Pětiletý Ondra byl od září ve školce sotva pár týdnů. Většinu času strávil doma se spálovou angínou, která se mu opakovaně vracela. Není sám, podobné zkušenosti má v Česku řada dětí. Důvodem je, že v posledním roce se tyto angíny objevují mnohem častěji než dříve. Spálový bacil se totiž změnil – umí se rychleji množit a častěji se vrací. I proto se čeští lékaři nechtějí příliš držet nových doporučení a zkracovat léčbu antibiotiky.

Spálovou angínu způsobuje bacil zvaný streptokok. Běžný smrtelník ji od té klasické nepozná, podle lékařů ale právě tento typ angíny v posledním roce způsobuje vážné potíže. „Je jich hodně a vrací se s krátkým odstupem,“ popisuje zkušenosti pediatrů předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Podobné zkušenosti hlásí i šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Alena Šebková. „Začalo to loni, to byl opravdu extrémní nárůst, nyní se to opět rozjíždí,“ říká s tím, že mikrobiologové dokonce zjistili u spálového bacilu změny, je podle ní agresivnější.

„Od listopadu 2022 se pereme s trošku jiným streptokokem, který se na sliznicích opakovaně uplatňuje ve velmi krátkých intervalech, a umí se rychleji namnožit,“ líčí pediatrička Klára Procházková.

Národní referenční laboratoř potvrzuje, že bakterie působila velmi invazivně, došlo dokonce k úmrtí několika osob včetně dětí. „Bakterie, která způsobila spálu je dle našeho zjištění stejná. Problém je ale podle nás spíše na straně jedince, protože měl výrazně oslabenou imunitu po covidu,“ říká vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu Jana Kozáková. 

Podle lékařů je hlavní příčinou změn právě covid, kdy se bakterie přizpůsobila těžším podmínkám a naučila se snadněji šířit, aby to zvládla i přes roušky a respirátory. Navíc lidé podle lékařů přišli o svou přirozenou imunitu.

„Téměř tři roky byli lidé v rouškách a došlo k ‚vyvanutí‘ individuální imunity. Nyní si všichni musí svou imunitu opět nastartovat, ale to nejde hned,“ vysvětluje pediatrička z Karviné Pavla Tvrdoňová. Situaci přirovnává k malým dětem, které když nastoupí do školky, jsou stále nemocné. „Po odložení roušek jsme v této situaci v podstatě všichni.“

Spálová angína by se měla léčit výhradně penicilinem, někteří lékaři ale váhají před novým evropským doporučením léčby. Podle něj stačí nemoc léčit antibiotiky pět až sedm dní. Dle výzkumu má desetidenní léčba stejný efekt jako sedmidenní a je ekonomicky výhodnější.

„Na tom se ale zatím nedokážeme shodnout. Plošně jsme proto léčbu zatím nezkracovali, zůstáváme na sedmidenní, spíše desetidenní léčbě, jak jsme zvyklí. A to i vzhledem k tíži těch příznaků,“ říká Šebková s tím, že by si Česko mělo udělat svoje doporučení i na základě těchto zkušeností.

I podle Tvrdoňové k plošnému zkracování léčby nedocházelo: a pokud ano, tak jen v případech, kdy Česko antibiotika nemělo. „Mohlo se stát, že kvůli nedostatku sirupových forem antibiotik jsme nepsali více balení potřebných na léčbu 10 dnů, ale zkracovali jsme léčbu na těch sedm dní.“

Lékaři se také domnívají, že lidé odvykli hygienickým pravidlům: nemyjí si ruce, chodí ven nachlazení a zanedbávají rekonvalescenci. „Dříve byly děti při spále hospitalizované, pak byly týden doma. Dnes už jedenáctý den nastupují do školy a nejlépe i do všech sportovních kroužků, které mají,“ tvrdí Šebková a rodičům radí, aby dítě se spálovým bacilem nechali déle v klidovém režimu.

 

Článek jsme aktualizovali po vyjádření Národní referenční laboratoře a zpřesnili titulek.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.