Nejlepší nákup je, když se potká srdce s rozumem

Jaká je zatím vaše letošní sezona?

Hodnotím ji zatím velmi pozitivně. Jarní aukce potvrdila, že zájem o skutečně kvalitní díla zůstává mimořádně silný, a znovu se ukázalo, že sběratelé jsou ochotni za výjimečné práce zaplatit odpovídající cenu. Zároveň ale vnímám, že jsou dnes velmi dobře informovaní a vybírají pečlivěji než dříve. Nestačí jen slavné jméno. Rozhoduje kvalita konkrétního díla, jeho provenience, výjimečnost a samozřejmě také stav. A to považuji za známku vyspělého trhu.

Nejdražší položkou ve vaší jarní aukci se stal obraz Josefa Čapka Piják, s dosaženou cenou přes 34 080 000 korun. Čím je dílo tak zajímavé?

Piják je mimořádné dílo už dobou vzniku. Pochází z roku 1918, tedy z velmi vzácného raného období Josefa Čapka. Je na něm muž sedící u stolu, s kloboukem na hlavě, zahleděný do sklenice vína – takový typicky čapkovský „obyčejný člověk“. Čapek ale právě prostřednictvím těchto zdánlivě všedních postav dokázal říci něco mnohem hlubšího o člověku a jeho osudu.

Na vaší poslední aukci padlo několik autorských rekordů, včetně zmíněného Čapka. Co to vypovídá o trhu s uměním?

Samotný rekord bych nikdy nepřeceňoval. Jeden výsledek ještě nevypovídá o celém trhu. Pokud se ale vysoké ceny opakují u mimořádně kvalitních děl a zájem přichází od více sběratelů, už je to důležitý signál. U Josefa Čapka navíc sledujeme dlouhodobý vývoj. Jeho dílu se v galerii systematicky věnujeme řadu let a vidíme, jak se postupně proměňuje jeho postavení na trhu. Kvalitních Čapkových obrazů je omezené množství a těch opravdu výjimečných ještě méně. Když se takové dílo objeví, sběratelé si jeho vzácnost velmi dobře uvědomují. Podle mě to zároveň potvrzuje, že český trh dospěl. Sběratelé dokážou rozlišovat mezi jménem autora a skutečnou kvalitou konkrétního obrazu.

Jak moc na trhu s uměním fungují trendy a jak často jste viděl, že byl některý autor v určitou dobu opěvovaný a postupně o něj zájem upadal? 

Trendy samozřejmě existují i v umění a za těch téměř čtyřicet let, co se na trhu pohybuji, jsem jich zažil celou řadu. Někteří autoři se dostanou do módy, ceny rychle rostou a po určité době zájem zeslábne. Proto vždycky říkám, že člověk nemá kupovat jméno jen proto, že se o něm právě hodně mluví.

U skutečně kvalitního umění je ale čas spíše spojencem. Vkus jednotlivých generací se mění, některá období jsou jednou více a podruhé méně žádaná, ale mimořádné dílo významného autora svou hodnotu neztrácí tak snadno. Proto mám raději slovo sběratel než investor. Dobrý sběratel se samozřejmě zajímá o cenu, ale především se učí rozpoznat kvalitu. A ta je dlouhodobě důležitější než momentální móda.

Vloni uběhlo 35 roků od založení Galerie Kodl. Jak se za tu dobu změnil váš pohled na umění? Jaký byl Martin Kodl sběratel před 35 lety a jaký je dnes?

Před pětatřiceti lety jsem byl určitě větší lovec. Když jsem objevil něco krásného, chtěl jsem to mít. Člověk byl mladší, impulzivnější a měl pocit, že mu nesmí nic uniknout. Dnes jsem asi trpělivější a mnohem víc si uvědomuji, že není potřeba vlastnit všechno, co se mi líbí.

Jedna věc se ale nezměnila. Pořád mě dokáže vzrušit okamžik, kdy se objeví obraz, který jsem nikdy předtím neviděl a který třeba desítky let visel v soukromé sbírce. Najednou před vámi stojí něco, co znáte jen z literatury, nebo dokonce dílo, o jehož existenci odborná veřejnost vůbec nevěděla. Ten pocit je pro mě stejně silný jako před pětatřiceti lety. Možná dnes také více přemýšlím o tom, co po nás zůstane. Nejen v podobě sbírky, ale i znalostí, důvěry a vztahu k umění, které předáváme další generaci.

Za ty roky jste musel vidět spoustu příběhů nejen děl, ale i kupců. Co vám vždy udělá největší radost?

Největší radost mám asi v okamžiku, kdy vidím, že se z člověka, který přišel původně koupit obraz jako investici, stává sběratel. Začne se ptát, chodí na výstavy, čte, hledá souvislosti a najednou už neřeší jen to, kolik může obraz jednou stát, ale především co má doma na zdi.

Takových příběhů jsem zažil mnoho. A často právě lidé, kteří umění skutečně propadli, udělali nakonec i ty nejlepší investice. Kupovali kvalitní věci, měli trpělivost a nepřemýšleli o tom, že je za dva roky prodají. Někteří už dnes budují sbírky pro své děti. To mi dělá velkou radost, protože v tu chvíli vzniká něco, co má mnohem delší život než jeden obchod.

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Léto u vás bylo ve znamení Emila Filly. Připravujete nějakou další výstavu na nadcházející období?

Fillovu velice úspěšnou výstavu vystřídala předaukční výstava online aukce Artslimit a v listopadu nás čeká předaukční výstava Galerie Kodl. V příštím létě se můžeme těšit na kolekci výjimečných děl Josefa Čapka, která prošla naší galerií.

Jaký bude váš 96. aukční den? Na jaká díla se můžeme těšit?

Velice úspěšná letní výstava Emila Filly má přesahy do podzimní aukce, kde se bude dražit více děl galerijní kvality ze všech období Fillovy tvorby. Opět nebude chybět Borovičkova sbírka, která se bude prezentovat fantastickým Šímou. Vzhledem k úspěšným prodejům Václava Špály se podařilo získat jeho významnou krajinu. A nesmím zapomenout na 19. století, máme zde unikátní kolekci Chittussiho krajin, galerijního Brožíka a z české krajinářské školy se můžeme těšit na několik francouzských Radimských a velkoformátové Blažíčky. Aukce bude také obsahovat několik krásných Muziků, Šímů a Zrzavých. Celou kolekci bude zastřešovat galerijní Toyen.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.