V oblasti financí stojíme na prahu podobné změny, jakou kdysi přinesl internet

Po letech pozvolných změn v oblasti peněz a investic přichází nová fáze. Finanční infrastruktura, na níž stojí globální ekonomika, prochází technologickou proměnou. Nové technologie mění způsob, jakým se pohybuje kapitál i samotná hodnota. Podle Františka Vinopala, spoluzakladatele investiční skupiny LongRiver, jde o logické pokračování vývoje společnosti, která se přesouvá do digitálního světa. „Vzniká nová finanční infrastruktura, která změní fungování ekonomiky stejně zásadně, jako internet proměnil komunikaci,“ říká v rozhovoru. Popisuje také, jak tato transformace probíhá, co od ní můžeme očekávat a proč ji považuje za nevyhnutelnou.

Mluvíte o tom, že vzniká nová finanční infrastruktura, která zásadně promění svět financí. Co si pod tím má člověk, který o tom nikdy neslyšel, vlastně představit?

Současná finanční infrastruktura vznikla v době, kdy neexistoval internet, a její principy se za desítky let v zásadě nezměnily. Funguje dobře v analogovém světě, ale neodpovídá době, kdy se vše děje online a okamžitě. Nová infrastruktura je navržená pro digitální společnost. Umožňuje přenášet hodnotu mezi lidmi stejně snadno, jako dnes posíláme informace přes e‑mail nebo SMS. Když dnes pošlete peníze mimo EU, trvá to několik dní. Technicky přitom nic nebrání tomu, aby převod proběhl během vteřiny. Právě to umožňují technologie jako blockchain a decentralizované finance. Na rozdíl od klasického systému fungují nepřetržitě, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a umožňují platby kdykoli, odkudkoli a s minimálními poplatky.

Co si pod těmito technologiemi můžeme představit?

Blockchain si lze představit jako sdílenou účetní knihu, do které zapisují všichni a nikdo ji nemůže zpětně přepsat. Každý nový záznam se ověřuje automaticky v celé síti, není potřeba žádný prostředník. Díky tomu je možné převádět hodnotu přímo mezi dvěma lidmi nebo firmami. Bezpečně, transparentně a bez nutnosti důvěřovat centrální instituci. Na této infrastruktuře postupně vznikají systémy, které umožňují dělat to, co dnes dělají banky. Tedy posílat peníze, směňovat měny nebo poskytovat další finanční služby. Je to nový způsob, jakým může ekonomika přenášet a uchovávat hodnotu, a nejen finanční, v digitálním světě. A protože se obejde bez centrální autority, může do něj vstoupit kdokoli, kdo má připojení k internetu.

Proč podle vás současný finanční systém nestačí?

Současný systém funguje relativně dobře pro jednotlivé občany, ale jakmile se dostanete do firemního prostředí nebo překročíte hranice, narazíte na jeho limity. Převod peněz z jedné země do druhé je stále složitý, drahý a trvá několik dní, i když technicky by mohl proběhnout okamžitě. Základní infrastruktura, na které dnes banky stojí, vznikla v době, kdy finanční svět fungoval pomaleji a lokálně. Dnes je ale globální, propojený a online, zatímco samotný systém zůstal uzavřený a těžkopádný. Každá banka má navíc svůj vlastní systém, který se s ostatními jen obtížně propojuje. Jakákoli změna nebo inovace v takovém prostředí je pomalá a nákladná. Nová infrastruktura je naopak otevřená. Kdokoli na ní může stavět nové služby, které fungují od začátku globálně, a díky tomu jsou inovace rychlejší, levnější a dostupnější.

Kdo tedy ten nový systém vlastně staví a jakou roli v tom hrají investoři, jako jste vy?

Tu infrastrukturu dnes staví hlavně technologické společnosti. Tedy firmy, které propojují digitální a tradiční finanční svět. Nejde o to, že by vznikl jeden nový systém, který nahradí všechny ostatní, ale o to, že se propojují stovky menších řešení. Dohromady pak tvoří základ nové finanční infrastruktury. My sami investujeme do obchodních podílů ve společnostech, které tyto technologie vyvíjejí, ať už jde o licencované finanční instituce, nebo technologické firmy. Naším cílem není spekulovat na cenu kryptoměn, ale podílet se na budování infrastruktury, podobně jako se kdysi stavěly energetické nebo telekomunikační sítě. Věříme, že společnosti, které tuto infrastrukturu vybudují a dokážou ji dlouhodobě rozvíjet, budou patřit k nejziskovějším hráčům na trhu ne v řádu měsíců, ale v horizontu let.

Kde se dnes na té cestě k nové finanční infrastruktuře nacházíme a co je potřeba k tomu, aby se mohla naplno rozvíjet?

Technologicky už jsme na to připraveni. Blockchain i systémy, které na něm vznikají, fungují a projekty po celém světě na nich už dnes staví. Co bude rozhodovat o rychlosti rozvoje, není technologie, ale adaptace a pochopení lidí. Jsme na začátku změny, která je přirozená, ale pro mnoho uživatelů zatím těžko uchopitelná. Ne kvůli složitosti, ale kvůli zvyku. Stejně jako si lidé kdysi museli zvyknout na elektronické bankovnictví nebo platební karty.

Z pohledu země má však Česko mimořádně silnou pozici. Máme špičkové vývojáře i firmy, které patří mezi nejaktivnější v Evropě, a podle mě se nemusíme bát říct, že jsme jedním z globálních lídrů v rámci nové finanční infrastruktury. To je velká devíza a také příležitost, jak si část té infrastruktury ponechat doma.

V souvislosti s novou finanční infrastrukturou se často mluví o takzvaných stable­coinech. Co to vlastně je a jakou roli v ní podle vás hrají?

Stablecoiny jsou nejjednodušší most mezi dnešním a novým finančním světem. Umožňují přenášet klasickou měnu, třeba korunu nebo dolar, na moderní technologickou vrstvu, tedy na blockchain. Na rozdíl od kryptoměn, jejichž cena kolísá, mají stablecoiny stabilní hodnotu dle měny, kterou jsou kryté, takže se s nimi dá reálně platit. Díky tomu mohou být zajímavé například pro běžné obchodníky. Ti dnes při platbě kartou odvádějí procenta z každé transakce kartovým společnostem. Pokud by místo toho přijímali platby ve stablecoinech, převod proběhne okamžitě, bez prostředníka a prakticky bez poplatku.

Zároveň je možné s nimi pracovat i jinak, jsou totiž programovatelné. To znamená, že například místo měsíční zálohy na energie by se platba mohla napojit přímo na elektroměr. Jakmile se odečte spotřeba, automaticky se strhne odpovídající částka, a není tak třeba platit zálohy. To je úplně nový způsob, jak lze přemýšlet o penězích a o jejich používání v reálném čase.

Když mluvíme o digitalizaci hodnoty, nelze se vyhnout otázce bitcoinu. Jak se na něj díváte?

Bitcoin bývá označovaný jako digitální zlato, kterým do určité míry je. Jeho hodnota roste díky tomu, že je omezený. Nikdy jich nebude víc než 21 milionů, což z něj dělá vzácné aktivum v digitálním prostoru. Podle mě však není nejdůležitější jeho cena. Podstatná je myšlenka, kterou přinesl, že i v digitálním světě může existovat něco, co je jedinečné a nelze to zkopírovat. Tím vytvořil princip, na kterém stojí celá nová finanční infrastruktura. Bitcoin tak odstartoval éru, kdy se hodnota stává součástí internetu. I kdyby sám časem ustoupil jiným technologiím, myšlenka, kterou přinesl, už zůstane.

Jak hluboká podle vás ta změna bude a co si z ní mají lidé odnést už dnes?

Nejde o revoluci, ale o přirozený vývoj. Stejně jako internet nezměnil svět ze dne na den, ale postupně pronikl do všech oblastí života, i tato změna bude probíhat postupně. Většina lidí ji ani nepostřehne, jen se svět kolem nich zjednoduší, zrychlí a propojí. Z dlouhodobého pohledu to ale bude zásadní posun. Kdo se už dnes podílí na budování nové infrastruktury, bude mít v budoucnu výhodu. I proto se na tento směr zaměřujeme v našem fondu kvalifikovaných investorů. Ne proto, že jde o módní trend, ale protože věříme, že právě zde vzniká finanční infrastruktura budoucnosti.

Text vznikl ve spolupráci se společností LongRiver.