Podle čísel Centra dopravního výzkumu (CDV) přesáhl začátkem září počet osobních elektromobilů na českých silnicích hranici 50 tisíc (další necelé tři tisíce spadají mezi lehká užitková vozidla), a pokud nastolený trend nezpomalí, mohlo by jich v roce 2030 být až čtvrt milionu. „Určitě k tomu přispěl loňský dotační program pro podnikatele a letošní nástup nových či inovovaných modelů Škoda Elroq a Enyaq, ale i řada dalších nových modelů. Nabídka se postupně rozšiřuje,“ vysvětluje pak letošní nárůst registrací Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
S počtem elektromobilů narůstá také počet veřejných dobíjecích stanic, respektive dobíjecích bodů. Podle dat CDV je v Česku k dispozici 7069 dobíjecích bodů: jedna nabíječka může mít více dobíjecích bodů. Téměř 70 procent z nich jsou AC stanice, 20 procent připadá na rychlé DC dobíjení s výkonem do 149 kW a jen lehce přes deset procent je ultrarychlé dobíjení s výkonem přes 150 kW. Zajímavostí je, že oproti EU je v Česku méně AC, ale výrazně více rychlých DC dobíjecích bodů s výkonem do 149 kW.
Kadula podotýká, že v infrastruktuře drží Česko krok se zbytkem Evropské unie. Jestliže tam je průměr 7,1 automobilu na dobíjecí bod, v Česku je to sedm automobilů na dobíjecí bod.
Největšími provozovateli veřejných stanic jsou dlouhodobě ČEZ, E.ON a PRE. ČEZ má v provozu téměř 1900 dobíjecích bodů, PRE 1364 a E.ON přes 675. Nejde přitom o počet samotných dobíjecích stanic, jak vysvětluje i ředitel útvaru Elektromobilita ČEZ Rostislav Díža: „Jedna dobíjecí stanice disponuje v průměru dvěma dobíjecími konektory.“ Takže ačkoliv má třeba ČEZ asi 940 stojanů, najednou se teoreticky může v jeho síti nabíjet až skoro 1900 aut. Rozdíl mezi počtem stojanů a dobíjecích bodů mají i další velcí poskytovatelé.
Právě ČEZ má až 85 procent stojanů s výkonem 50 kW či vyšším, přes 160 stojanů nabízí ultrarychlé dobíjení s výkonem přes 150 kW. Naopak třeba u PRE převládají stojany s AC nabíjením do 49 kW, kterých je 659, ultrarychlé dobíjení nabízí 45 stanic. U E.ON má pro zajímavost ultrarychlé dobíjení více než pětinový podíl na všech provozovaných dobíjecích bodech. AC a DC dobíjení pak má u E.ON téměř vyrovnaný podíl kolem 40 procent.
Využití? V řádu jednotek procent
Stejně jako postupně narůstá počet dobíjecích stanic a bodů, pomalu se zlepšuje i utilizace, tedy využití sítě. „Za sedm měsíců letošního roku je průměrná utilizace sítě PRE Point z pohledu výkonu 3,4 procenta, z pohledu časového využití pak sedm procent,“ říká Martin Houška z tiskového oddělení PRE.
V případě ČEZ je využití trochu nižší: „Průměrná utilizace stanic v síti se stále pohybuje pod dvěma procenty. Míněno je tím srovnání s plným vytížením stojanů v rámci 24 hodin v kombinaci s využitím jejich maximálního výkonu,“ říká Díža. A E.ON? Tam je to podle jednatele společnosti E.ON Drive Infrastructure Martina Klímy otázka jednotek procent.
Infrastruktura by se však měla i nadále rozvíjet. „V blízké budoucnosti se bude nadále zahušťovat, ale také zrychlovat,“ predikuje Kadula z CDV. Pomohou výzvy operačního programu Doprava ministerstva dopravy, v rámci takzvané transevropské dopravní sítě se budou stavět rychlé dobíjecí huby. Ve městech se zase bude rozšiřovat síť pomalejších, ale provozně i investičně levnějších AC dobíječek.
A za pravdu mu s rozvojem infrastruktury dávají i provozovatelé dobíjecích stanic. „Na konci letošního roku bychom měli mít celkově v provozu síť s více než tisíci dobíjecími stanicemi a více než 100 MW instalovaného výkonu,“ říká Díža z ČEZ. „Soustředit se chceme hlavně na ultrarychlé dobíjecí stojany o výkonech přes 150 kW, u kterých řidiči za 10 minut doplní energii na dalších 150 km jízdy,“ dodává s tím, že letos chce energetická firma postavit přes 150 nových stojanů a s podobným ročním přírůstkem i v dalších letech. Do roku 2030 by se také měl instalovaný výkon dostat na 200 MW. „To už je pro porovnání například výkon velkého elektrárenského bloku,“ říká Díža.
ČEZ chce své nové stanice směrovat na místa s vysokou frekvencí provozu: u dálnic a hlavních spojnic a také v místě vyšší koncentrace lidí ve městech a jejich okolí. Porostou i stanice u nákupních center nebo restaurací s rychlým občerstvením.
„Obecně se dá říct, že v následujících letech se budeme, například ve spolupráci s OMV Česká republika, Billou a dalšími subjekty, zaměřovat na rychlé a ultrarychlé dobíjecí stanice v okolí hlavních tahů, ale i na destinační dobíjení například u supermarketů,“ uvádí k budoucnosti Houška z PRE.
„Ve spolupráci s hlavním městem jednáme o možnostech výstavby ultrarychlých dobíjecích hubů na několika místech na území metropole. A pokračovat budeme i v osazování našich trafostanic a budování pomalé dobíjecí infrastruktury na sloupech veřejného osvětlení,“ popisuje Houška plány PRE.
E.ON se v rámci rozvoje sítě soustředí hlavně na vysokorychlostní stojany s výkonem přes 150 kW. „Jen v letošním roce je náš plán přidat do sítě E.ON Drive celkem 200 dobíjecích bodů, z nichž většina je vysokorychlostních. Už více než třetinu jsme během tohoto roku do provozu uvedli a další lokality jsou ve výstavbě a čekají na spuštění,“ říká Klíma. Ten rovněž dodává, že rychlo‑ a ultrarychlonabíjecí stanice rostou nejen na hlavních tazích, ale také v menších městech, hlavně u obchodních center.
Roste rovněž síť Superchargerů od Tesly, které jsou od loňského roku dostupné všem elektroautům bez rozdílu. Letos například otevřel americký výrobce elektromobilů svůj dobíjecí hub v Ostravě a také v Praze u nákupního centra v Čestlicích. Metropole se tak po dlouhé době dočkala Superchargerů, nejbližší totiž byly ve Vestci. Celkem je tak v Česku deset míst, kde jsou Tesla Superchargery. V přípravě je také další dobíjecí hub v Praze, konkrétně na Zličíně, dále by měly stanice vyrůst i v Liberci, Hradci Králové a další lokalitě v Praze.
Nabíjení kamionů
Kromě rostoucí infrastruktury zvyšuje komfort nabíjení také možnost platit na stojanech přímo kartou bez smlouvy nebo registrace. Podle evropského nařízení musí možnost platit přímo kartou nabídnout všechny nově zprovozněné veřejné stojany s výkonem 50 kW a více od loňského dubna, od začátku ledna 2027 pak bude nutné mít tuto možnost u všech stojanů. Většinou platí, že bez registrace či smlouvy s určitým tarifem je cena za odebranou kWh vyšší, pro některé uživatele elektromobilů ale může tato jednorázová možnost dávat smysl.
„Počet plateb přes platební kartu roste, ale stále výrazně převažuje dobíjení přes čip nebo kartou poskytovatele dobíjecích služeb,“ říká Klíma z E.ON. Zatímco RFID čipem nebo kartou platí na stojanech E.ON 85 procent zákazníků, přes platební terminál jsou to jen 2,3 procenta. Jednorázově je u E.ON možné platit i pomocí QR kódu.
Obdobné je to u ČEZ, kde platební kartou platí asi tři procenta zákazníků, naprostá většina ale využívá RFID čip či kartu, případně platbu přes mobilní aplikaci. Pořád jde tedy spíše o okrajovou možnost.
Vedle nabíjení osobních, případně lehkých užitkových vozidel, se hlavně v posledních letech stále častěji mluví o dobíjení pro nákladní dopravu. E.ON otevřel letos na konci července v nabíjecím hubu v Modřicích u dálnice D1 tři dobíjecí body s výkonem 400 kW pro nákladní dopravu a autobusy. V budoucnu by tam mělo být možné nabíjet celkem čtveřici kamionů.
A nezůstane jen u jednoho místa: „Na podzim bychom rádi otevřeli druhou dobíječku pro elektrické nákladní automobily v Praze. Pokrytou tak budeme mít z tohoto pohledu celou D1,“ říká Klíma z E.ON Drive Infrastructure. Podle něj je potřeba vybudovat páteřní síť dobíjecích stanic pro nákladní dopravu, třebaže je její plné rozšíření zatím spíše v plenkách.
„Jsme tranzitní zemí, proto lze očekávat, že další dobíjecí lokality budou postupně přibývat, nicméně elektrická kamionová doprava je v tuto chvíli v rané fázi nástupu a způsob jejího využívání je dnes řekněme specifický. Zpravidla například mezi depy či v komunálních službách nebo odpadovém hospodářství,“ myslí si Kadula z CDV.
Stáhněte si přílohu v PDF
Podle CDV je v Česku aktuálně registrovaných 76 elektroaut kategorie N2 a 56 elektroaut kategorie N3.
Podobně jako Klíma to s rozvojem elektrické nákladní dopravy vidí také manažer útvaru dobíjecí služby ČEZ Martin Schejbal: „Situace je v tomto segmentu do jisté míry podobná, jako byla na počátku rozvoje dobíjecí sítě pro auta. To znamená, že aby u nás reálně mohla začít ve velkém jezdit elektrická auta, je nutné ještě předtím podpořit rozvoj této dopravy výstavbou základní sítě dobíjecích stanic a zajištěním základní zákaznické obsluhy.“ I ČEZ by proto chtěl vstoupit na pole dobíjecích stanic pro nákladní auta.
Naproti tomu PRE má zatím k dobíjecí infrastruktuře pro nákladní dopravu spíše negativní postoj. „V nejbližší době se neplánujeme zapojit do výstavby veřejné infrastruktury pro nákladní vozy. Problém vidíme zejména v dostupnosti a vhodnosti lokalit pro tento typ dobíjení,“ říká Houška z Pražské energetiky.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
