Je to tak trochu paní Columbová. Každý o ní mluví, ale málokdo ji zatím viděl. S nadsázkou se tak dá popsat přístup firem k umělé inteligenci. Ne že by si řada z nich už nevyzkoušela podebatovat s ChatGPT. Jenže příval různých prohlášení na manažerských fórech, jak se umělá inteligence (AI) letos stane největším game-changerem podnikatelského sektoru, zatím zaostává za realitou.

Čím to je, že se nejaktuálnější současná oblast AI – takzvaná generativní (Gen) AI – dosud nestala klíčovým novým firemním nástrojem, ačkoliv množství uživatelů ChatGPT exponenciálně roste? Z diskuse, kterou jsme v EY měli v rámci společného semináře s experty z KnowDroids.ai, vyplynulo, že překážkami jsou často absence jasné vize, obavy z velké změny a zároveň zdráhání se naskočit na poslední trend.

Ve firemních strukturách je už ovšem čím dál častěji vidět rozumné zamyšlení nad tím, komu má řešení usnadnit práci a na základě jakých kritérií se bude vyhodnocovat, což bývá ten nejsprávnější a zvládnutelný první krok.

Zásadní roli pro první kroky AI ve firmách má vrcholový management, tedy lidé, jejichž rozhodnutím se byznys může posunout zásadně dál. Jaké první užitečné kroky, byť třeba omezeného rozsahu, je rozumné s AI vyzkoušet? Co je pro změnu třeba udělat? Stejně jako jakákoliv jiná inovace, implementace umělé inteligence má v konečném důsledku pomoci podnikům po byznysové stránce. V řadě odvětví už existují dobré příklady případů užití, které mohou pomoci odpovědět na otázku, jaký problém to vyřeší, jak dlouho to bude trvat a jak ověříme, že to funguje.

A v tomto smyslu má „efekt paní Columbové“ přece jen určitý přínos a tím je i pro top management vzdělávání se. Není pochyb, že tak, jak byla na počátku devadesátých let rozdílovou výhodou aktivní znalost angličtiny, v prvních letech tohoto století pak IT a automatizace, tak takovou funkci dnes má praktické porozumění přínosům AI pro byznys.