Jak proniknout do tajů vesmíru i lidského těla. V Praze otevíráme planetárium světové extratřídy, říká jeho šéf

Zatímco astronomové sledují vzdálené galaxie, světové velmoci si tiše rozdělují oběžnou dráhu. Čína investuje miliardy do technologií, které mají často spíš vojenský než výzkumný charakter. Elon Musk rozmisťuje desítky tisíc satelitů, které mohou ovlivnit i pozemní konflikty. Vědecký výzkum tím trpí. Teleskopy oslepují odlesky, rádiová pásma mizí pod náporem komerce. „Vědecký výzkum se bude muset jednou přesunout do vesmíru. Bude probíhat spíš z orbity nebo třeba z Měsíce. A ideálně bez lidí,“ říká Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

V poslední době však astronom sváděl spíše pozemské souboje během dvouleté rekonstrukce planetária ve Stromovce. To se v červnu znovu otevře s unikátní LED kopulí tvořenou 45 miliony diod. Takovýto obří displej mají jen ve dvou planetáriích v USA. Návštěvníkům nabídne 3D zážitek bez brýlí. Od letů vesmírem po průlety lidským tělem. Modernizace za 300 milionů korun zahrnula vedle instalace nové projekční technologie i kompletní obnovu budovy. Rozehnal v rozhovoru mluví nejen o proměně planetária, ale také o stavu vědeckého poznání o vesmíru a budoucnosti výzkumu.

Co vás na vesmíru nejvíc fascinuje?

Nejvíc mě na vesmíru přitahuje, že je pro nás poznatelný. Přestože je pro člověka takřka nekonečný, dokážeme ho poznávat prostřednictvím zákonitostí, které odhalujeme na Zemi. Všechny informace o hvězdách jsme zjistili jen tím, že sledujeme a analyzujeme jejich světlo, aniž bychom se k nim kdy dostali. Nemůžeme vzít teploměr a umístit ho dovnitř hvězdy, ale přesto víme, že její jádro má třeba 16 milionů stupňů. Vybudovali jsme si aparát, díky kterému vesmír chápeme.