Ročně prý způsobí smrt více lidí než autonehody, HIV, malárie, tuberkulóza a sebevraždy dohromady. Přesto se o této hrozbě příliš nemluví. O čem je řeč? O otravě olovem.
Že je tenhle kov zdraví škodlivý, přitom lidé vědí tisíce let. Řecký básník a lékař Nikandros z Kolofónu už ve 2. století před naším letopočtem psal o toxicitě olova a olovnatou bělobu zařadil mezi jedy. Římský architekt Vitruvius, žijící v 1. století před naším letopočtem, pro změnu varoval před používáním olova v potrubí.
Dnes víme, že olovnatý benzin vede k předčasným úmrtím lidí, že olovo může výrazně snížit IQ a je pravděpodobné, že existuje vztah mezi tím, když jsou lidé v dětství vystaveni olovu, a pozdější vysokou mírou kriminality ve společnosti. Přesto je olovo, a to především v chudších částech světa, všudypřítomné.
Pure Earth, což je největší nezisková organizace zabývající se problematikou kontaminace olovem, nedávno provedla rozsáhlý průzkum výrobků v 25 zemích s nízkými a středními příjmy, od Peru přes Nigérii a Indii až po Filipíny. Cílem bylo zjistit, jak vysoký je obsah olova ve výrobcích pro domácnost. Čísla, ke kterým výzkumníci došli, jsou alarmující. Vysoké množství olova bylo zjištěno v 52 procentech kovového a 45 procentech keramického nádobí, dále ve 41 procentech barev v domácnostech a 13 procentech hraček.
Obrovské množství olova, s nímž se lidé v těchto chudších částech světa pravidelně setkávají, má samozřejmě negativní dopady na jejich zdraví. Jak ohromný to je problém, ukázala studie publikovaná nedávno v časopise Lancet Planetary Health. Její autoři, ekonom Bjorn Larsen a globální vedoucí pracovník Světové banky pro řízení znečištění Ernesto Sánchez-Triana, odhadují, že v důsledku expozice olovu v roce 2019 předčasně zemřelo na kardiovaskulární onemocnění přibližně 5,5 milionu lidí. Pro bližší představu – je to více, než kolik lidí v tomto roce zemřelo v důsledku autonehod (1,2 milionu), tuberkulózy (1,18 milionu), HIV/AIDS (864 tisíc), sebevražd (759 tisíc) a malárie (643 tisíc) dohromady. Podle propočtů obou autorů článku tento problém jako celek představuje společenské náklady ve výši šesti bilionů dolarů ročně, což je suma odpovídající 6,9 procenta celkového světového HDP. Opět pro srovnání – je to více než nedávný odhad Světové banky týkající se společenských nákladů na znečištění ovzduší, který činil 6,1 procenta celosvětového HDP.
Chudoba ničí mozky malých dětí, existuje na to ale účinný lék – čtení knih
Tato čísla vypadají na první pohled těžko uvěřitelně, na věrohodnosti ale získají, vezmeme-li v úvahu, jak široce je populace v rozvojovém světě vystavena olovu. Jeden vědecký tým, vedený environmentálním vědcem Bretem Ericsonem, zkoumal v roce 2021 výskyt olova v krvi obyvatel ve 34 zemích, ve kterých dohromady žije více než dvě třetiny světové populace. Podle jeho odhadu mělo v krvi vysokou hladinu olova (definovanou jako více než pět mikrogramů na decilitr) celkem 48,5 procenta dětí. V bohatých státech mají přitom vysokou hladinu olova v krvi jen asi tři procenta dětí. Celkově se tak odhaduje, že ve světě trpí otravou olovem dohromady zhruba 815 milionů dětí, tedy každé třetí.
Právě děti jsou přitom olovem nejvíce ohroženy, protože jejich kosti a orgány po jeho konzumaci absorbují více tohoto kovu. Kromě toho olovo, které je neurotoxinem, může v mladším věku snadněji ohrozit jejich duševní vývoj. V červenci letošního roku zveřejnila americká neziskovka Center for Global Development (CGD) pracovní dokument shrnující výsledky 47 studií, který tvrdí, že čím více jsou děti vystaveny olovu, tím horší jsou jejich výsledky v testech z matematiky, čtení a IQ. Podle CGD tak lze přibližně pětinu celkového rozdílu ve výsledcích testů mezi dětmi v bohatých a chudých zemích přičíst rozdílům v expozici olovu.
Jaké jsou hlavní zdroje kontaminace olovem, zatím příliš nevíme.
Historicky bylo hlavním zdrojem olovo v olovnatém benzinu, ten se ale v posledních dekádách přestal používat a poslední země (Alžírsko) jej zakázala před dvěma lety. Olovo se hojně používá v autobateriích, leteckém palivu a spotřebním zboží. Občas se dokonce objeví v potravinách. Studie z roku 2019 v Bangladéši zjistila, že kurkuma byla často záměrně kontaminována olovem, aby byla jasnější. V roce 2019 obsahovala téměř polovina vzorků tohoto koření, které se v asijské kuchyni hojně využívá, odebraných na hlavním velkoobchodním trhu v Dháce zjistitelné množství olova. Stále však není jasné, který zdroj se na otravách lidí olovem podílí nejvíce. Je to způsobené i tím, že na zkoumání tohoto problému se ve světě vynakládají směšné sumy peněz. Zpráva z roku 2021 zjistila, že neziskové organizace utrácejí na řešení této problematiky nanejvýš 10 milionů dolarů ročně, přičemž většina těchto peněz pochází od vlád. Pro srovnání: na boj proti viru HIV/AIDS, který v roce 2019 zabil pětinu lidí v porovnání s otravou olovem, vynaložily jen v roce 2022 vlády ve světě na 8,2 miliardy dolarů.
