Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Švédský premiér Ulf Kristersson zprávu přivítal a uvedl, že se těší na členství v alianci. Její šéf Jens Stoltenberg v pondělí vyjádřil naději, že Švédsko v NATO uvítá „velmi brzy“. Krok Ankary uvítal také Washington. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup této skandinávské země do aliance dosud neratifikovala.
„Protokol o přistoupení Švédska k NATO byl 23. října 2023 podepsán prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a poslán do Velkého národního shromáždění Turecka,“ uvedla turecká vláda na sociální síti X.
Zatím není jasné, kdy se turecký parlament touto záležitostí bude zabývat. Nejprve ji dostane k posouzení zahraniční výbor a teprve poté věc projedná plénum. Erdoganova strana má se svými spojenci v parlamentu většinu, ne všichni poslanci ale vstup Švédska do NATO podporují.
Erdoganův krok v pondělí přivítal i generální tajemník NATO Stoltenberg. „Těším se, že Švédsko velmi brzy přivítám jako plnohodnotného spojence NATO,“ uvedl podle agentury AFP Stoltenberg s tím, že po švédském vstupu bude celá aliance silnější a bezpečnější. Podle Reuters Stoltenberg dodal, že se těší na „urychlené hlasování“ o ratifikaci přistoupení Švédska v tureckém parlamentu. Šéf aliance má v úterý Švédsko navštívit.
Také Spojené státy v pondělí podle Reuters krok tureckého prezidenta uvítaly. „Těšíme se, že protokol bude projednán v tureckém parlamentu a co nejdříve schválen,“ řekl novinářům na pravidelném tiskovém brífinku mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Je to vítané rozhodnutí,“ dodal podle agentury AFP.
Erdogan více než rok blokoval švédskou žádost o vstup do NATO se zdůvodněním, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Ankara považuje za teroristické, a jejich sympatizantům. Jde zejména o organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout jeho vládu. Na seznamu osob, které kvůli tomu Ankara požaduje od Švédska vydat, jsou ale i novináři či aktivisté, kteří jen kritizují Erdoganův režim za porušování lidských práv.
Turecký postoj k ratifikaci dále zhoršilo pálení koránu na demonstracích ve Švédsku. Ještě v srpnu Erdogan tvrdil, že Švédsko nemá kvůli případům pálení koránu jisté, že mu parlament vstup do aliance schválí. Řekl to 21. srpna po návratu z návštěvy v Maďarsku.
Švédsko požádalo o vstup do NATO loni v květnu spolu s Finskem, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu.
