Největší rozhodčí soud skončil v exekuci. Bál se o své postavení a nerespektoval pravomocná rozhodnutí

Do neobvyklé situace se dostal Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře (RSHAK), u kterého řeší spory tisíce podnikatelů. Sám totiž nerespektuje pravomocné rozsudky, které vydaly obecné soudy. Dostal kvůli tomu už celkem pět exekučních pokut v celkové výši 1,3 milionu korun.

Poslední, tentokrát půlmilionová, padla minulou středu. Včetně nákladů na řízení už exekutor obstavil na jeho účtech 1,57 milionu korun. Uvedená rozhodnutí mají HN k dispozici.

Důvodem je spor, který vede se svým konkurentem – Mezinárodním rozhodčím soudem při Českomoravské komoditní burze (PRIAC). Spor vypukl poté, co začalo hrozit, že RSHAK přijde o své dominantní postavení.

Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře má totiž pravomoc rozhodovat veškeré spory, s nimiž se na něj podnikatelé obrátí. Naopak oba zbylé – kromě PRIAC je to Burzovní rozhodčí soud (BRS) – řeší jen spory, které souvisí s obchodem s komoditami či akciemi, jak mají ve svém názvu.

Útok na konkurenci

Novela zákona, kterou za vlády Andreje Babiše (ANO) začala projednávat sněmovna, měla pravomoci obou menších rozhodčích soudů rozšířit, a ty by tak mohly začít řešit širší spektrum sporů. Na rozhodce neboli arbitry se podnikatelé obracejí, protože slibují rychlejší a často i lacinější řešení sporů než obecné soudy. Obě strany se ovšem na tomto způsobu řešení případných pří musí předem dohodnout. Proti verdiktu pak už není možné odvolání. Arbitry jsou zpravidla advokáti, kteří spory rozhodují vedle své běžné advokátní praxe.

RSHAK v reakci na možné změny vycházející z novely začal tvrdit, že komoditní soud poskytuje zavádějící informace o tom, jaké druhy sporů je oprávněn rozhodovat. Zároveň RSHAK v lednu 2021 přijal usnesení, jímž svým rozhodcům zakázal působit u konkurenčních rozhodčích soudů. A pokud své působení u nich neukončili, vyškrtl je ze svého seznamu. Všem také ono usnesení, kterým varoval před „klamavými marketingovými vyjádřeními představitelů jiných rozhodčích soudů“, rozeslal.

PRIAC si to nenechal líbit a podal žalobu. A spolu s ním i dva vyškrtnutí rozhodci, kteří působili u obou soudů: Vít Horáček a David Řezníček. PRIAC poukázal například na to, že na základě klamavých informací mu řada klientů vypověděla smlouvu a řešení svých sporů přesunula k RSHAK.

Jsme zase na mizině, hlásí soudy. Stejně jako loni přestávají platit advokátům i znalcům

25. 10. 2024 ▪ 4 min. čtení

Soudy následně daly PRIAC a Řezníčkovi s Horáčkem za pravdu. Podle nich se RSHAK dopustil nekalé soutěže a jednal v rozporu s dobrými mravy. Rozeslané prohlášení mohlo mít fatální následky na hospodářskou soutěž obou rozhodčích soudů, proto někteří arbitři mohli upřednostnit setrvání u RSHAK, který jim zajišťoval „vyšší přísun sporné agendy a s tím ruku v ruce i vyšší přísun prostředků, kterými jsou honorováni,“ konstatoval soud.

„V důsledku jednání žalovaného (RSHAK) někteří zákazníci skutečně začali od uvádění žalobce (PRIAC) v rámci svých rozhodčích doložek upouštět,“ konstatoval soud a přikázal, aby RSHAK všem dříve zapsaným rozhodcům poslal dopis s omluvou. A také zrušil usnesení z ledna 2021, kterým vyloučil rozhodce, kteří se mu nepodvolili. Oba verdikty letos na jaře potvrdil i Vrchní soud v Praze.

RSHAK to ale nerespektoval a omluvu nerozeslal. Ani nezrušil vyloučení rozhodců. Na popud PRIAC tak skončil v exekuci. Exekutor Pavel Preus mu za nerespektování rozsudku soudu uložil několik vynucovacích pokut.

Nejdříve sto tisíc korun, ale protože soud ani poté uloženou povinnost omluvy a zrušení svého usnesení nesplnil, tak minulou středu udělil už pátou pokutu, tentokrát ve výši 500 tisíc korun. Uvedené pokuty přikázal strhnout z účtu rozhodčího soudu. Včetně nákladů řízení jde už dohromady o 1,568 milionu korun.

S omluvou vyčkávali

To, že odmítají pravomocný verdikt splnit, vysvětluje předseda RSHAK Juraj Szabó tím, že se s ním neztotožňují a podali dovolání. A současně podali žádost o odklad výkonu rozhodnutí. „Omluvu považuji v tuto chvíli za předčasnou,“ sdělil HN v pátek vpodvečer.

V žádosti o odklad vykonatelnosti pak RSHAK u Nejvyššího soudu argumentoval, že kdyby se omluvil, mohlo by mu to způsobit „vážnou újmu v očích široké odborné veřejnosti“. Musel by ji totiž rozeslat téměř 600 rozhodcům, přičemž jednou rozeslanou omluvu by už nebylo možné vzít zpět. Otázky HN, zda to nevrhá na rozhodčí soud špatné světlo, když sám nerespektuje pravomocné verdikty jiných soudů, ponechal Szabó bez odpovědi.

Nicméně zhruba hodinu poté Szabó uvedenou omluvu rozeslal. „V mezidobí jsme obdrželi rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým zamítl odklad výkonu rozsudku ve věci omluvy,“ doplnil na další dotaz. A podle něj už není důvod ani k druhé exekuci. „Ohledně povinnosti zrušit usnesení z ledna 2021 exekutor před nařízením exekuce nezjišťoval stav a vydal exekuční příkaz v čase, kdy už povinnost byla splněna,“ podotkl Szabó.

Podle Řezníčka je to ale pravda jen zdánlivě. „Sice je zrušené, ale ti vyškrtnutí rozhodci nebyli přijati zpátky,“ říká s tím, že tak běží další spor, aby je s Horáčkem na seznam rozhodců RSHAK zapsali zpět. V první instanci uspěli, ale Szabóova instituce se opět odvolala.

Hospodářská komora, byť byla zakladatelem rozhodčího soudu, se ke sporu nechce vyjadřovat. „Vzhledem k tomu, že jde o interní záležitost nezávislé instituce, nepřísluší nám ji komentovat. Nicméně věříme, že bude vyřešena tak, aby prospěla podnikateli využívanému institutu mimosoudního řešení sporů,“ uvedla mluvčí komory Eva Rajlichová.

Odpovědi na otázku, zda reputaci rozhodčího soudu a potažmo i komory nesnižuje to, že nerespektoval pravomocná rozhodnutí soudu, se vyhnula i Agrární komora. „Rozhodčí soud se řídil svými vnitřními předpisy a Agrární komora jeho postup v této záležitosti plně podporuje,“ uvedl její prezident Jan Doležal s tím, že RSHAK se už PRIAC omluvil.