Válečný zločinec Arkan a vůdce srbských gard zvaných "Tygři" byl zavražděn

Válečný zločinec Arkan a vůdce srbských gard zvaných "Tygři" byl zavražděn

Željko Ražnatovič mohl být díky domácí propagandě v Bělehradě hrdinou, pro svět však byl psancem hodným odsouzení.
(hyk, Reuters)
Nechvalně proslulý velitel srbských polovojenských gard Željko Ražnatovič, známý pod přezdívkou Arkan, který organizoval v minulých letech etnické vraždy Chorvatů, Muslimů a kosovských Albánců, díky čemu se také dostal na seznam válečných zločinců, byl v sobotu zabit v bělehradském hotelu Intercontinental. Na sedmačtyřicetiletého srbského nacionalistu, který stál v průběhu konfliktu v Bosně a také v Kosovu v čele paramilitantní skupiny zvané Tygři, stříleli v hotelové hale neznámí maskovaní útočníci. Arkan byl střelen nejméně třikrát do hlavy. Svým zraněním podlehl během převozu do nemocnice. Při střelbě přišel o život i jeden z Arkanových strážců, zraněna byla i sestra jeho ženy Světlany. Útočníkům se podařilo utéct ještě před příchodem policie. Prozatím se k vraždě nikdo nepřihlásil.
Ražnatovič patřil k nejbohatším lidem v Srbsku. Měl být zapojen do černého obchodu se zbraněmi, benzínem, měnovými transakcemi, vlastnil fotbalový klub Obilič Bělehrad. V roce 1992 byl zvolen za podpory prezidenta Slobodana Miloševiče dokonce do parlamentu a vládou kontrolovaná média jej oslavovala jako národního hrdinu. Pro západní demokratický svět však byl Arkan hotovým ztělesněním zla. Tento člověk s tváří dítěte měl totiž na svědomí smrt tisíců nevinných lidí. Hledala jej i mezinárodní policie Interpol a sice kvůli sérii bankovních loupeží v západní Evropě, které byly spáchány v 70. a 80. letech. Arkan se díky svému šovinismu a agresivitě postupně vypracoval až na zmíněného lídra paramilitantních skupin, které jsou podle západních zdrojů odpovědny za etnické čistky a zabití tisíců Muslimů v bosenských městech Bijeljina, Zvornik, Brcko a Bratunac, k nimž došlo mezi lety 1991 a 1992. Právě kvůli těmto událostem byl Arkan obviněn v roce 1997 Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z válečných zločinů. "Tygři" vraždili na jeho pokyn nejen mezi lety 1992 až 1995 v Bosně, avšak podle prosincové zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě také od března do června loňského roku i v Kosovu. Západní rozvědky našly důkazy o tom, že Arkanovi muži si založili na sever od kosovského města Mitrovica tréninkový tábor, odkud operovali ve svých proslulých černých uniformách.
Arkan si potrpěl na svůj image "statečného bojovníka za pravdu národa", na své vlastní svatbě s nejpopulárnější srbskou folkovou zpěvačkou Světlanou zvanou Ceca měl na sobě generálskou uniformu z první světové války. V průběhu loňského bombardování Bělehradu jednotkami NATO však většinu času trávil v hotelu Hyatt. Byl si jist, že ten se nestane terčem útoků Aliance, jelikož zde pobývali západní novináři.
Podle deníku New York Times byl Ražnatovič nebezpečný především pro prezidenta Miloševiče a další vládní činitele. Věděl příliš mnoho o jejich politice v průběhu bosenského konfliktu a také další podrobnosti týkající se organizovaných etnických čistek a provokací. Soud v Haagu měl s ním projednávat podmínky, za jakých by se sám vzdal mezinárodní justici a svědčil by proti dalším srbským válečným zločincům. Mluvčí vládního žalobce Belgie, kde žije Arkanova dcera, uvedl, že v červenci minulého roku jeho právníci testovali možnost získání azylu pro svého klienta, což belgické autority odmítly.
Spojené státy nemají podle slov ministryně zahraničí Madeleine Albrightové žádnou satisfakci z násilné smrti Arkana. "Požadovali jsme, aby kvůli svým zločinům stanul před soudním tribunálem v Haagu," uvedla.