Zdálo se, že Putin ohledně míru na Ukrajině poprvé přichází s vážným návrhem. Jak to dopadlo?

Putin ukázal prostředníček – tak shrnul pondělní kolo jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací profesor Sergey Radchenko, historik, který píše knihu o příčinách a průběhu války na Ukrajině. Reagoval tak na dalekosáhlé požadavky, které Rusové během jednání v tureckém Istanbulu prezentovali.

Krátce před startem rozhovorů se přitom zdálo, že Moskva, poprvé od začátku své agrese z roku 2022, přišla s návrhy, o nichž by se mohlo realisticky začít vyjednávat. 

Vysoce postavené ruské zdroje na konci května oznámily, čeho chce Kreml během mírových rozhovorů dosáhnout. Šlo o písemný slib ze strany členů Severoatlantické aliance, že se NATO nebude rozšiřovat o země východní Evropy. Tedy že se jeho členem nestanou Ukrajina, Gruzie či Moldavsko. Dalšími požadavky byla neutralita Ukrajiny, ukončení západních sankcí proti Rusku nebo ochrana práv ruskojazyčných obyvatel na Ukrajině.

„Konečná dohoda by takto vypadat nemohla, ale základ pro rozhovory to být může,“ zhodnotil to Mark Galeotti, přední světový odborník na Rusko a jeho armádu.

Plán, o kterém informovala agentura Reuters, vůbec nezmiňoval dřívější dalekosáhlé územní požadavky. Stejně tak neobsahoval jiné tradiční ruské podmínky, jako omezení velikosti ukrajinské armády nebo ukončení západní vojenské pomoci napadené zemi.

rozhovor

Putin nemá reálnou šanci na vítězství, tak proč nechce příměří? Vysvětluje Mark Galeotti, top expert na Rusko

21. 5. 2025 ▪ 7 min. čtení

Pokud se jednalo o autentický dokument, mohl se, jak řečeno, stát základem pro jednání – písemný slib o nerozšiřování NATO by sice těžko byl představitelný, zároveň ale platí, že řada zemí aliance si ukrajinský vstup nepřeje. Například Spojené státy, Maďarsko nebo Slovensko to řekly zcela otevřeně. K přijetí nových členů je přitom potřeba jednomyslný souhlas těch stávajících.

Ukrajina měla ve své ústavě stanovenou neutralitu až do roku 2014, kdy začala první fáze ruské agrese. Zároveň platí, že důležitější než členství v alianci je pro budoucnost země to, aby byla schopná Rusko odstrašit od dalšího útoku. Proto je klíčové, aby Kyjev nebyl po skončení konfliktu vystaven žádným omezením z hlediska velikosti své armády a vojenské a další spolupráce se Západem.

To je podstatnější než to, kde přesně budou po válce ležet ukrajinské hranice, a připouštějí to i ukrajinští politici. „Pro Ukrajince je samozřejmě obtížně skousnutelné vzdát se 20 procent svého území, které dnes kontroluje Rusko. Pokud to mají udělat, musí si být jisti, že zbylých 80 procent bude bezpečnou a suverénní zemí, která má naději na integraci do Evropské unie, aniž by se musela neustále obávat, kdy její hranice překročí ruské tanky,“ řekl v rozhovoru pro HN Galeotti.

Moskva ale nakonec v Istanbulu tento týden předložila dalekosáhlé požadavky. Žádá území, které přitom její vojska neovládají celé, prosazuje taky omezení pro budoucí velikost ukrajinské armády. Zároveň žádá, aby se na Ukrajině konaly prezidentské volby. To vše pro Kyjev není přijatelné, přičemž poslední bod je „nejurážlivější částí ruského memoranda“, shrnul to Radchenko.

Sami Ukrajinci nabízejí okamžité měsíc trvající příměří, během něhož by měly pokračovat rozhovory o definitivním mírovém uspořádání. Prezident Volodymyr Zelenskyj nabízí svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi kvůli vyjednáváním o míru osobní schůzku.