Na počátku léta jsem dostal z ukrajinského zdroje, který bych označil důvěryhodný tak napůl, zajímavý dokument. Hovořil o tom, že jistá turecká zbrojovka musí stáhnout svoji předchozí nabídku dodávky dělostřelecké munice pro ukrajinské ministerstvo obrany, že dodávku získal jiný zákazník a další nejbližší možná kapacita je v polovině roku 2025. Mělo jít o doklad toho, že nové vedení ukrajinské státní agentury, které má na starosti nákupy vojenského materiálu, není schopné pořídit za slušnou cenu munici, protože ji pak – podle toho samého zdroje – koupil někdo jiný a prodal Ukrajině dráž.

O pár týdnů později pak v Česku vypukla „aféra“. Protože senátor Lukáš Wagenknecht poté, co obvinil českou muniční iniciativu, že nakupuje nevýhodně, neukázal kolegovi Martinu Bibenovi doklady, na nichž svoje obvinění postavil, mohu se jen domnívat, že jde o stejný či podobný papír, jaký jsem dostal i já.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké dokumenty může mít senátor Wagenknecht.
  • Jak funguje princip české muniční iniciativy.
  • Kolik byla nejvyšší cena jednoho granátu.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.