V přijímačkách děti zaskočilo spojení „pečený vařený“. I znalost přísloví souvisí s intelektem, říká odborník

Zájemce o víceletá gymnázia čekají přijímací zkoušky v úterý a ve středu, deváťáci už mají oba termíny testů za sebou. Učitelé matematiky test hodnotí podle očekávání jako těžší než loni, kdy byl abnormálně jednoduchý. V češtině vyvolala debatu otázka, kde měli žáci správně doplnit pořekadlo „Je u nás pečený vařený“. Odborník na testování ale ukázal na datech, proč má i taková otázka ve zkoušce své místo. 

Přísloví se v testech objevují pravidelně. Někteří rodiče přiznávají, že si kupují učebnice a s dětmi je trénují. Podle řady kritiků znalost archaických spojení, která dnes už mladá generace nepoužívá, nevypovídá nic o inteligenci dětí.

„Umění používat jazyk je nedílnou součástí studijních předpokladů a do něj spadají i přísloví. Jejich znalost bude souviset s některými intelektovými složkami a bude odrážet schopnost dětí studovat,“ namítá psycholog zabývající se testováním z Masarykovy univerzity v Brně Hynek Cígler.

Pravděpodobnost, že uchazeč na otázku s příslovím odpoví správně, roste podle něj v závislosti na celkovém počtu bodů. „To samo o sobě neříká, že jsou to skvělé úlohy, ale rozhodně to není argument pro jejich vyřazení,“ vysvětluje.

Na druhou stranu zařazení takové otázky může podle něj znevýhodňovat děti s nečeským původem a z minorit obecně, které se s takovým slovním spojením setkávají méně často, což může být ovlivněno i socio-ekonomickým zázemím rodiny více než jiné úlohy. 

Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala je dobře, že Cermat testuje slovní zásobu, bez přísloví či ustálených slovních spojení by se však v testu obešel. Žáci by mohli znalost slovní zásoby ukázat i na jiných úlohách. Na druhou stranu chápe, že test nesmí být příliš zatěžující a další úlohu vyžadující třeba čtení dlouhého textu by už zařadit nešlo.

Kolik uchazečů se přihlásilo na „vaši“ střední školu a co se šancí na přijetí udělalo taktizování rodičů?

5. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Soukal ale nesouhlasí s kritikou jednotných přijímacích zkoušek jako celku: „Viděl jsem stovky testů, které si školy dělaly samy, a s těmi profesionálními byly nesrovnatelné. Ty od Cermatu nejsou dokonalé, ale v tuhle chvíli máme asi to nejlepší, co je možné vytvořit.“ Chybovost či zařazení nevhodných úloh se také rok od roku snižuje.

Například loni byl test z matematiky výrazně jednodušší než v předchozích letech, ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková proto už dopředu avizovala, že letos bude těžší. A to se podle matikáře Marka Valáška, který se testy a přípravou na ně dlouhodobě zabývá, naplnilo. „Myslím, že byl docela dobrý, kromě úlohy číslo osm a té poslední, ta byla těžká. Geometrie mi přišla jednoduchá,“ zhodnotil první termín přijímaček ve videu. Zatímco páteční test byl podle něj víc na naučení, pondělní spíš na logiku a „leccos se v něm dalo vymyslet“.

Zda je přijali na některou ze tří nebo pěti vybraných škol, se žáci dozvědí až 15. května v systému Dipsy, přes který podávali přihlášku. Loni se v prvním kole dostalo téměř 94 procent deváťáků. Necelé tři čtvrtiny na školu, kam chtěly nejvíce. Například v Praze ale uspělo jen 84 procent uchazečů. 

V době čekání na výsledek by rodiče měli děti podle odborníků ujistit, že ať to dopadne jakkoli, budou je mít pořád stejně rádi. A že přijímačkový test nevypovídá nic o jejich inteligenci, radí například psychologové z Centra Locika. Na druhou stranu by rodiče neměli zlehčovat pocity dětí a dopřát jim možnost je sdílet. A dodat jim jistotu, že v životě je vždycky cesta a nic není fatální.

„Samozřejmě je dobré, když dítě má s neúspěchem z minulosti nějakou zkušenost, aby ho lépe zvládalo. Pokud ne, mohou si rodiče pomoci příkladem z vlastního života, kdy něco nedopadlo tak, jak chtěli, ale nakonec to bylo pozitivní,“ radí Markéta Borovcová, která pracuje s dětmi i učiteli v organizaci Jules and Jim.

Pokud to v prvním kole nevyjde, 19. května se v systému Dipsy objeví kompletní seznam oborů a míst pro kolo druhé. I v něm hrají roli výsledky přijímací zkoušky Cermatu. Nejlepší školy už obvykle v druhém kole nepřijímají, alternativou mohou být školy soukromé, kde se i na gymnáziích ještě místo sehnat dá. Pro ty, kteří neuspějí ani ve druhém kole, se otevírají třetí a čtvrtá kola. Tam už si kritéria volí školy samy, výsledek zkoušek od Cermatu k přijetí není nutný. 

Experti už dlouho upozorňují, že by bylo vhodné nejdříve psát přijímací testy a až pak si volit, na které střední školy se žáci přihlásí. Pomohlo by to zmírnit stres, dlouhé období nejistoty a velké taktizování při vyplňování přihlášek. Ministerstvo školství už zahájilo jednání o tom, jak to zařídit.

Vyřešit se musí například to, kde by se zkoušky konaly – nyní je to na středních školách, v budoucnu by to zřejmě musely být ty základní, kterých je ale čtyřikrát více. Muselo by tedy být i více dozorujících. A zřejmě by bylo třeba upravit také obsah přijímacích zkoušek, kdyby se konaly výrazně dříve, zatímco některé učivo se probírá až později. „Jsme na začátku, určitě se systém nezmění za dva roky, bude to trvat mnohem déle,“ řekla v rozhovoru s HN šéfka Cermatu Barbora Rosůlková.