Plameňák útočí. Tajemství největší ukrajinské řízené střely odhaleno, je v něm výrazná česká stopa

Ukrajina v srpnu veřejně přiznala, že má k dispozici řízenou střelu s doletem až tři tisíce kilometrů a hlavicí, která může nést nálož těžší než jedna tuna. Jmenuje se Flamingo, tedy Plameňák. Experti si od jejího odhalení lámou hlavu, jak ji mohla ukrajinská firma Fire Point vyvinout za devět měsíců a začít vyrábět ve velkém – aktuálně v počtu dva kusy denně, jak tvrdí výrobní ředitelka Irina Terechová.

Nejdražší součástí řízených střel jsou obvykle motor a navigace, která by měla odolat rušení a nebýt závislá na družicových systémech, jako je GPS. A nejsložitější na podobných zbraních je dát všechny součásti dohromady, aby vše správně fungovalo. V případě motoru Ukrajinci přišli s geniálně jednoduchým řešením.

Hlavici s náloží vyrábějí a dodávají firmě Fire Point jiné ukrajinské firmy. Střelu pohání proudový motor na letecký benzin nebo kerosin, takže čistě technicky vzato by se jí nemělo říkat raketa. Jejich pohon je na jiném principu a používají se k němu tuhá paliva. Firma Fire Point se ale rozhodla jít co nejjednodušší cestou výroby – a k pohonu střely využívá proudový motor sovětské výroby AI-25, kdysi vyráběný na Ukrajině.

Tento motor se léta používal do jednoho z nejrozšířenějších cvičných proudových letounů na světě, českého L-39 Albatros. Bylo jich vyrobeno přes šest tisíc kusů a jsou rozesety po celém světě. Fire Point potichu před časem začal tyto motory nakupovat ve velkém množství ze skladů a shromáždil jich tolik, že má nyní podle ředitelky Terechové zásoby na měsíce výroby.

Mnoho z těchto motorů už má životnost velmi omezenou a vyžadují různé úpravy a opravy. Velká část má životnost do deseti hodin používání, což vylučuje jejich použití v letadlech – ale po opravách a testech to bohatě stačí pro řízenou střelu, kde potřebují fungovat nejdéle tři a půl hodiny.

Zároveň se Terechová na nedávném zbrojařském veletrhu MSPO v Polsku pochlubila, že firma začala připravovat výrobu vlastního motoru. „Takových starých motorů jsou tisíce a koupili jsme je do zásoby. Ale musíme přemýšlet o budoucnosti a už máme plán, jak v rámci licence od ukrajinského výrobce od začátku příštího roku vyrábět vlastní motory,“ řekla Terechová.

Jméno výrobce, který licenci poskytne, nepadlo, ale předpokládá se, že půjde o továrnu Motor Sič, která je tradičním a dlouhodobým dodavatelem proudových motorů například do obřích letadel Antonov.

komentář martina ehla

Jak v Česku vyrobit řízenou střelu? Na co mohou narazit nevídané možnosti českého průmyslu v čase zbrojení

9. 9. 2025 ▪ 6 min. čtení

Firmu Fire Power v létě podle listu Kyiv Independent začali vyšetřovat kvůli podezření z korupce, protože je majetkově propojená s lidmi blízkými prezidentské kanceláři hlavy státu Volodymyra Zelenského. Její drony s dalekým doletem FP-1 jsou srovnatelné s rusko-íránskými drony Šáhid a ukrajinská armáda je používá k nyní velmi častým útokům na ruské rafinerie a další ropná zařízení.

Ukrajina nemá od západních spojenců k dispozici mnoho zbraní s dalekým doletem. A ty, které má, jako jsou rakety do systémů HIMARS, nesmí použít k úderům na ruské území. Jak ukazují ukrajinské útoky na ropné rafinerie, takovými zbraněmi je možné ruské ekonomice komplikovat každodenní fungování i vojenskou výrobu. Střely s dlouhým doletem vyráběné ve velkých sériích tak mohou být do budoucna vhodné i jako odstrašení ruského útoku po případném uzavření příměří.

Ukrajinci proto museli rychle vyvinout nějaké vlastní řešení. Začali u dronů s dalekým doletem a dosavadním vrcholem, pokud jde o dolet a velikost nálože, je právě Flamingo/Plameňák. Nad jeho designem, připomínajícím i nacistické rakety z konce druhé světové války, mnozí experti ohrnují nos. „Potřebovali jsme něco, co bude rychle fungovat na frontě, ne co se bude hezky vyjímat na papíře a v nabídkových katalozích,“ vysvětlila Irena Terechová.

S Plameňákem může Kyjev zasáhnout například většinu rafinerií nebo továren ruského vojensko-průmyslového komplexu. V Evropě vyjma Ruska nikdo podobnou zbraň nevyrábí a na americké výrobky, i kdyby je Bílý dům povolil vyvézt na Ukrajinu, jsou čekací lhůty několik let.