Američtí prezidenti to mají se vztahem k válce a míru složité. Zvláště od doby, kdy se Spojené státy staly skutečně globální mocností.

Když uprostřed evropského válečného běsnění v Evropě probíhala v roce 1916 v Americe volební kampaň, získal v ní druhý prezidentský mandát Woodrow Wilson, a to hlavně díky slibům o míru. O dva roky později díky americkému angažmá porazila Dohoda Německo a jeho spojence, ve střední Evropě se prosadila Wilsonova myšlenka na sebeurčení národů a vzniklo i Československo.

O dvacet let později, v roce 1936, mluvil velký reformátor Franklin D. Roosevelt v jednom ze svých projevů o americké roli ve světě. Zdůraznil, že bez liberálnějšího mezinárodního obchodu je válka přirozeným vyústěním mezinárodního napětí, ale že udělá všechno pro to, aby Spojené státy udržel stranou válečného konfliktu, v němž by si pár lidí vybralo „místo míru své zisky“. O devět let později jím vedená západní koalice porazila hitlerovské Německo a militaristické Japonsko v druhé světové válce.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Američané mají válek plné zuby, proto na sliby o míru slyší.
  • Zároveň ale chtějí udržet své hegemonistické postavení ve světě.
  • Americké slabosti mohou využít autoritářské státy, to je problém pro Evropu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.