Sociální sítě: Digitální vězení, ve kterém jsme všichni bachaři i vězni

V roce 1785 navrhl anglický filozof Jeremy Bentham dokonalé vězení: uprostřed kruhové budovy, ve které byli vězni, stála strážní věž s výhledem do každé cely. Okenice bránily vězňům vidět stráž, takže nikdy nevěděli, zda jsou pod dohledem. Museli tím pádem počítat s tím, že jsou neustále pozorováni, a podle toho se chovat. Bentham vězení nazval Panoptikon, což je odvozenina od řeckého slova panoptes – v češtině „vše vidící“. Jeho koncept měl vliv na budovy různých nápravných zařízení po celém světě, v Česku je to například Borská věznice v Plzni. Především se stal ale metaforou pro moderní dozor a kontrolu ve společnosti. Jak upozornil francouzský filozof Michel Foucault v knize Dohlížet a trestat, moderní moc již nepotřebuje být brutální a viditelná – postačí, když jedinec ví, nebo spíše tuší, že je sledován, a začne se sám kontrolovat. Nejefektivnější forma moci je zkrátka ta, kterou si lidé osvojí vnitřně.