V leteckém byznysu je živo. Majitele mění aerolinky i výrobci letadel a dílů

Podle pololetního výhledu poradenské společnosti PwC se letos jen za prvních šest měsíců uskutečnily v leteckém a obranném průmyslu akviziční transakce za 32 miliard dolarů. Poměrně významnou část z nich tvořily akvizice spojené s letectvím. Jiná statistika od Janes Capital Partners, jež řeší výhradně komerční letectví, pak uvádí, že za dobu od ledna do září 2026 se uskutečnilo 154 transakcí v hodnotě 14 miliard dolarů. Jen tyto dva zdroje ukazují, že je v leteckém byznysu živo. Hospodářské noviny vybraly některé fúze a akvizice, které stojí za pozornost.

Začněme Českem, protože také zde se v rámci letectví dokončila velká transakce – letos možná jedna z největších v regionu střední a východní Evropy. Týká se civilního letectví, kde se v říjnu vypořádala akvizice českých aerolinek Smartwings, pod něž patří i značka ČSA. Turecký nízkonákladový dopravce Pegasus Airlines nakonec za vstup na evropský trh zaplatil 142,3 milionu eur (asi 3,5 miliardy korun). Je to nižší cena než původně dohodnutých 154 milionů eur. Smartwings jsou aerolinky s dobrou sítí 80 destinací po celé Evropě a silnou pozicí v dovolenkových letech pro cestovní kanceláře. Pro Turky se tak po Istanbulu dalším hubem stane Praha.

Za pozornost stojí ještě dvě letošní tuzemské transakce. Sice menší, ale potenciálně zajímavé. První se týká výrobce malých letadel Evektor. Tato firma z Kunovic nebyla v posledních letech v dobré kondici, mimo jiné proto, že její letecký byznys výrazně doplňovala výroba pro automobilový průmysl, který už několik let zažívá ochlazení. Evektor stál v minulosti za malými sportovními letouny VUT 100 Cobra a snahou o vývoj 14místného turbovrtulového stroje EV‑55, jenž podpořil dotacemi stát. Letadlo ale nedokončilo certifikace a zůstalo jen u dvou prototypů. Na celé věcí není zajímavé, že se majitelé Evektoru podílu zbavili, ale spíš kdo základní kapitál firmy o 30 milionů korun zvýšil. Šlo o společnost JAWA Union z Týnce nad Sázavou, která je součástí mnohem větší skupiny Jihostroj podnikatele Jiřího Gerleho. Jde o jednoho z nejdéle působících podnikatelů v tuzemském letectví.

Evektor je příběh firmy, kterou jiný hráč na trhu zachraňuje. V případě MGM Compro, kde letos získala dvoutřetinový podíl společnost Ray Service, se dá ale určitě mluvit o spojení. MGM Compro pod vedením Martina Dvorského, jenž dál zůstává v čele firmy, vyrostla a je špičkou ve vývoji elektrických motorů. Jenže na rozvoj a expanzi potřebuje firma kapitál, který je jí schopna dodat jiná moravská firma Ray Service.

Tato rodinná firma ze Starého Města u Uherského Hradiště založená Petrem Gabrielem vyrábí chytré kabely a další elektroniku, která končí v letadlech a vrtulnících. Dodává třeba kabelové svazky pro letouny F‑35. V posledních letech v tržbách výrazně vzrostla, loni to byly 2,5 miliardy korun, čtyřikrát více než v roce 2022. Ještě více vzrostla ziskovost, což rodině Gabrielů umožňuje investovat.

Řešení problémů GE Aerospace

Letos zatím největší oznámená akvizice v aerospace je spojena s americkým koncernem GE Aerospace. Jeden z hlavních světových výrobců leteckých motorů v září oznámil, že za 11,75 miliardy dolarů (asi 257 miliard korun) převezme výrobce přesných kovových odlitků Consolidated Precision Products (CPP). Prodávajícími jsou investiční společnosti Warburg Pincus a Berkshire Partners. Po schválení regulátory se vypořádání transakce očekává ve druhé polovině roku 2027. Výrobci motorů jsou dlouhodobě úzkým hrdlem v dodávkách nových letadel pro aerolinky a GE Aerospace není výjimkou. Letos například Boeing uvedl, že plánované zvýšení produkce větších a dražších dopravních letadel Boeing 787 Dreamliner z osmi na deset letadel měsíčně stojí především na dodávkách motorů GEnx.

Pro GE Aerospace je akvizice způsobem, jak zvýšit svoji výrobní kapacitu. Získá zároveň větší kontrolu nad klíčovým článkem dodavatelského řetězce, jímž jsou lopatky pro proudové motory LEAP a GEnx. Přesné odlitky vyráběné CPP vznikají litím do vysoce přesných forem. Podle predikce GE Aerospace do roku 2030 poptávka po přesně odlévaných turbínových a rozváděcích lopatkách, jež pracují v extrémních teplotách a jsou klíčové pro účinnost i životnost motorů, vzroste o více než 30 procent.

Pro současný stav světa je symbolické převzetí výrobce leteckých pístových motorů Continental Aerospace. To je jeden z hlavních světových výrobců motorů pro menší letadla. Motory Continental jsou ve strojích Cessna a Beechcraft od koncernu Textron, používají je také další výrobci Piper, Diamond Aircraft nebo Tecnam. Posledních 15 let firmu vlastnil čínský státní koncern AVIC. Kupujícím je americká private equity Arcline Investment Management. Cena transakce dosáhla 535 milionů dolarů (asi 11,7 miliardy korun).

Miliardové akvizice výrobců součástek

Sázka na to, že aerolinky budou kvůli dlouhým dodacím lhůtám nových letadel déle provozovat starší stroje, je i důvodem transakce zahrnující dvě firmy. Starší stroje potřebují častější údržbu a více náhradních komponentů. Právě to dělají firmy Jet Parts Engineering a Victor Sierra Aviation Holdings. Jde o podniky, o nichž se moc nepíše, přesto za ně americká TransDigm Group byla ochotná dohromady zaplatit 2,2 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun).

S leteckými díly je spojená rovněž další velká akvizice firmy Circor Aerospace. Jde o výrobce fluidních systémů a komponentů pro řízení průtoku kapalin a plynů. Tržby Circor Aerospace se letos odhadují na asi 270 milionů dolarů (asi šest miliard korun), s maržemi kolem 40 procent. Kupujícím je americký koncern Parker Hannifin, jenž je za firmu ochoten zaplatit celkem 2,55 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun). V květnu ohlášená transakce ještě nebyla ukončena. Parker Hannifin akvizicí rozšíří své portfolio o technologie pro kritické palubní systémy a posílí své postavení u výrobců letadel i v obranném průmyslu.

Posuny u strojů s kolmým vzletem

Obor letadel s kolmým vzletem a přistáním (VTOL) už není tím největším tématem leteckého byznysu, jako byl před několika lety. Z airshow ale tato letadla nezmizela, naopak už jsou vidět první stroje, které skutečně létají. Jeden z lídrů v tomto segmentu, Archer Aviation, letos získal od Boeingu hned tři společnosti, do nichž letecký obr dříve investoval. Firma Wisk Aero vyvíjí autonomní elektrická letadla s kolmým vzletem a přistáním, společnost Insitu dělá pro armádu drony ScanEagle a firma SkyGrid vytváří software pro řízení letového prostoru.

Kupní cena oficiálně zveřejněna nebyla. Archer pouze oznámil, že Boeingu vydá akcie odpovídající celkově 19,75 procenta firmy. Boeing také bude mít možnost další opce. Agentura Reuters odhadla hodnotu podílu, jenž Boeing v Archeru získá, na něco přes miliardu dolarů. Boeing se tak stahuje z přímého vývoje VTOL, ale nechává si s touto technologií propojení.

Dodejme, že jedna transakce za zhruba miliardu dolarů se v segmentu VTOL ještě chystá. Jde o připravovaný vstup na burzu start‑upu Elroy Air. Tato firma vyvíjí nákladní bezpilotní letoun Chaparral s kolmým vzletem a přistáním, určený pro logistiku a vojenské zásobování. Vstup na burzu má zajistit kapitál pro rozšíření výroby a plánuje se v posledním čtvrtletí roku 2026.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

Menší akvizice v Evropě

Pro Evropu je zajímavá investice státní investiční skupiny EDGE Group ze Spojených arabských emirátů. S touto skupinou spolupracují i některé české firmy, například česká firma Charvát AXL, která odpovídá za podvozky pro turbovrtulový letoun Calidus. Skupina EDGE v říjnu převzala kontrolní podíl 80 procent v italském výrobci pístových motorů, společnosti CMD. Rodinná firma, jejíž závod je ve městě Atella v jižní Itálii, kromě letectví dělá motory také pro automotive a lodě. Cílem EDGE je zvýšit v Itálii produkční kapacitu a využít motory také pro bezpilotní letouny.

S motory souvisí také další menší evropská akvizice, která se týká německé firmy AeroDesignWorks z Kolína nad Rýnem. Ta vyvíjí a sériově vyrábí malé proudové motory pro drony a řízené střely. Pro firmu, jež vznikla v roce 2011 jako spin‑off ze státního Německého střediska pro letectví a kosmonautiku, pracuje asi 40 lidí a má tržby deset milionů eur.

Kupující je německá firma MTU Aero Engines, která je na burze a má tržby kolem devíti miliard eur. Výsledkově má akvizice pro MTU minimální význam, firma ale za nezveřejněnou cenu získává nové schopnosti a rozšiřuje portfolio z motorů orientovaných zatím na velká vojenská letadla a vrtulníky i do segmentu bezpilotních prostředků.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.