Společností, které oslavují podobné jubileum a zároveň zůstaly věrny svému původnímu jménu i poslání, není v Česku mnoho. Ještě méně je však firem, které navíc nepodlehly globalizačnímu tlaku a zůstaly v ryze českých rukou. Společnost AŽD je příkladem toho, že dobře zvládnutá privatizace, zachování identity a česká vlastnická struktura spolu s uchováním všech činností, včetně vlastního vývoje a projekce, mohou být zárukou vzniku úspěšné a na mezinárodním trhu konkurenceschopné firmy. Aktuální dění ve společnosti a plány do budoucna popisuje její generální ředitel Zdeněk Chrdle.
Jak slavíte toto významné výročí?
Na rozdíl od oslav šedesátého výročí existence naší společnosti, kdy jsme pro naše zaměstnance uspořádali několik společenských akcí, jsou letošní oslavy skromnější. Vzhledem k faktu, že už máme více než dvacet dceřiných společností a mnohem více zaměstnanců než před deseti lety, již není možné organizovat velké akce pro všechny. Vydali jsme tedy speciální číslo našeho vnitrofiremního časopisu Reportér, které shrnuje naši historii od roku 1954 až do současnosti. Ale více než minulost nás samozřejmě zajímá současnost a hlavně budoucnost.
Jaké řešíte aktuální výzvy?
Souvisí to s tím, co jsem již řekl. Naše společnost se v průběhu posledních deseti let výrazně rozrostla a stávající členění firmy začíná být již neudržitelné. Zahájili jsme tedy komplikovaný a finančně náročný proces transformace na holdingovou strukturu, na kterém nyní pracují týmy právníků i naši daňoví poradci. Průběžně nakupujeme další společnosti a z pohledu řízení je taková struktura pro nás nejlepším řešením. Další velkou výzvou je pro nás práce s našimi zaměstnanci, vše je totiž o lidech. Buď máte schopné zaměstnance a fungujete, nebo je nemáte a máte problém. V rámci toho, co děláme, nelze některé věci nahradit umělou inteligencí, vlastně ani ničím jiným. Ačkoliv by se dalo říci, že podle různých definic jsme už korporátem, není tomu tak. V tom je železnice jiná. Ti lidé jsou prostě srdcaři a myslí trochu jinak. Navíc je zde potřebná kontinuita, a to co se týká technických znalostí či zkušeností. U nás nelze měnit lidi ze dne na den. Všichni stárneme, a musíme si tak vychovat své nástupce.
Mnoho mladých však v současné době nemá zájem studovat technické obory.
To je samozřejmě obecný problém. U nás je to ale mnohem složitější, protože železniční provoz má svá specifika. Teď tu máme čtyři čerstvé absolventy z Českého vysokého učení technického. Jsou šikovní a mají předpoklady se u nás něco naučit. Jenže to, co je potřeba k naší práci, zatím neumí.
Co děláte pro to, aby se tato situace změnila?
Jsme vlastníkem dvou lokálních železničních tratí, které v principu slouží pro experimentální provoz. Na jedné z nich jezdí každý den osmnáct párů vlaků s běžnými cestujícími. Druhou trať, která je neveřejná, jsme postupně zrenovovali a zmodernizovali s tím, že na ní bude probíhat testovací provoz autonomních vlaků. Na všech přejezdech jsou automatické závory a probíhají zde i testy dalších zabezpečovacích zařízení určených právě pro tyto tratě. Na jedné stanici jsme na troskách původní nádražní budovy vybudovali moderní kompetenční centrum. Zde si již od 17. června tohoto roku budou studenti moci vyzkoušet práci v reálném železničním provozu a řízení takového provozu v praxi. Vše bude samozřejmě probíhat pod odborným dozorem našich pracovníků. Myslím, že se nám tak podaří ke studiu přilákat mnoho z těch, kteří by jinak o podobné práci neuvažovali. Kromě toho vymýšlíme i řadu dalších motivačních programů.
Vaše aktivity přesahují i hranice České republiky. Kde všude působíte?
V této chvíli působíme prostřednictvím vlastních firem v Rumunsku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Nebojíme se zaměstnávat cizince a například v Polsku a Rumunsku máme zahraniční týmy, které jsou již dnes schopny působit i v dalších zemích. Aby nás v zahraničí akceptovali, musí být naše technika lepší nebo srovnatelná s německou či francouzskou zabezpečovací technikou. V českém prostředí jsme ovšem obviňováni z monopolu, protože zde logicky vyhráváme většinu výběrových řízení. Na to odpovídáme, že působíme na českém trhu již sedmdesát let a bylo by divné, pokud bychom neznali náš domácí trh a jeho potřeby. Naše výhoda je mimo jiné v tom, že jsme zde pro naše výrobky schopni zajistit mnohem rychlejší servis než naše konkurence, za kterou rozhodně v ničem nezaostáváme. Budoucnost vidíme v robotizaci či lépe řečeno automatizaci, umělé inteligenci, využívání družicových technologií a také třeba dronů. Díky tomu, že máme vlastní testovací trať, můžeme prověřovat nová zabezpečovací zařízení v reálném provozu, což mnoho firem nemá. Je to sice trať odnikud nikam, ale je pro nás reálnou výhodou. Pokud se týká autonomních vlaků, jde spíše o otázku, že tyto technologie již máme. Nemyslím si, že v Česku se budou nasazovat nějak masově. Spíše to vidím na nasazení na izolovaných tratích, jako bude například ta na Letiště Václava Havla. Aktuálně je vypsána soutěž na zajištění provozu autonomních vlaků na nově budované trase pražského metra.
Stáhněte si přílohu v PDF
Když pomineme autonomní vlaky, jaké plány máte do budoucna a kde vidíte své šance?
Jako odborník na železniční dopravu si myslím, že nasazování ETCS na malé lokální tratě je zbytečně drahé, pokud pro tratě takového významu existuje jiné, dostatečně spolehlivé řešení. Proč tahat z kapes daňových poplatníků miliardy, když to lze vyřešit s využitím družicových nebo 5G sítí? Již dnes jsme na některých lokálních tratích implementovali zabezpečovací systémy, které jsou schopné v případě nečinnosti nebo špatného zásahu dispečera automaticky přestavět vlakovou cestu tak, aby byla bezpečná. V budoucnu se chceme věnovat i takzvaným „bezúdržbovým tratím“. Jsou to tratě vybavené diagnostikou, umožňující odhalení a lokalizaci případných problémů. S využitím vzdálené diagnostiky je možné výrazně snížit náklady na údržbu, kdy v mnoha případech odpadne nutnost pravidelných fyzických kontrol. Pro vizuální kontrolu jsou již dnes využívány i drony, které přiletí na místo a pořídí fotodokumentaci, z níž můžeme posoudit, o jakou závadu se jedná. Budoucností je propojování zabezpečovacích systémů pro silniční a kolejovou dopravu. Takto lze identifikovat vozidlo, které uvázlo na železničním přejezdu, nebo možnému uváznutí zabránit. Pokud je v blízkosti přejezdu křižovatka se světelnou signalizací, lze zastavit silniční provoz tak, aby byl zajištěn bezpečný průjezd vozidel přes přejezd.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
