Vláda schválila zrušení poplatků pro ČT a ČRo. Propustíme až 700 lidí, říkají šéfové obou institucí

Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun, tedy až o 400 milionů méně. Na tiskové konferenci po zasedání vlády o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).

Obě instituce tak ze státního rozpočtu dostanou 7,8 miliardy korun, a budou tak mít stejně peněz jako v roce 2024, tedy před loňským zvýšením televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku jde zhruba o 15 procent méně. Podle Klempíře to bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.

Glosa Petra Honzejka

Racionalita beranů v říji. Vláda útokem proti televizi a rozhlasu kope do vlastních voličů. A nejde jen o StarDance

24. 4. 2026 ▪ 3 min. čtení

Obě média se již dříve vyjádřila, že škrty v jejich rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.

Podle Klempíře stanovené částky vychází z období, kdy byly ČT i ČRo lídry trhu a ve svých výročních zprávách nezmiňují nedostatek financí jako zásadní problém pro svůj rozvoj. „Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokážou, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř.

ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.

Obě instituce se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů opustit 450 až 700 zaměstnanců.

ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. Chudárek to uvedl v České televizi s tím, že rušení kanálů neplánuje. Český rozhlas, který zaměstnává přibližně 1350 pracovníků, by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí.

„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek. Návrh je podle něj nepřijatelný a označil jej za téměř likvidační. Vidí ale ještě prostor pro jednání. Zmínil také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Podle Zavorala je evidentní snahou médiím veřejné služby ublížit a přes financování to jde nejlépe. Výše částky z rozpočtu jej překvapila. „Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ dodal.

Z chystaných úsporných opatření zmínil omezení premiérové tvorby nebo výroby pořadů pro děti, rozhlas podle něj bude muset zvážit rozsah sítě zahraničních korespondentů, existenci Radiožurnálu sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Vládní rozhodnutí podle experta serveru Médiář Jana Potůčka znamená návrat do časů, které bývalý generální ředitel ČT Jan Souček nazval „rozpočet verze Armagedon“. „Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech,“ řekl Potůček ČTK.

Podle Pavola Szalaie z Reportérů bez hranic návrh zákona o médiích veřejné služby, který vláda přijala, nezaručuje jejich přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií, což je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). „Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě,“ uvedl Szalai v prohlášení pro tisk.