Největší demografický omyl dneška nezní, že se rodí málo dětí. To už ví skoro každý. Ten skutečný omyl zní jinak: že se děti jen rodí později a že se to časem samo srovná.
Je to uklidňující příběh. Mladí lidé prý jen čekají, až splatí drahé bydlení, udělají kariéru, uklidní se svět a stát přidá pár školek a daňových slev. Pak se porodnost vrátí. Možná ne na úroveň našich babiček, ale aspoň někam, kde se společnost nebude dívat do budoucnosti jako akcionář firmy, která přestala investovat do vlastního provozu.
Jenže právě tenhle příběh začíná narážet do dat. Michael Geruso a Dean Spears v letošním Journal of Economic Perspectives ukazují, že svět neprochází jen přechodnou epizodou pozdního rodičovství. Průměrná globální porodnost spadla zhruba z pěti dětí na ženu v roce 1950 na něco málo přes dvě dnes a zhruba dvě třetiny světové populace už žijí v zemích pod úrovní potřebnou k prosté obnově generací bez migrace. Ještě důležitější je ale jiná věc: tam, kde kohortní plodnost klesla nízko, se zatím trvale nevrátila zpět.
Co se dočtete dál
- Do jaké míry odklad rodičovství vysvětluje pokles celkové porodnosti.
- Jak moderní režim dospělosti mění ochotu a schopnost mít více dětí.
- Jaké ekonomické a sociální důsledky může trvale nízká plodnost přinést.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
