Na konci turnaje v Naganu volal po přepisování dějin slavný výrok sportovního komentátora. Orwellovská manipulace s minulostí bývá ošklivým zvykem v politice. Může ale docházet k přemalovávání už prožité skutečnosti i v ekonomické statistice? Může, a došlo k němu docela výraznou měrou právě v minulých dnech. Český statistický úřad totiž přišel s poměrně razantní revizí údajů o vývoji české ekonomiky oficiálně souhrnně nazývaných jako národní účty.

Zcela jinak teď vypadají odpovědi hned na několik otázek, které v uplynulých měsících a letech zaměstnávaly nejednoho analytika, novináře nebo politika. Například jsme dosud žili v domnění, že česká ekonomika se – jako poslední v celé Evropě! – i na počátku letošního roku pořád ještě ne zcela vyhrabala z pandemicko-energetické jámy, a tedy že výkon, kterého dosahovala už na konci roku 2019, bude konečně aspoň o trochu překonán až teprve někdy v druhé půlce letoška.

Nuže nová skutečnost je jiná: z oné jámy jsme se vyhrabali už na začátku roku 2022 a v letošním prvním čtvrtletí už jsme byli oproti konci roku 2019 o půl procenta výš. Další příklad se týká výskytu recese definované zjednodušeně jako dvě čtvrtletí po sobě, v nichž oproti předchozímu čtvrtletí došlo k poklesu ekonomické aktivity. Dosavadní čísla o vývoji HDP vyznívala tak, že mezičtvrtletní změny HDP ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2022 byly -0,2 procenta a -0,4 procenta. To značilo, že Česko si uvedeným způsobem definovanou recesi zažilo v druhé polovině roku 2022.

Nezažilo. Nová čísla praví, že v uvedených dvou čtvrtletích činily změny zdejšího ekonomického výstupu +0,2 procenta a -0,1 procenta. Poslední recesí jsme si tedy prošli v první polovině roku 2020, tedy v okamžiku prvního úderu covidové pandemie. Podobné změny se ovšem týkají i nejnovějšího vývoje. Doposud čísla ČSÚ říkala, že v roce 2023 jako celku se výkon české ekonomiky snížil (o 0,2 procenta). Nově se ukazuje, že stagnoval, přesněji řečeno mikroskopicky rostl (o 0,03 procenta).

Všechny uvedené změny jsou v řádu desetin procentního bodu. Vzhledem k různým obtížně odstranitelným nejistotám v měření a interpretaci různých ukazatelů v rámci národních účtů jde tedy o změny poměrně malé a pochopitelné: statistikům se v průběhu času dostávají do rukou další a další informace, což pak vede k takovýmto revizím.

Pokud ale změna o pár desetinek procentního bodu, tedy změna sama o sobě nevýznamná, vede k otočení základního kvalitativního vyznění, intuitivního „příběhu“ (recese byla versus nebyla; rány po pandemii a vlně zdražování se zacelit ještě nepovedlo versus už povedlo; česká ekonomika klesá versus roste), může jít o změnu významnou z hlediska jejích důsledků.

Kdyby totiž byla nová čísla k dispozici v reálném čase, tedy ihned, v době, kdy byla aktuální, mohla by vést k jiné náladě, a tedy i k jiným nákupním a investičním rozhodnutím domácností, firemních manažerů a hráčů na investičních trzích, a to nejen domácích, ale i zahraničních. Ti všichni často nemají sílu a čas zkoumat všechna konkrétní čísla a namísto toho reagují jen na obrysové, kvalitativní zprávy typu „situace se dál zhoršuje“ versus „situace se už zlepšuje“.

První poučení z nejnovější revize národních účtů je tedy jasné: ekonomičtí analytici, novináři a další komentátoři by měli líčit a interpretovat makroekonomický vývoj s mírným nadhledem. O poklesu/růstu HDP o pár desetinek procenta bychom měli mluvit spíš jako o přibližné stagnaci nebo o červené/černé nule.

Nová sada čísel ale přinesla přinejmenším jedno překvapení v rozsahu daleko větším než jen pár desetinek. Konkrétně u fixních investic (tedy investic do budov, strojů a podobně; nikoliv do zásob) v letošním prvním čtvrtletí uvedl ČSÚ ve svém prvním odhadu zveřejněném na konci května propad mezičtvrtletně, tedy ve srovnání s posledním loňským čtvrtletím, o téměř osm procent.

Není pochyb o tom, že investice jsou poměrně kolísavou veličinou. Osm procent je ovšem i na poměry této veličiny děsivě dramatický propad. Šlo by o zdaleka nejhlubší propad fixních investic za poslední čtvrtstoletí. Pro takové dupnutí na investiční brzdu přitom na počátku letoška neexistoval naprosto žádný zjevný důvod (loni, v době horší nálady, se mezičtvrtletní růst tohoto ukazatele pohyboval poblíž nuly). A vida: po revizi vychází pro tento ukazatel mnohem uvěřitelnější hodnota (mírný mezičtvrtletní pokles o necelá dvě procenta). Ale tato úprava přišla až po měsíci, během něhož všichni pozorovatelé české ekonomiky žili v pochybách, jestli nešlo o záhadný začátek nového kola českého makroekonomického trápení.

Obecně platí, že ČSÚ komunikuje poměrně dobře; jeho internetové stránky jsou v mezinárodním srovnání vysoce přehledné a informativní. Popsaná kauza s brutálním propadem investic, který se ve skutečnosti nekonal, nicméně přece jen přináší určité poučení i pro ČSÚ, a to právě v oblasti komunikace: v podobných případech, kdy mu vychází nějaký hodně zvláštní předběžný odhad, by se možná měl snažit uživatelům svých výstupů aspoň stručně naznačit, co si o takovém odhadu myslet.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist