v paměti. Specialista uvedl, že nechce více peněz za stejnou práci, ale stejně peněz za méně práce. Skvělý výdělek jim nabízí všichni. Pokud chcete uspět a ulovit ty nejlepší, musíte nabídnout něco navíc.
Trh prošel výraznou proměnou během covidu. Dnes sice stále málokterá firma umožní pracovat plně na dálku, ale zároveň téměř žádná nepožaduje pětidenní přítomnost v kanceláři. Je zde ovšem silná množina programátorů (20–30 procent), kteří hledají projekty výhradně v režimu full remote. Pro ně není lokální nabídka zajímavá, a proto se úspěšně poohlížejí po angažmá v zahraničí. Programování je globální komodita a cena se rovněž globalizuje. České firmy budou muset kvalitním programátorům platit globální cenu i v Praze, Brně či Liberci. IT specialisté jsou lovnou zvěří pro headhuntery z celého světa. Znalostní kapitál se může přesouvat, stejně jako finanční kapitál, podle toho, kde je to zrovna výnosnější.
Princip rockové hvězdy
Takzvaný princip rockové hvězdy má kořeny ve studii, která se uskutečnila v Kalifornii v roce 1968. Devět programátorů dostalo identické zadání s řadou úkolů. Očekávalo se, že nejlepší programátor předčí svého průměrného kolegu dvakrát až třikrát. Ukázalo se však, že nejschopnější programátor předčil toho nejhoršího 20x v rychlosti kódování a 10x v rychlosti programu. Studie vyvolala po svém zveřejnění pozdvižení.
Stáhněte si přílohu v PDF
Skvělý softwarový inženýr je velmi kreativní a dokáže vidět koncepční vzorce, které ostatní nevidí. Jsou zde rizika spojená s tím, když klíčový projekt necháte na třech expertech namísto na 30členném týmu. Vyváženo je to ovšem dalšími výhodami – dobře vést tým je těžké a stojí to hodně úsilí. Rozdíl mezi efektivitou dvou různě zkušených zedníků může být třeba trojnásobný, ale rozdíl mezi efektivitou průměrného programátora a opravdového experta může být klidně stonásobný, pokud do toho umíte započítat i množství chyb v kódu a náklady na jejich testování a odstranění. Měli byste ale odvahu dát tomu lepšímu, když ne stonásobně, tak alespoň pětinásobně vyšší plat?
Moje predikce?
V budoucnu u nás bude malá skupina extrémně dobře placených IT specialistů a poměrně velká skupina lidí, kteří budou placení jako IT specialisté, ale kvalit té první skupiny nebudou dosahovat. Obor nepochybně ovlivní umělá inteligence – jejím důsledkem bude, že z dobrých programátorů budou ještě lepší a výkonnější a z těch špatných ještě horší. Skutečných programátorů bude v důsledku demografické křivky, globalizace trhu programátorů a nezájmu o technické obory ubývat a jejich cena poroste rychleji než platy v jiných oborech.
Článek vznikl ve spolupráci se společností TeamIT. Text nevyjadřuje názor redakce.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.
