Hranice toho, co si politici dovolí vydávat za humor, se v průběhu desetiletí, zaplaťbůh, značně posunuly. Nikoho už například nenapadne mluvit o romských dětech, které zahynuly při požáru, jako o připálených topinkách, jako to dělal poslanec za Sládkovy republikány Krejza v devadesátých letech. Ani se už politikům menšího vzrůstu nepřezdívá skútr, tedy „zku*vený trpaslík“, v čemž si liboval zase Miloš Zeman.
Korektnost, tedy schopnost se kontrolovat, začala alespoň do jisté míry postupně vítězit nad buranstvím.
Co se dočtete dál
- Kde leží hranice vtipkování?
- Proč se Alexandr Vondra dostal za tuto hranici?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.






