Naplnění ambicí a potřeb EU vyžaduje výraznější investice do obnovitelných zdrojů. Nejde jen o zelené cíle, ale i o schopnost zajistit dostatek energie z vlastních zdrojů, konkurenceschopnost, posílení energetické nezávislosti a bezpečnosti dodávek. Tomu nahrávají rychlá realizace i výrazně klesající náklady na technologie a instalaci solárních panelů či větrných turbín, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost a ekonomickou efektivitu. S rostoucím podílem OZE roste také potřeba energii bezpečně a efektivně ukládat. Obnovitelné zdroje spolu s bateriovými úložišti proto považuji za jednu z klíčových investic do evropské budoucnosti.

Podle předběžných dat Eurostatu dosáhl v roce 2025 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie 26,2 %. K cíli EU 42,5 % v roce 2030 zbývá dlouhá cesta. Unie postupuje, stávající tempo ale nestačí. Roční přírůstky by musely být více než trojnásobné oproti uplynulému roku. Švédsko přibližně s 65% podílem, Finsko s 53 % či Dánsko s 48 % přitom ukazují, že cíle naplnit lze. Jejich přírodní podmínky neokopírujeme, zkušenostmi se ale inspirovat můžeme.

Pokud zůstaneme u nás, odstup Česka je patrný zejména u samotné elektřiny, kde OZE loni pokrývaly jen 19,2 % její hrubé spotřeby, zatímco v EU téměř polovinu. Přírodní potenciál ČR zůstává z velké části nevyužit a už teď je zřejmé, že do několika let se z vývozce staneme čistým dovozcem elektřiny. Pro zrychlení nových realizací v ČR potřebujeme efektivnější povolovací procesy, posilování sítí, vyšší politickou podporu i osvětu obyvatel.

Rozměr aktuální energetické proměny ilustrují datová centra a AI. Goldman Sachs očekává, že jejich globální spotřeba elektřiny mezi lety 2025 a 2030 vzroste o 170 %. Takový nárůst může narazit na dostupnost připojení, zařízení, pracovníků či vody pro chlazení. Bez investic do energetické infrastruktury může digitální rozvoj zpomalit a zároveň zesílit tlak na ceny elektřiny.

Obnovitelná energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Stejnou pozornost proto musíme věnovat nejen výrobě, ale i ukládání a přenosu elektřiny a řízení spotřeby. Baterie umožňují přesunout část výroby do hodin vyšší poptávky a stabilizovat soustavu. Ani v kombinaci s flexibilní spotřebou však zcela nevyřeší dlouhá období bez slunce a větru. OZE proto musí fungovat i s dalšími zdroji.

Z pohledu investora je pak podstatná ekonomika projektu v reálném provozu. Rostoucí poptávka automaticky nezaručuje výnos každé elektrárně či baterii. Rozhoduje lokalita, pořizovací cena i realistický odhad příjmů při rostoucí konkurenci.

Tím se řídíme i ve Wood & Co. Renewables podfondu. Vybíráme projekty s vyřešenými povoleními a připojením k síti, které můžeme realizovat se zkušenými místními partnery a po zprovoznění prodat strategickým investorům. Solární elektrárna v Rumunsku a bateriové úložiště ve Švédsku již fungují, další dvě úložiště stavíme ve Finsku. K 30. dubnu 2026 dosáhlo zhodnocení podfondu od založení 24,2 %, tedy 12 % ročně v anualizovaném vyjádření. Historický výnos samozřejmě nezaručuje budoucí výsledky. Ukazuje ale, že proměna energetiky přináší konkrétní investiční příležitosti. Rozhodující bude dokončit projekty včas a za udržitelných nákladů.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obnovitelná energie.

Text nevyjadřuje názor redakce
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace