Telemedicína nenahradí lékaře, ale usnadní jim práci. Odlehčí také pohotovostem

Od letošního února jsou telemedicínské služby definované v českém zákoně s jasnými technickými pravidly. To je další krok na cestě k větší integraci telemedicíny do českého zdravotnictví, kde zatím na rozdíl od jiných zemí OECD není tolik etablovaná. „Je ale nefér srovnávat Česko například se severskými státy. Tam není úroveň klasického zdravotnictví zdaleka tak dobrá, což rozvoj telemedicíny akcelerovalo,“ upozornil v úvodu debaty Hospodářských novin na toto téma Jiří Pecina, předseda představenstva telemedicínské společnosti Meddi hub. Ta v Česku obsluhuje už téměř milion pacientů v regionech, které svým obyvatelům předplácejí mobilní aplikaci Meddi app, a dalších 900 tisíc lidí, kterým tuto službu zajišťuje zaměstnavatel.

V zemi, kde je „chození k lékaři“ považováno za samozřejmost, je to stále ještě nadstandard. I Česko se ale potýká s nedostatkem lékařů a připravuje se na výzvy spojené s demografickými změnami, které poptávku po telemedicínských službách v příštích letech pravděpodobně zvýší. Zkušenosti z praxe, výsledky pilotních projektů i možnosti budoucího financování telemedicínských výkonů proto přišli do studia Hospodářských novin sdílet také zástupci českých a slovenských zdravotních pojišťoven.

Nejsem AI, jsem skutečný lékař

Existuje řada oblastí, kde telemedicína může zefektivnit, zrychlit nebo zpříjemnit zdravotnické služby. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek v debatě zmínil její využití v očním lékařství: „Naši klienti si v nejbližší době už budou moci digitálně otestovat šest různých očních vad a v případě potřeby budou nasměrováni na ambulantního specialistu nebo na kliniku.“

Cílem nemá být nahrazení lékařů a zdravotníků, ale usnadnění jejich práce. Namísto zbytečného a zdlouhavého objednávání k lékaři se pacient například během pár minut dozví, že fyzická návštěva ordinace není v jeho případě nutná, dostane odbornou radu nebo předpis léků a začne s léčbou hned.

Telemedicína může také výrazně odlehčit pohotovostem, jak už se ukazuje v Jihočeském kraji, který s plošnou telemedicínskou službou začal před rokem a půl. Letos ho následoval Karlovarský kraj a město Říčany. „Z jižních Čech už máme první čísla o snížení nákladů. Podle dat, která s námi na nedávné pediatrické konferenci sdílela krajská zástupkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů, je jasně vidět pokles návštěv lékařské služby první pomoci, v jednom případě dokonce až o 50 procent,“ potvrdil Pecina.

Další benefit je personální. Lékařem na telefonu se totiž mohou stát i ti, kdo jinak nezvládají směnný provoz nemocnic nebo fyzickou přítomnost v ordinaci. „Vracíme tak do zdravotnictví třeba maminky na mateřské dovolené nebo velmi zkušené lékaře v důchodovém věku,“ upozornil Pecina. Záruka odbornosti je ale podle něj klíčová a telemedicína by nikdy neměla sklouznout k tomu, aby problémy pacientů řešila v aplikaci sestřička, koordinátor nebo robot.

Digitální poliklinika

Praktické zkušenosti s telemedicínou představil v debatě Marian Faktor ze slovenské zdravotní pojišťovny Dôvera. Ta svým klientům poskytuje přístup do digitální polikliniky, kde mohou kdykoli kontaktovat praktika nebo pediatra, který se s nimi spojí do 48 hodin. „V reálu jsou to ale minuty,“ upřesnil Faktor. Konzultace vždy končí lékařskou zprávou, která je díky slovenskému elektronickému zdravotnictví přístupná ošetřujícímu lékaři daného pacienta. Online lékař může pacientovi předepsat medikaci nebo ho odkázat na specialistu, digitální poliklinika zahrnuje 13 specializovaných oddělení. Případně ho samozřejmě pošle do ordinace, pokud je fyzická prohlídka opravdu zapotřebí.

Platforma pomáhá především v oborech, které bojují se špatnou dostupností, jako je například dermatologie. „Každý měsíc tu online odbavíme množství pacientů, které by odpovídalo dvanácti kožním ambulancím s lékařem na plný úvazek,“ uvedl Faktor.

Česko má svůj telemedicínský boom ještě před sebou, v cestě mu zatím stojí především chybějící úhrady od zdravotních pojišťoven, ale také mezioborová shoda na tom, že se telemedicína vyplatí jak pacientům, tak zdravotnickým zařízením a pojišťovnám.

„Na plošné řešení si ještě budeme muset počkat, protože obnáší změnu paradigmatu v populaci pacientů i lékařů,“ řekla zdravotní ředitelka OZP Jitka Vojtová. Připomněla ale příklady telemedicínských výkonů, které už z pojištění hrazené jsou, a také zdůraznila, že důležitým předpokladem k rozvoji telemedicíny je digitalizace zdravotnické dokumentace.

Nejúčinnějším nasazením telemedicíny je podle účastníků debaty léčba chronických pacientů. Tam totiž hraje klíčovou roli edukace pacienta a pravidelné kontroly, které může online platforma dobře nahradit. U slovenských diabetiků, kteří prošli speciálním digitálním kurzem, už tato edukace pomohla snížit riziko úmrtí o 40 procent a zkrátit hospitalizace o 17 procent. Takové výsledky potvrzují nejen zdravotní benefity, ale také prokazatelné úspory pro celý zdravotnický systém.

Partnerem debaty je společnost Meddi hub.