Distribuční společnosti v Česku budou potřebovat sto miliard korun na to, aby česká energetická síť byla dostatečně zelená. Konkrétně, aby připojily do sítě obnovitelné zdroje v takovém počtu, že jejich výkon vyhoví požadavkům Green Dealu. Vyplývá to z analýzy, již si distributoři nechali vypracovat a oficiálně ji budou prezentovat v druhé polovině června.
„Tyto investice budou distribuční společnosti a přenosová firma ČEPS potřebovat, aby do roku 2040 přenastavily a dostatečně zrekonstruovaly přenosové sítě a celkově posílily energetickou infrastrukturu v Česku,“ řekla Martina Krčová, členka Rady Energetického regulačního úřadu na konferenci Solární energie a akumulace v ČR. Akce se uskutečnila minulý týden v prostorách O2 Universum v Praze a HN se staly hlavním mediálním partnerem.
A kdo těch sto miliard zaplatí? „Část půjde z Modernizačního fondu EU a část zaplatí zákazníci. Naším cílem nicméně je, aby dopady na zákazníky byly co nejnižší,“ dodala pro HN Krčová.
Dosáhnout energetických cílů Green Dealu Česku pomohou také strategické dokumenty, které ovšem stále nejsou dokončené. „Legislativa u nás už dlouho pokulhává. Nesmíme zapomínat na to, že je třeba ji již dokončit,“ připomněla na konferenci Krčová. Jeden z takových důležitých zákonů, který stále čeká na schválení, je například novela energetického zákona známá jako lex OZE II. Dává spotřebitelům elektřiny přelomovou možnost vyrábět a sdílet čistou lokální energii.
Stejně tak je podle Krčové nutné zrychlit povolovací procesy i výstavbu takzvaných smart grids, tedy chytrých sítí. Blahoslav Němeček, partner poradenské společnosti EY, k tomu dodal, že stejně tak je velmi důležité rozběhnout instalaci smart meterů. Jde o chytré elektroměry, které se instalují k fotovoltaickým elektrárnám a shromažďují mnoho informací o odběru elektřiny a její dodávce do sítě.
Konference Solární energie a akumulace v ČR 2023
„Smart metery by pro nás měly být prioritou číslo jedna. Díky nim je možné vidět, jak se zákazníci chovají, můžeme je shlukovat do skupin a optimalizovat chod sítě. Bez sběru dat tohle všechno není možné,“ podotkl na pódiu Němeček. Dodal, že v oblasti fotovoltaiky potřebují Češi také pořídit mnohem více baterií pro ukládání přetoků energií.
Česko získá z povolenek 1,2 bilionu korun
V úvodní části konference promluvil ministr životního prostředí Petr Hladík za KDU‑ČSL. Zdůraznil, že pro jeho ministerstvo, které drží Modernizační fond EU, je zásadní podpora rozvoje obnovitelných zdrojů a dekarbonizace. „Podle našich propočtů bude do roku 2030 z emisních povolenek zhruba 1,2 bilionu korun určených na dekarbonizaci. (Jde o předpokládaný příjem Česka pro období 2021–2030. Hlavním zdrojem jsou výnosy z aukcí povolenek a příjmů pro Modernizační fond a Sociální klimatický fond ČR, dále například finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Národního plánu obnovy – pozn. red.) Tyto peníze půjdou do energetiky, průmyslu, moderní dopravy i bydlení,“ řekl Hladík.
Dodal, že transformace na čistší energetiku musí být sociálně citlivá a musí zahrnout i skupiny obyvatel, kteří žijí v nájmu a nikdy si vlastnické bydlení nebo soláry na svou střechu nepořídí.
Fotovoltaické elektrárny v Česku
Loni bylo v tuzemsku zprovozněno
33 760 fotovoltaik s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což je meziroční nárůst o 366 procent. Dvojnásobný nárůst byl patrný také u tepelných čerpadel, kterých se nainstalovalo přes 60 tisíc.
I přes velkou poptávku se ovšem některé instalační firmy potýkají s problémy. Největším případem jsou potíže Energetického holdingu Malina, který je kvůli problémům se zajištěním velkého množství zakázek v úpadku.
Společnost v návrhu k insolvenci přiznala závazky, které zahrnují i vybrané zálohy, ve výši přes jednu miliardu korun.
„Už teď formujeme a nastavujeme Sociálně klimatický fond tak, abychom některé věci dokázali předfinancovat i v segmentu bydlení,“ připomněl Hladík. Sociálně klimatický fond by měl začít fungovat od roku 2026 a má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.
Zóny pro větrníky a novinka agrovoltaika
Hlavní vlna zájmu o Novou zelenou úsporám a menší fotovoltaické elektrárny (FVE) přišla s válkou na Ukrajině a energetickou nejistotou. Dnes chodí pět až šest tisíc žádostí každý měsíc, podotkl ministr Hladík. Od října 2021 už jich je celkem 90 tisíc. „Chci ujistit, že podpora fotovoltaiky v Nové zelené úsporám bude dále pokračovat,“ řekl Hladík.
Zmínil také aktuálně chystanou legislativu, například novelu zákona o zemědělském a půdním fondu, který zakáže stavbu fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě první a druhé třídy.
Ale přichází s novým tématem agrovoltaiky (solární panely v sadech či na polích společně s plodinami – pozn. red.). Nově už české zákony tento pojem budou znát. Stejně tak ministerstvo pracuje na takzvaných Go To zónách, tedy na vymezení oblastí, kde by bylo vhodné urychleně instalovat jak fotovoltaiku, tak větrné elektrárny.
„Tyto Go To zóny nyní představujeme krajům a musím říct, že v každém kraji Česka tyto zóny budou,“ ujistil Hladík. Stejně tak chce ministerstvo již připravit pro tyto oblasti posouzení vlivu na životní prostředí (SEA), aby investor do obnovitelných zdrojů mohl velmi rychle pokračovat k realizaci. Hotové podklady ke Go To zónám by chtěl ministr mít do konce letošního června. „Vidíme, že v oblasti fotovoltaiky cíle do roku 2030 splníme díky solárnímu boomu. Kde ale budeme mít problém, je vítr,“ připomněl Hladík.
Ne každá nová fotovoltaika bude připojená
O solárním boomu mluvilo hned několik dalších řečníků. Například Libor Kolář, vedoucí útvaru rozvoj a správa sítě v distribuční společnosti EG.D, konstatoval, že v druhé polovině loňského roku se počet nových žádostí o připojení FVE vyšplhal až k 4500 měsíčně. „Bylo pro nás velmi náročné na to reagovat a vyčlenit dostatečné kapacity,“ popsal Kolář. Naprostá většina žádostí, 95 procent, se týkala malých elektráren s nízkým napětím.
Kolář také zmínil stále urgentnější problém s kapacitou distribuční sítě, jež přestává pro tak velký počet nově připojených FVE elektráren stačit. V sále promítl mapu rezervovaného výkonu sítě jižních Čech a Moravy, kde se například v distribučních oblastech Sokolnice a Otrokovice již instalují srovnatelné výkony, jakých dosahují dva bloky jaderné elektrárny a hrozí vyčerpání technických možností pro připojení nových výroben.
Pro představu: Největší distribuční společnost ČEZ Distribuce letos za první tři měsíce roku připojila do sítě přes 15 tisíc nových fotovoltaických elektráren. Tím už se blíží číslům za celý loňský rok, kdy jich připojila přes 21 tisíc. ČEZ už oznámil, že letos plánuje do nutných úprav distribuční soustavy pro připojení obnovitelných zdrojů investovat 6,5 miliardy korun. Investice do sítě plánuje i EG.D, která nedávno spustila na webu i takzvanou mapu připojitelnosti, kde je možné si ověřit volnost kapacit v soustavě pro připojení nové elektrárny.
Podle Jana Krčmáře, výkonného ředitele Solární asociace, je mohutný rozvoj výroby solární energie v Česku pozitivní. „Průmysl počítá s elektrifikací. Potřebujeme se připravit na dobu, kdy už nebude uhlí a plyn, ale ještě nebude jádro. Toho nedosáhneme bez rozvoje nových obnovitelných zdrojů energie,“ připomněl Krčmář.
Konference Solární energie a akumulace v ČR 2023
