Už takřka rok a půl žije Česko podle oficiální statistiky v normálních inflačních časech, což potvrdila i v úterý zveřejněná data za květen. Cenová hladina od ledna 2024 roste v meziročním vyjádření s jednou nevýznamnou (a navíc pozitivní) výjimkou dvou- až tříprocentním tempem, což znamená, že ČNB plní svůj cíl.
Poslední dramatické zdražování se odehrálo v lednu 2023, kdy ceny v průměru poskočily o šest procent. Od té doby se s výjimkou přelomu roku, kam se koncentrují změny velké části ceníků i daňové změny, meziměsíční inflace – nebo i deflace -, vyjadřuje v desetinkách procenta. Ovšem ani obávané novoroční zdražování v posledních dvou letech nepřesáhlo 1,5 procenta, což se nevymyká tomu, na co jsou Češi dlouhodobě zvyklí.
Až půjdeme k volbám, bude nás tak od posledního prudkého zdražení dělit časový úsek srovnatelný s tím, po jaký jsme museli snášet rekordní inflaci let 2021–2023. To ale neznamená, že voliči na nebývalé zdražování zapomenou, nebo dokonce vládě Petra Fialy zkrocení inflace, kterým se velice neuměle chlubí, přičtou k dobru. Naopak.
Co se dočtete dál
- Jak výsledek voleb ovlivní inflační překvapení.
- Co se děje, když současně klesnou reálné mzdy.
- A jaký vliv má důvěra v instituce?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
