Češi umí být štědří, zvlášť když jde o silný příběh. Jenže v době internetu, kdy si může prakticky kdokoli během pár minut založit sbírku na cokoli, je potřeba zůstat obezřetní. Motivace bývá často upřímná – udělat dobrý skutek, podpořit něco smysluplného. Ale každá desetikoruna darovaná bez rozmyslu může nakonec zanechat pachuť. „V dárcovství hraje naprosto zásadní roli důvěra. Pokud se člověk rozhodne přispět, musí věřit, že jeho dar skutečně pomůže. Důvěra se buduje dlouho, ale může být ztracena během okamžiku,“ upozorňuje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců.
Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o veřejných sbírkách, na jejíchž změnách jste se za Fórum dárců aktivně podílela. Co pozitivního v praxi přinesla?
Novela zásadním způsobem ovlivnila a zpřístupnila cestu od dárce k organizaci. Zjednodušila řadu administrativních bariér a zavedla přísnější kontrolu i dohled nad hotovostními sbírkami a prodejem sbírkových předmětů. To považuji za velmi důležité, protože v minulosti jsme opakovaně zaznamenávali pokusy různých deštníkářů a balonkářů, kteří se vydávali za sbírkové pracovníky a vnucovali kolemjdoucím různé tretky nebo se dožadovali hotovostních příspěvků.
Dalším z přínosů novely je, že u sbírek, které se konají online, už není potřeba využívat institut veřejné sbírky. Vychází se z předpokladu, že finanční toky v rámci bankovního a digitálního prostředí jsou dohledatelné a zanechávají jasnou auditní stopu. Díky tomu je možné sledovat, jak organizace s prostředky nakládají, aniž by je to zatěžovalo složitou administrativou.
Na začátku roku čeká neziskový sektor další změna. Pojišťovny budou mít povinnost kontaktovat obmyšlené osoby, když jim bude náležet výplata životní pojistky. Jak to fungovalo dosud?
Jedná se o další ze změn, která se nám za Fórum dárců podařila prosadit. Dosud totiž platilo, že obmyšlená osoba se o plnění musela sama aktivně přihlásit. Vzhledem k tomu, že životní pojištění je z různých důvodů vyňato z dědického řízení, mohlo se snadno stát, že se obmyšlený o svém nároku vůbec nedozvěděl.
To samozřejmě v běžných rodinných nebo přátelských vztazích nemusí být problém, ale všichni víme, že v otázkách spojených s koncem života není česká společnost moc sdílná. Málokdo otevřeně sděluje, komu co připadne, a právě proto se mohlo stávat, že po uplynutí promlčecí lhůty skončily nevyplacené prostředky v rezervních fondech pojišťoven, aniž by obmyšlené právnické osoby měly šanci se o plnění dozvědět. V zahraničí, například ve Francii nebo Německu, je běžné, že pojišťovny dotyčné aktivně kontaktují. V tomto ohledu se tedy Česko přibližuje evropskému standardu. Díky této změně se životní pojištění může stát podobně jako závěť nástrojem, jak člověk může podpořit téma, které je mu blízké, nebo veřejně prospěšnou organizaci i po svém odchodu.
Letošní novinkou jsou také nové cenové hladiny dárcovských SMS. Jaké byly hlavní důvody pro jejich navýšení? Čechům už nestačily současné částky?
Nestačily. Setkávali jsme se s žádostmi, zda by bylo možné poslat zprávy ve vyšších cenových hladinách. Po konzultaci s mobilními operátory jsme proto umožnili nově zasílat dárcovské SMS v hodnotách 290 a 490 Kč. Je to logický krok, protože i v online prostředí lidé nejčastěji darují částky kolem pětistovky. Dárcovská SMS představuje v českém prostředí unikátní platformu. I když v Evropě existují různé formy mobilního dárcovství, žádná země nemá tak jednotný komunikační nástroj, který by byl dostupný všem veřejně prospěšným organizacím za rovných podmínek. A už vůbec ne takový, který by fungoval nepřetržitě 20 let. Prostřednictvím dárcovských SMS se vybralo více než miliarda korun, což je úctyhodné číslo, zvlášť když si uvědomíme, že na začátku se vybíralo po 30 korunách.
Klára Šplíchalová (50)
Je výkonnou ředitelkou Fóra dárců, organizace, která se věnuje rozvoji dárcovství, filantropie a transparentnosti sbírek. Její profesní dráha je spojena s podporou neziskového sektoru a kultivací prostředí pro veřejné dárcovství. Podílí se na udělování Cen Fóra dárců, které oceňují významné osobnosti české filantropie.
Dárcovské SMS jsou zároveň garantem, že posíláme peníze na kvalitní projekty. Proto jsou tak žádané?
Přesně tak. Jednou z jejich hlavních devíz je pečlivě vybudovaný ekosystém. Velmi přísná kontrola probíhá na vstupu, ale i při nakládání s finančními prostředky. Znamená to, že se do systému nedostane žádná podvodná organizace nebo nějaký pochybný účel. A to je právě jeden z hlavních důvodů, proč Češi tomuto nástroji tolik věří. Na druhou stranu si někdy říkáme, jestli jsme tímto bezpečným a ověřeným nástrojem trochu nenavykli českou dárcovskou veřejnost na to, že darování je bezpečné a bez rizika. V době internetu, kdy si může prakticky kdokoli během pár minut založit sbírku na cokoli, je potřeba zůstat obezřetní.
Jaké nároky to klade na dárce?
Nechci říkat, že by měli dospět, protože samozřejmě dospělí jsou, ale je důležité, aby si i nadále udržovali zdravou míru ostražitosti. Aby kontrolovali, komu peníze posílají. Za svou kariéru jsem se už setkala s ledasčím, od uspořádání sbírek na benefiční akci až po výběr peněz na dovolenou, aby si někdo odpočinul.
Množí se vybírání peněz na podobné neživotně důležité věci?
Bohužel ano. Je potřeba si uvědomit, že celý mechanismus crowdfundingu, tedy skupinového financování, není automaticky charitativní nebo veřejně prospěšný. Často se jedná o sbírky na investiční projekty, vydání knihy, otevření jóga studia nebo jiné podnikatelské záměry. Je potřeba rozlišovat, zda má sbírka skutečně veřejně prospěšný charakter, tedy přináší humanitární, sociální nebo jiný obecně prospěšný přínos. Stejně jako se učíme kriticky vyhodnocovat informace, zdroje a texty, je třeba zachovat stejnou míru pozornosti i ve světě sbírek.
Češi za necelé dva dny vybrali 12 milionů na raketu, která ponese jméno Dany Drábové. Dá se na tomto příkladu nějak demonstrovat typické chování Čechů při sbírkách?
U sbírek tohoto typu je vidět hodnotově nastavená rychlá solidarita. Z našich výzkumů vidíme, že i když největší skupinu dárců tvoří ženy středního věku, tak současně mezi těmi největšími a neodpovědnějšími dárci jsou ženy a muži s vyšším vzděláním. Tato skupina se u podobných hodnotově ukotvených sbírek projevuje nejvýrazněji. U nich se lidé dokážou semknout a pomáhat rychle. Navíc osobnost paní Drábové je výraznou přidanou hodnotou. Stejně tak jako iniciativa Dárek pro Putina, která v našem prostředí funguje dlouhodobě a je velmi úspěšná a transparentní.
V loňském roce zvedla vlnu solidarity zářijová povodeň na severní Moravě. Co aktivizovalo dárcovství v tomto roce?
Dlouhodobě se potvrzuje, že lidé nejčastěji a nejochotněji darují na témata spojená s pomocí lidem v tíživé sociální nebo zdravotní situaci. Z průzkumů také vidíme, že je česká společnost rozdělena na dárce a nedárce. Na konkrétní projekty typu tornádo, povodně nebo válka na Ukrajině přispělo kolem 40 procent Čechů. Z průzkumů ale také vidíme, že se lidé obávají, že nebudou schopni darovat takové částky, na jaké byli zvyklí.
Co se týče strachu z ekonomické situace, ten byl vidět v loňském roce u firemního dárcovství, které stagnovalo. Jak si vede nyní?
Je pravda, že výdaje na veřejně prospěšné a filantropické iniciativy bývají jedny z prvních, které jsou na ráně, když dochází ke škrtům. Na druhou stranu u firem vnímáme pozitivní systémový posun. Jejich přístup k podpoře už není jen o jednorázových, často marketingově laděných gestech typu předání šeku s logem. Mnohem více se zajímají o to, jak mohou přispět společnosti prostřednictvím dlouhodobých projektů nebo dlouhodobé podpory systémových řešení. K tomu ale potřebují silného partnera, a to jak ze strany silné neziskové organizace, tak státu.
Jako aktivní uživatel sociálních sítí vidím neustále nějaké sbírky celebrit s odkazy na crowdfundingové kampaně. Jak moc je problematické podobné rozmělňování pomoci?
Podobně jako se dnes rozmělňuje pozornost, kdy málokdo si sedne ke knize, zato většina lidí přečte příspěvek na sociálních sítích, dochází i k určitému rozptylu v oblasti dárcovství. Stále ale věřím v kritické myšlení a v to, že český dárce je v tomto směru vyspělý.
Mladí lidé navíc podporují různá témata spojená s životním prostředím, udržitelností nebo lidskými právy. Dárcovské portfolio se tak rozšiřuje a proměňuje jak generačně, tak hodnotově. Řada mladých lidí dokáže velmi dobře rozlišit, co je na sociálních sítích falešné a co pravdivé. Jsou zvyklí ověřovat si zdroje, pracovat s informacemi a dobře se v sociálních sítích orientují. To považuji za velkou devízu. Známých tváří je mnoho, každá sociální bublina má své hrdiny, své „celebrity“. Lidé si vybírají podle toho, co je jim blízké. Mladí dárci do světa dárcovství přinášejí nové přístupy, postoje a hodnotové ukotvení. Mnohdy je pro ně pravidelná podpora standardní součástí života, ke které se staví hrdě. Nejsou pasivní a to je dobře.
Čeká nás nejštědřejší období roku. Na co si dát pozor u předvánočních sbírek?
Nejštědřejší období roku začíná adventem a trvá až do Tří králů. Třetina všech ročních darů se vybere během tohoto období. Právě proto je ale důležité, aby dárci přemýšleli, komu své peníze dávají. Motivací je udělat dobrý skutek a přispět na dobrou věc, ale škoda každé desetikoruny, která je darovaná bez rozmyslu. Proto je důležité vědět, kdo za sbírkou stojí, a nenechat se ošálit srdcervoucími příběhy.
Dárcovství v Česku je často intuitivní a směřující do ad hoc projektů. Vidíte posun směrem k pravidelnému dárcovství?
Pravidelné dárcovství si získává stále větší pozornost. Když se podíváme například na dárcovské SMS, více než 60 procent lidí daruje opakovaně. To jasně ukazuje, že pokud má nezisková organizace důvěru dárce, on má ambici sledovat, jak se projekt vyvíjí, a dlouhodobě ho podporovat.
Stáhněte si přílohu v PDF
Velkou hodnotu v tomto směru přinášejí mladí dárci. Neomezují se jen na tradiční témata, ale aktivně podporují širokou škálu oblastí. Navíc často přispívají nejen finančně, ale i svou dobrovolnickou prací a osobním zapojením do projektů. Tohle je podle mě obrovská devíza, se kterou můžeme dál pracovat a počítat.
Kam směřuje vaše finanční pomoc?
Dlouhodobě podporuji vybrané organizace, protože některá témata jsou pro mě osobně důležitá. Jsem zastánkyní pravidelné podpory. Mám několik témat, jedním z nich je podpora lidí s poruchami autistického spektra. Považuji to za velmi zásadní téma, stejně jako duševní zdraví, které bylo dlouhou dobu podfinancované a podceňované. A i dnes máme v této oblasti co dohánět.
Občas přispěji i ad hoc. Jedním z důvodů je, abych vyzkoušela nějakou novou platební metodu. Samozřejmě nemohu znát všechny organizace a jejich projekty, ale pokud mě nějaký zaujme a dává mi smysl, nebráním se ani jednorázové podpoře. Přednost dávám té dlouhodobé.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
