Prokázat, že firma není jen nalakovaná nazeleno, ale skutečně dodržuje vysoké sociální a environmentální standardy, je pro mnohé společnosti stále důležitější výzvou. Nabízí se k tomu mezinárodně uznávané certifikace, které poskytnou firmě nezávislou kontrolu a ověří, zda má politiku udržitelnosti nastavenou efektivně.

„Pro zákazníky to ještě není tak podstatné, v tom jsme zatím na začátku. Ve vztahu s našimi obchodními partnery je už ale velmi důležité, aby nás vnímali jako firmu, která je v oblasti ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti na vysoké úrovni,“ říká Ivan Holub, manažer udržitelnosti společnosti Danone pro střední a východní Evropu. Ta se stala první velkou korporací v regionu, která získala mezinárodní certifikát B Corporation od neziskové organizace B Lab. V současné době je držitelem tohoto osvědčení 140 firem v Česku.

Vaše společnost má čerstvou zkušenost s certifikací B Corp. Co získání tohoto osvědčení obnáší a jak takové hodnocení probíhá v praxi?

Zahrnuje to tři fáze. Tou první je kontrola transparentního řízení firmy. Organizace B Lab si ověří, zda jako podnik splňujete určitá kritéria věrohodnosti a zda s vámi nejsou spojeny negativní aféry. Danone například muselo prokázat, že podporuje globální doporučení WHO pro kojení v prvních šesti měsících věku dítěte a pokračující kojení až do dvou let, aby nedocházelo ke kolizi s tím, že firma vyrábí i dětskou výživu pro případy, kdy kojení není možné. Ve druhé fázi pak probíhá bodové hodnocení, ve kterém rozkrýváte, jakým způsobem vaše firma dodržuje environmentální a sociální standardy v jednotlivých oblastech. Dohromady můžete získat přes 200 bodů, minimum pro získání certifikátu je 80. Na základě velikosti vaší firmy dostanete set otázek, na které odpovídáte. A pak přijde ta nejnáročnější fáze, kterou je audit. Organizace B Lab nominuje auditora, který s vámi většinu otázek prochází a kontroluje. Přičemž některé otázky mají samozřejmě větší důležitost a vyšší bodové ohodnocení. Nakonec ten auditor je auditován ještě jiným auditorem, aby opravdu nemohlo dojít k nějakému zkreslení nebo subjektivizaci.

Danone pro střední a východní Evropu zahrnuje kromě Česka také Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Slovensko. Jsou mezi těmito zeměmi v oblasti udržitelnosti výrazné rozdíly? Bylo v některých zemích náročnější dostát požadavkům certifikace?

U každé otázky jsme museli odpovídat za všech pět zemí dohromady. Pravidla jsou nastavena tak, že pokud chcete odpovědět na nějakou otázku kladně, musí to platit minimálně pro 80 procent toho regionu, přičemž poměr každé země se počítá podle počtu zaměstnanců, kteří tam pracují, nebo podle metrů čtverečních podlahové plochy u otázek zaměřených například na spotřebu energií. Určité rozdíly mezi těmi pěti státy tam jsou, ale řada našich interních politik je nastavena celoevropsky nebo celosvětově, takže to nebylo tak náročné. Výrazně se vymykalo jen Rumunsko, protože to je země, kde máme velkou mléčnou továrnu. Tam se tedy ochrana životního prostředí týkala úplně jiných opatření než v zemích, kde řešíme převážně logistiku, obchod nebo administrativu.

Říkal jste, že některé otázky mají větší důležitost. Které to jsou?

Pokud jde přímo o výrobu mléčných produktů v naší továrně, tak stěžejní otázky byly cílené právě na ekologické aspekty samotné produkce. Týkaly se toho, jak máme ošetřena různá environmentální rizika, jak spolupracujeme s našimi dodavateli a jaký to má dopad na životní prostředí. My se primárně zaměřujeme na snižování metanu. Dává to smysl, protože zpracováváme mléko a v tomto odvětví je metan problematický. V rámci globálního metanového závazku máme stanoveno snížit produkci metanu do roku 2030 o 30 procent a naše celofiremní politika směřuje k tomu, abychom to tempo snižování ještě zrychlovali. Další důležité otázky se týkaly naší obalové politiky, kde jsme museli prokázat, co přesně děláme pro větší recyklovatelnost našich obalů. Klíčové ale byly i otázky v oblasti péče o komunitu a zaměstnance. Tam jsme v rámci našeho regionu získali poměrně dost bodů.

U těchto otázek se sbírají data přímo od zaměstnanců?

Od zaměstnanců ne, ale firma musí prokázat, že spokojenost zaměstnanců důsledně ověřuje. Zodpovídá za to manažer, který musí třeba doložit dotazníky spokojenosti a konkrétní opatření, která dokazují, jak se s výstupy dotazníků pracovalo.

Když se vrátíme k řízení společnosti, které je první hodnocenou oblastí, v čem konkrétně se tu projevuje ekonomická a sociální odpovědnost?

Naše společnost má tuto odpovědnost postavenou na třech pilířích. Prvním z nich je zdraví, druhým je příroda a třetím lidé. K těmto prioritám se vztahují celé systémy závazků popsané v našich stanovách.

Můžete uvést příklady takových závazků?

U zdraví klademe například velký důraz na snižování cukru, především u výrobků, které jsou určeny dětem. Směřujeme k tomu, aby cukr tvořil jen maximálně desetinu obsahu našich produktů. Co se týče ochrany přírody, tam je aktuálním tématem dekarbonizace v rámci naší logistiky. Zavázali jsme se, že do roku 2050 budeme uhlíkově neutrální. Patří sem také naše obalová politika a snižování produkce metanu, o kterých jsme mluvili.

Jak na snižování produkce metanu dohlížíte u vašich dodavatelů mléka?

Rumunsko je zemí, která je na zemědělství hodně závislá a kromě velkých koncernů je tam spousta malých farmářů, kteří chovají méně než 50 krav. Deset procent mléka, které zpracovává naše továrna, pochází právě od chovatelů tohoto typu. Farmáři sváží mléko na sběrné místo, odkud se převáží do fabriky. A kromě toho, že od nich odebíráme mléko, tak těm farmářům také pomáháme třeba nastavit životní pohodu krav a podporovat regenerativní zemědělství. Je to jeden z našich závazků odpovědného podnikání. Když se tedy bavíme o snižování metanu, tak to řešíme opravdu s každým zvlášť.

Zmiňoval jste snižování uhlíkové stopy v logistice. Co to konkrétně obnáší? Plánujete rozvážet vaše zboží elektroauty?

Tak daleko ještě nejsme, abychom nákladní dopravu zajišťovali pomocí elektromobility. Ale jde třeba o to, abychom dopravu zefektivnili, optimalizovali trasy a využívali sklady i kamiony úsporně. V následné fázi pak můžeme hledat další řešení v oblasti alternativních pohonů.

Hodně bodů jste získali za podporu zdraví a pohody zaměstnanců. Co v tomto ohledu děláte mimořádného?

Kladně bylo hodnoceno to, že naši zaměstnanci mohou pracovat dva až tři dny týdně z domova. V tom byl po covidu velký boom, ale mnohé firmy se pak vrátily k modelu práce z kanceláře. Hodně silnou máme také rodičovskou politiku, kdy nabízíme matkám v rámci mateřské dovolené dorovnání platu, který pobíraly před narozením dítěte. A otcům po narození potomka nabízíme 15 dní volna.

Jak získáváte od vašich zaměstnanců zpětnou vazbu?

Děláme pravidelné průzkumy, které vyhodnocujeme, a podle toho přizpůsobujeme nabízené benefity. Nejžádanější je flexibilita práce. Některé nadnárodní firmy se bojí, že to bude mít negativní dopad na provoz nebo efektivitu, ale my naopak vidíme, že spokojení zaměstnanci jsou často produktivnější.

Do získání certifikátu jste museli investovat hodně úsilí i financí. Jaký to má v důsledku přínos pro váš byznys?

Ve vztahu k našim obchodním partnerům je pro nás důležité být pro ně firmou, která naplňuje vysoké standardy udržitelnosti. Pro zákazníky to možná ještě v tomto regionu není tak podstatné jako cena a kvalita zboží, tady jsme ještě, řekl bych, na začátku. Většina spotřebitelů takovou certifikaci nezná nebo nedocení. Ale to je také jeden z našich úkolů, abychom tyto hodnoty uměli komunikovat. V rámci spotřebitelského uvažování nás čeká ještě velký kus práce.

Připraveno ve spolupráci s firmou Danone.