Sběratelé se řídí více emocemi a kupují dražší díla

Covidové období bylo pro trh s uměním extrémní. Vysoká inflace, nejistota a uzavřené ekonomiky přesunuly zájem investorů jeho směrem. Umění pro ně fungovalo jako bezpečný přístav. Pocovidová vlna těchto nákupů je ale pryč a sběratelé se vracejí k emocím, touze žít s originálním dílem a snaze vybudovat ucelenou sbírku.

Zatímco v roce 2022 vnímalo umění jako skvělou investiční příležitost 29 procent sběratelů, nyní je to už jen sedm procent. „Neznamená to, že by sběratelé přestali vnímat finanční hodnotu umění. Dvě třetiny jej stále považují za zásadní součást svého investičního portfolia. Výraz ‚skvělá investiční příležitost‘ ale dnes méně vystihuje hlavní důvod nákupu,“ říká Štěpánka Veselská, art specialistka J&T Banky.

Vysoká inflace by sice podle Veselské mohla znovu posílit zájem o umění jako uchovatele hodnoty, opakování pocovidového vývoje ale není automatické. Roli tehdy hrála celá řada dalších faktorů.

Sběratelé chtějí etablované autory

Navzdory slabšímu roku na sálových aukcích zůstává nákupní apetit sběratelů stabilní. V roce 2025 koupilo alespoň jedno umělecké dílo 83 procent sběratelů zapojených do průzkumu, tedy stejný podíl jako v předchozím roce. Největší skupinu tvoří ti, kteří si pořídili dvě až pět děl.

Letošní data zároveň naznačují lehký posun směrem k dražším dílům. Podíl sběratelů, kteří za rok utratili za umění od 100 do 500 tisíc korun, vzrostl přibližně z jedné třetiny na 43 procent. Podíl těch, kteří utratili do 50 tisíc korun, naopak meziročně klesl z 21 na 13 procent. „Důvodů bude více – kupující se soustřeďují na etablované autory, jejichž díla bývají dražší. Zároveň však vnímáme nárůsty cen děl, a to i u mladých začínajících autorů. A důvody toho jsou jednoduché: vyšší nájem i ceny výtvarných potřeb se musí propsat i do ceny obrazu,“ vysvětluje Veselská.

Výstava J&T Banka Art Index Pop‑Up v pražském paláci Bellevue: Krištof Kintera (vlevo) a Roman Štětina (vpravo).

Foto: Anna Pleslová

Nejoblíbenějším segmentem zůstává české současné umění, které si stejně jako v předchozích letech koupila více než polovina sběratelů. Roste také zájem o české poválečné umění. Z hlediska médií dlouhodobě dominuje malba, kterou loni kupovalo 85 procent sběratelů, následovaná pracemi na papíře a grafikou.

Většina Čechů nakupuje online

Online aukce jsou dnes nejčastějším způsobem, jak Češi nakupují umění, volí je 63 procent sběratelů. S odstupem následují nákupy v galeriích a přímo od umělců v ateliérech, které loni využilo 46, respektive 45 procent sběratelů. Klasické sálové aukce zůstávají čtvrtým nejoblíbenějším způsobem nákupu.

Hlavním důvodem obliby online aukcí je pohodlí. Sedm z deseti sběratelů, kteří tímto způsobem nakupují, oceňuje, že vše vyřídí od počítače nebo z mobilu. Většina také uvádí, že se nemusí účastnit celé sálové aukce, ale může se připojit pouze ve chvíli, kdy se draží položka, o kterou má zájem. Pro dvě třetiny respondentů je důležitý také menší tlak na okamžité rozhodnutí, protože u online aukcí sledují vývoj příhozů v čase.

„Online prostředí změnilo rytmus nákupu umění. Sběratelé mají více času porovnávat, dohledávat informace a rozhodovat se. Zároveň se ale ukazuje, že fyzický kontakt s dílem zůstává důležitý. Více než polovina sběratelů, kteří nakupují online, stále chodí na předaukční výstavy, aby si dílo prohlédli osobně,“ doplňuje Veselská.

Nejčastěji sběratelé v online aukcích kupovali české poválečné umění, následovala současná díla a díla klasické moderny. Typicky pořídili dvě až pět uměleckých děl. Třetina sběratelů nakupujících online za tato díla v roce 2025 utratila 100 až 500 tisíc korun, více než polovina se vešla do částky 100 tisíc korun.

Výstava J&T Banka Art Index Pop‑Up. Dílo sochaře Dominika Langa.

Foto: Eva Dobrovská

Falza jako největší slabina trhu

Nejvážnějším problémem na trhu s uměním zůstává nadále přítomnost falz. V roce 2025 se s padělky při výběru nebo nákupu setkalo 46 procent sběratelů a při prodeji 59 procent obchodníků. Posudek si přesto nechalo zpracovat jen 16 procent sběratelů. Ani ten není absolutní zárukou: bez výhrad mu důvěřuje devět procent sběratelů a dvě procenta expertů. S falzy úzce souvisí také nejasná provenience děl, kterou sběratelé i experti řadí mezi největší slabiny trhu.

„Nejjistější ochranou proti falzům je nákup přímo od autora v ateliéru, při němž doporučujeme vždy uzavřít kupní smlouvu či požádat o certifikát pravosti, který se v budoucnu může hodit. Pokud jde o sekundární trh, kupující by se neměl spoléhat na jediný důkaz pravosti. U dražších děl je třeba prověřit provenienci díla či získat nezávislý odborný posudek. Důležitá je také pověst prodejce a jasně stanovená odpovědnost pro případ zpochybnění pravosti,“ radí art specialistka J&T Banky.

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Za nejúčinnější nástroj pro zlepšení transparentnosti považují sběratelé, experti i obchodníci tvrdší postup orgánů činných v trestním řízení a soudů proti prodeji falz. Sběratelé zároveň volají po lepším přístupu k datům a statistikám z trhu. Ve srovnání s rokem 2022 naopak mírně oslabila důvěra v moderní technologie jako prostředek prokazování pravosti. „Osobně bych spíše čekala, že to bude naopak díky neuvěřitelnému rozmachu umělé inteligence a pravděpodobnosti, že dříve nebo později bude AI v rozpoznávání falz hrát důležitou roli,“ doplňuje Veselská.

Budoucí sběratelé už sledují scénu

J&T Banka Art Report dlouhodobě sleduje také zájemce o umění, kteří zatím žádné originální dílo nevlastní. Právě z nich se mohou v budoucnu stát noví sběratelé. Většina z nich navštěvuje vernisáže, sleduje aukční výsledky, čte odborná periodika a vzdělává se v oboru. Téměř polovina se účastní i soukromých prohlídek výstav, pětina navštěvuje aukce a stejný podíl jezdí na umělecké veletrhy nebo na setkání s umělci v ateliérech.

Nejčastější překážkou prvního nákupu je cena. Čtvrtina zájemců uvádí, že originální dílo zatím nevlastní, protože je pro ně příliš drahé. Necelá čtvrtina zmiňuje i praktický důvod: neměli by dílo doma kam umístit. Pokud by se k nákupu rozhodli, nejčastěji by volili malbu nebo práci na papíře.

Text vznikl ve spolupráci s J&T Bankou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.