Konec TikToku v Americe? Sněmovna schválila návrh, který by mohl vést k jeho zákazu v USA

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu po zrychleném projednávání přijala návrh, který by umožnil ve Spojených státech zakázat sociální síť TikTok. Krok vychází z obav, že platformu skrze čínského majitele kontroluje Peking a může ji zneužívat proti Američanům. Sociální síť označuje návrh za protiústavní, podobně jako někteří zákonodárci i experti.

Zda text projde i Senátem, nebylo ihned jasné. Dva vlivní senátoři jej po hlasování sněmovny podpořili, lídr senátní většiny Chuck Schumer nicméně pouze uvedl, že Senát se bude návrhu věnovat. Americký prezident Joe Biden o víkendu uvedl, že kdyby mu Kongres návrh poslal, podepsal by jej.

Společnosti ByteDance se sídlem v Pekingu, která TikTok vlastní, by projednávané opatření dalo šest měsíců na to, aby se jí zbavila. Pokud by se tak nestalo, databáze aplikací provozované firmami Apple či Google by ji nemohly Američanům dále nabízet ani poskytovat službě své servery. Jakkoli je v textu výslovně uveden pouze TikTok, návrh by americké vládě umožňoval zakazovat i jiné digitální služby „ovládané zahraničními soupeři“.

Týden s technologiemi

Šéfové sociálních sítí se na koberečku tvářili pokorně, bojí se chystaného zákona na ochranu dětí

2. 2. 2024 ▪ 4 min. čtení

Ve sněmovně návrh prošel poměrem 352 hlasů ku 65, když jej podpořili lídři republikánů i demokratů. Dokument se přitom dostal k veřejnosti teprve minulý týden, načež jej za dva dny jednomyslně schválil jeden ze sněmovních výborů. Přijetí na plénu pak předcházela jen krátká rozprava, v níž několik zákonodárců opatření kritizovalo.

Zastánci iniciativy argumentují tím, že postupují proti čínské komunistické straně, která podle nich může skrze populární sociální síť získávat data o Američanech a ovlivňovat jejich názory. Takové stanovisko formuloval tento týden i Bidenův poradce Jake Sullivan. Kritici namítají, že o uvedené hrozbě nemá veřejnost dostatečné důkazy a že Peking má pro vlivové kampaně i jiné možnosti než TikTok.

Společnost uvádí, že její službu v USA každý měsíc využívá až 170 milionů lidí a že uzákonění daného návrhu by narušilo jejich právo na svobodu projevu ukotvené v prvním dodatku americké ústavy. Byť se formálně nejedná o přímočarý zákaz, jak uvádí TikTok, za protiústavní považují opatření i někteří experti a členové Kongresu.

„Myšlenka, že byste mohli nepřímo dosáhnout toho, čeho byste nemohli dosáhnout přímo, takhle by prostě první dodatek fungovat neměl,“ řekla Evelyn Doueková, která se na Stanfordově univerzitě zabývá regulací sociálních sítí a svobodou projevu na internetu. Média podotýkají, že snahu amerického státu Montana zakázat TikTok federální soud nedávno zablokoval právě s ohledem na první dodatek ústavy.

Soudnímu přezkumu by zcela jistě neunikl ani federální plán, pakliže by prošel celým legislativním procesem. Na soudy by se přitom mohly obrátit i zástupci firem jako Google či Apple a protestovat proti snaze nařizovat jim, které aplikace ve svých obchodech smějí či nesmějí nabízet.

I přes tato úskalí návrh ve sněmovně podpořila většina republikánů i demokratů. Hlasování opět ukázalo, že jedním z mála bodů, který v poslední době dvě hlavní politické strany spojuje, je snaha vystupovat tvrdě vůči Číně. Ovšem zatímco republikánští zákonodárci dávají najevo odpor vůči TikToku jako takovému, demokraté deklarují, že jejich cílem je pouze odstřihnout platformu od čínského vlivu.

Podle odborníků by ale pro ByteDance nebylo tak jednoduché svou sociální síť prodat, jak by se mohlo zdát z vyjádření kongresmanů, napsala agentura AP. „I kdyby si to někdo mohl dovolit a byl by připravený vyjednávat o nákupu, takovýto druh hledání obchodního partnera není rychlý,“ komentoval vývoj další analytik ze Stanfordu Graham Webster.