Nemoc hlodavců, která se rozšířila na výletní lodi. Co je hantavirus, odkud se vzal a jak velkou může být hrozbou?

Na nizozemské výletní lodi MV Hondius do Jižní Ameriky testy potvrdily výskyt takzvaného hantaviru, který přenášejí zvířata. Ze skoro 150 cestujících se nákaza potvrdila u sedmi z nich, tři zemřeli. Nemoc má dlouhou inkubační dobu a zprvu vypadá jako chřipka, úmrtí ale hrozí až v polovině případů. Kde se virus vzal a jak velkou hrozbu představuje?

Prvním, u koho se při plavbě projevily příznaky nemoci, byl sedmdesátiletý Nizozemec. Začátkem dubna, asi dva týdny po vyplutí výletní lodi, dostal horečku, měl žaludeční potíže, problémy s dýcháním a kašel. Zprvu to vypadalo jako chřipka. Brzy se ale onemocnění rozjelo v závažný zápal plic, na který turista záhy zemřel. A testy potvrdily, že původcem je skutečně hantavirus.

Nakazit se jím muž mohl v Jižní Americe ještě před vyplutím lodi. Cestoval totiž po Ohňové zemi a Argentině, kde výskyt této nemoci v posledních měsících roste. Jen v Argentině od loňského června úřady potvrdily 101 případů, zhruba dvojnásobek oproti předchozímu roku. Za větším šířením podle tamních expertů může být změna klimatu, podnebí v zemi nabývá tropičtějšího charakteru a v něm se daří hlavním přenašečům hantavirů – hlodavcům.

Na střevech je to znát i dalších osm let. Vědci zkoumali, co se děje s mikrobiomem poté, co lidé doberou antibiotika

29. 4. 2026 ▪ 3 min. čtení

„Všechno nasvědčuje tomu, že se nakazil ještě předtím, než nastoupil na plavbu. Asi přišel do styku s hlodavcem v Ohňové zemi. Nemá to žádného přenašeče, jako jsou klíšťata nebo komáři, ale přenáší se to tělními tekutinami a exkrementy nakažených živočichů,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Nemoc vyvolaná hantavirem má přitom velmi dlouhou inkubační dobu a může se projevit až za šest týdnů. Vyznačuje se zároveň vysokou smrtností – nakažení umírají ve 35 až 50 procentech případů.

Skupina hantavirů jako taková je odborníky dobře popsaná. Jak upřesňuje Grubhoffer, tyto viry se v historii běžně šířily při zaoceánských plavbách prostřednictvím krys a potkanů.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v současně době dochází celosvětově k 10 tisícům až více než 100 tisícům případů nákazy ročně. Existují dvě větve hantavirů, z nichž každá způsobuje jiný průběh nemoci. Té, kterou testy odhalily u účastníků plavby, se přezdívá „jihoamerická“ a postihuje srdce a plíce. „Ty plíce jsou tam důležité, protože tím se z té nemoci stává respirační patogen, a je proto snáze přenositelný i kapénkově. A nejdříve to skutečně vypadá jako chřipka,“ říká Grubhoffer.

Tento typ hantaviru se i v minulosti přenesl z člověka na člověka. Podle odborníka k tomu ale  nedochází často. „Vyžaduje to velmi intimní kontakt po delší dobu. Nemyslím tím, že se musí lidé za každou cenu objímat a líbat, ale řekněme dýchat stejný vzduch,“ upřesňuje molekulární biolog. 

Spalničky se šíří Amerikou i Evropou. Jak „zapomenutá“ nemoc dokáže až na roky vymazat paměť naší imunity?

27. 3. 2026 ▪ 5 min. čtení

Výletní loď, jakou je MV Hondius, je tedy přesně tím místem, kde by se mohly tyto viry dobře šířit. Ale ani tam to není tak jisté. „Ta pravděpodobnost přenosu se blíží nule. Vidíme například, že jeden účastník, který loď opustil ve Švýcarsku a je tam nyní v nemocnici, se sice nakazil, ale jeho manželka je zdravá a je zatím doma v izolaci,“ říká Grubhoffer. Nemoc se nicméně může nakonec ještě projevit i u ní, právě vzhledem k dlouhé inkubační době.

Loď v neděli ráno doplula na Kanárské ostrovy, kde část cestujících a personálu vystoupila. Ti bez příznaků se budou po 45 dní izolovat ve svých domovech. Například tři lidé jsou od středy kvůli podezření na nákazu hantavirem v nemocnici v nizozemském Amsterdamu.

Hantaviry mají zároveň i druhou, „eurasijskou“ větev, která se nicméně z člověka na člověka doposud nepřenesla. Jedno z posledních výraznějších ohnisek tohoto typu odborníci zaznamenali na začátku 50. let během korejské války. Přezdívalo se jí krvácivá horečka, jelikož vede k vysokým teplotám, vnitřnímu krvácení a selhání ledvin. Po oblasti výskytu kolem řeky Hantan dostaly také tyto viry svůj název.

Méně často se tento typ vyskytuje i v Evropě včetně Česka. Nejčastějším důvodem nákazy podle něj bývá, když lidé nevědomě narazí na mrtvolu nebo trus nakaženého hlodavce. „Třeba když vyklízíte nějaký sklep. V Česku byl před lety popsaný případ, kdy žena jen vzala mrtvou myš na lopatku a měla tu smůlu, že byla nakažená,“ říká Grubhoffer.