Klid, není to fanatický ideolog, ale jen pragmatický byznysmen. Takovou útěchu dnes slýcháme, když sledujeme nástup některých tváří ANO, SPD nebo Motoristů sobě do vysokých ústavních funkcí. Andrej Babiš premiérem? Filip Turek ministrem zahraničí? Tomio Okamura šéfem sněmovny? Uklidňujeme se představou, že adepti, původem podnikatelé, jsou natolik bystří a racionální, že se pomocí populistické a extremistické politiky sice vyškrábali k moci, ale vládnout už snad budou standardně. Neboli že s ideově pružnými lidmi půjde rozumně vyjít.
Lžeme si však do kapsy. A komu nestačí pohled na trumpovskou Ameriku, může kouknout 90 let nazpět. Tehdy, na podzim 1935, sedla demokratická Evropa iluzi menšího, pragmatického zla na lep a brzy vystřízlivěla. Tou dobou ve Velké Británii, Francii a Německu vrcholila široce propagovaná výměna návštěv veteránů první světové války. Akci organizoval prominentní německý obchodník s vínem Joachim von Ribbentrop (1893–1946) a u západních demokratů za ni sklízel – na rozdíl od řvouna Adolfa Hitlera – vděčný potlesk. Skýtala totiž smír. „Nedokážu si představit lepší skupinu mužů, než jsou naši legionáři, kteří by přinesli mírové poselství do Berlína. Doufám, že Británie a Německo spolu již nikdy nebudou bojovat,“ rozplýval se nad výměnou třeba princ z Walesu, pozdější britský král Eduard VIII. Než ovšem přišlo prozření, že šlo jen o Ribbentropovu důmyslnou habaďúru. Protože návštěvy veteránů a s nimi spojené sliby „už nikdy více“ měly hlavně vylepšit obraz nacistického „nového Německa“. A zakrýt přípravy na novou válku.
Co se dočtete dál
- Jak vypadalo Ribbentropovo dětství.
- Co o něm říkají historici.
- Kdy se radikalizoval.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









