Česko pomáhá. Dárcovství 2025

Dárcovská SMS jako ryze český projekt

Dárcovská SMS (DMS), jedinečný a ryze český projekt mobilního dárcovství, v Česku funguje již od roku 2004. Jedná se o dárcovský ekosystém, který je za rovných podmínek dostupný všem neziskovým organizacím a zároveň je schopný se neustále vyvíjet a jít s dobou. Za poslední roky prošla DMS několika inovacemi – je možné skrze ni darovat opakovaně, získat potvrzení o daru a dárce si také může vybrat již ze šesti cenových hladin. Navíc funguje napříč celým Českem a podporuje organizace ve všech regionech.

Češi poslali skrze DMS už přes miliardu korun

Dárcovská SMS slaví velký úspěch. Od svého spuštění v roce 2004 umožnila lidem přispívat na dobročinné projekty jednoduše – prostřednictvím mobilního telefonu. Od této doby dárci poslali přibližně 27,2 milionu dárcovských SMS a právě letos DMS překročila významný milník: celková vybraná částka přesáhla 1 miliardu korun.

Miliardový milník v dubnu 2025

Dubnové statistiky roku 2025 přinesly zásadní moment – právě tehdy DMS překročila hranici jedné miliardy korun. K dosažení milníku výrazně přispěly tradiční a dlouhodobě oblíbené projekty.

Nejsilnější byl projekt Pomozte dětem! KURE (kód pro DMS, pozn. red.), který v dubnu zaznamenal 35 567 DMS v celkové hodnotě přes 3,5 milionu korun. Významnou podporu získal také projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu SVETLUSKA (kód pro DMS, pozn. red.) s 13 529 DMS – 636 851 korun a projekt organizace Centrum Paraple (PARAPLE) s 5 452 DMS – 324 538 korun.

Jak dárci v Česku podpořili jednotlivé oblasti skrze DMS od roku 2020?

Dárci skrze DMS reagují na dění ve světě

Dárcovská SMS je od svého spuštění symbolem rychlé pomoci. To dokazují také vzestupy darů v době krizových událostí.

• 2005 – rekordní nárůst po ničivých povodních – přes 3,2 mil. DMS a 88,3 mil. Kč.
• 2010 – další vlna pomoci po záplavách – 2,3 mil. DMS a 60,9 mil. Kč.
• 2020 – během období pandemie covidu‑19 dary vyšplhaly až na 56,5 mil. Kč skrze 968 tisíc zaslaných DMS.
• 2021 – po tornádu na Moravě přineslo 1,4 mil. DMS přibližně 90,3 mil. Kč.
• 2022 – v reakci na válku na Ukrajině lidé zaslali 1,2 mil. DMS v celkové hodnotě 79,6 mil. Kč.
• 2024 – další výrazný nárůst kvůli povodním, který opět ukázal, že Češi neváhají pomoci, konkrétně pomohli 64 mil. Kč zasláním necelých 800 tisíc DMS.

Inovace roku 2025

Projekt DMS neustále roste. Od září nabízí dvě nové cenové hladiny pro jednorázové i pravidelné příspěvky: 290 a 490 korun. Dárcovská SMS tak i po dvaceti letech dokazuje, že spojení technologie a solidarity může mít výrazný dopad.

Podoby solidarity neboli jednorázoví a pravidelní dárci

Od roku 2020 bylo odesláno více než 5,4 milionu DMS, v celkové hodnotě přes 370 milionů korun. Většinu tvoří jednorázové příspěvky. Lidé jich poslali přes 3,1 milionu v celkové hodnotě 248 milionů korun. Sílu má ale i pravidelné dárcovství, které může představovat stabilní oporu neziskovým organizacím – 2,3 milionu trvalých DMS přineslo 122 milionů korun.

Potvrzení o daru je pro dárce více než daňová úleva

Služba DMS již třetím rokem nabízí možnost vystavování potvrzení o daru (POD): Za kalendářní roky 2022–2024 si POD nechalo vystavit 18 218 dárců.

Z výzkumu veřejného mínění agentury InsightLab vyplývá, že informovanost o této službě DMS mírně stoupá – o službě slyšelo 28 procent jedinců (v roce 2024 25 procent a 21 procent v roce 2023).

Hlavním důvodem, proč lidé chtějí potvrzení o daru vystavit, není daňová výhoda, ale kontrola a jistota důvěryhodnosti. Až 57 procent dárců potvrzení vnímá jako způsob, jak se ujistit, že sbírka není podvodná.

Méně papírů, více důvěry: Novela zákona o veřejných sbírkách platí od roku 2025

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o veřejných sbírkách, na kterých se Fórum dárců spolupodílelo a která přináší největší změny za posledních dvacet let. Cílem je zjednodušit administrativu a modernizovat procesy, posílit transparentnost a zvýšit důvěru veřejnosti v pořadatele sbírek. Nově mohou organizace pořádat bezhotovostní sbírky bez nutnosti registrace – stačí, aby zveřejnily účet nebo QR kód. Odbourává se také povinnost dokládat potvrzení o bezdlužnosti, které nahradí čestné prohlášení. Tím se zkracuje proces oznamování sbírek a snižuje administrativní zátěž, na kterou dlouhodobě upozorňovaly neziskové organizace i kraje.

Novela zároveň přináší jasnější pravidla pro vyúčtování: pořadatelé musí uvést, jaká část výtěžku šla přímo na účel sbírky a jaká na provozní náklady. U sbírek formou prodeje zůstává zachováno pravidlo, že alespoň 40 procent z ceny musí být určeno pro veřejně prospěšný účel.

Z analýzy odpovědí neziskových organizací po necelém roce od zavedení novelizace zákona o veřejných sbírkách vyplývá, že novela je vnímána pozitivně – především jako krok k větší jednoduchosti, srozumitelnosti a otevřenosti vůči dárcům.

Více než 53 procent organizací pořádá sbírky podle novely. Organizace na novele nejčastěji oceňují zjednodušení administrativy (25,5 procenta) či snazší práci s dárci, nicméně 34,7 procenta uvádí, že je na hodnocení dopadů zatím brzy nebo že změny zatím nepociťují (27,6 procenta).

Dle aktuálních dat Ministerstva vnitra České republiky počet veřejných sbírek meziročně klesl, a to napříč všemi kraji. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán v Libereckém kraji (o 17 sbírek), v Jihomoravském kraji (o 16 sbírek) a v Olomouckém kraji (o 15 sbírek). Pouze v Jihočeském kraji počet mírně vzrostl, a to o pět veřejných sbírek.

Poslední přání budou plněna: Novela občanského zákoníku o životním pojištění

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost další novinka, na jejíž přípravě se Fórum dárců také podílelo, a to novela občanského zákona, která zásadně promění oblast životního pojištění.

Důležitou změnou je nová oznamovací povinnost pojistitele – pokud má pojišťovna k dispozici kontaktní údaje obmyšleného (osoby, která má nárok na plnění), musí jej informovat nejpozději do 60 dnů o vzniku nároku.

Doposud mohlo dojít k situaci, kdy oprávněná osoba, ať fyzická, nebo právnická, nevěděla o nároku na vyplacení částky ze životní pojistky zesnulého. Svůj nárok tak nikdy neuplatnila a částka propadla pojišťovně v důsledku promlčení. K úspěšnému vyplacení pojistného plnění bylo totiž potřeba, aby se obmyšlený pojišťovně aktivně ozval a o plnění požádal.

Díky této změně se životní pojištění může stát podobně smysluplným a dostupným nástrojem pro podporu veřejně prospěšných aktivit, jakým se postupně stávají závěti. Pokud totiž pojistník uvede jako obmyšlenou osobu neziskovou organizaci, pojistné plnění se vyplácí přímo jí, mimo dědické řízení. Tím se otevírá nový prostor pro rozvoj dárcovství po smrti – formou odkazu ze životní pojistky.

Dle výzkumu UNICEF ve spolupráci se STEM/MARK má pouze 1 z 10 osob velmi dobrou znalost dědického řízení. Více než polovina lidí starších 50 let, kteří mají závěť sepsanou nebo tak plánují učinit, do ní neplánuje zahrnout dar na dobročinné účely. Celkem pět procent populace starší 50 let zvažuje, že do své závěti zahrne dar pro dobročinnou organizaci, přičemž nejčastěji zmiňovaný podíl je do 10 procent majetku.

Novela občanského zákoníku tak přináší příležitost rozšířit povědomí o dalším způsobu, jak lze naplnit poslední přání a podpořit smysluplné projekty i po skončení života – nejen prostřednictvím závětí, ale i prostřednictvím životního pojištění.

Dárcovství 2025: Jak ho vnímá veřejnost?

Dle výzkumu veřejného mínění agentury InsightLab 24 procent Čechů uvedlo, že se setkali se sbírkou, která na ně působila nedůvěryhodně nebo netransparentně.

A jak si lidé ověřují, že je sbírka důvěryhodná?

Výzkum agentury InsightLab naznačuje, že Češi upřednostňují sbírky pořádané organizacemi či platformami, kterým důvěřují (45 procent), čtvrtina si aktivně hledá informace na webových stránkách. Jen 11 procent dotázaných si nic neověřuje.

Důvěra je tedy základ dárcovství, přičemž ta ve veřejně prospěšný sektor jako celek roste. Zatímco vloni mu důvěřovalo 60 procent Čechů, letos už je to 63 procent.

Dárci před svým přispěním zvažují hlavně, komu peníze pomohou (68 procent) a jak budou využity (61 procent).

Jak Češi nejčastěji darují

Z výzkumu veřejného mínění agentury InsightLab vyplývá, že nejoblíbenější způsob darování představuje nákup sbírkového předmětu (73 procent). Následuje internetová platba (70 procent), hotovostní dar (58 procent) a dárcovská SMS (49 procent).

Firmy a společenská odpovědnost

Podpora veřejně prospěšných aktivit je pro většinu lidí důležitá. 75 procent respondentů dle výzkumu veřejného mínění agentury InsightLab si myslí, že by měla být součástí firemního života, přičemž 60 procent Čechů uvedlo, že by si za výrobek připlatili, pokud by část ceny šla na veřejně prospěšný projekt.

Zdroje:
Mapa dárcovství 2025 – Fórum dárců,
InsightLab, s.r.o.
UNICEF ve spolupráci se STEM/MARK.
MV ČR