Vytvořili jsme rozvinutou kulturu předcházení chybám. Tím jsme ztratili odvahu a zaostáváme za Čínou a USA, říká bývalý německý vicekancléř

Politicky byl Robert Habeck na vrcholu během energetické krize v letech 2022 až 2023. I Česko totiž vděčí bývalému německému ministru hospodářství za Zelené, že po zastavení dodávek zemního plynu ze strany Ruska nezmrzlo. O Habeckovi se proto začalo hovořit jako o příštím německém kancléři. Pak však začala jeho popularita klesat. Zatímco silně projaderní Češi mu nemůžou zapomenout především odstavení jaderných zdrojů, u německých voličů si to rozházel přílišným tlakem na přechod k ekologičtějšímu vytápění.

Letos, po prohraných volbách, se proto Habeck z politiky stáhl, na scéně však zůstal přítomen. Současná vláda Friedricha Merze (CDU), tvořená konzervativci a sociálními demokraty, si totiž přisvojila nejeden návrh, se kterým přišel právě Habeck. Ten byl hlavním hostem úterní konference HN Kompas pro Česko 2025, kde čelil právě dotazům ohledně budoucnosti jaderné energetiky v Německu. Její návrat si představit neumí. „Jaderná fúze je ale fantastická technologie,“ říká v rozhovoru pro HN zelený politik, podle kterého vede cesta k oživení ekonomiky třeba i skrze inovace v obranném průmyslu.  

Proč jste se rozhodl vzdát poslaneckého mandátu a odejít z politiky?

Pokud bych měl šanci zůstat ministrem, tak bych zůstal. Voličky a voliči ale rozhodli jinak. Dlouho jsem pak přemýšlel, zda mohu nějakou roli hrát poté, co jsem byl vicekancléřem, šéfem strany a léta velmi aktivní v první linii německé politiky. Dospěl jsem k tomu, že nemohu. Stále bych byl poměřován s tím, čím jsem byl dříve. Musel bych komentovat, co dělají jiní, a reakcí by bylo, že jsem byl také ministr a že musím vědět, jak je to složité. Nebo bych musel mlčet. Nebyl bych tedy dobrým opozičním politikem. A neviděl jsem pro sebe dostatek prostoru přispět tím, čím jsem přispět chtěl.​