Obchodní právo čeká změna

Nové úpravy se dočká konečně i obchodní rejstřík

Obchodní právo čeká změna

Nejpodstatnější změny se týkají obecných ustanovení obchodního zákoníku, ustanovení o obchodních společnostech a družstvech atd. a obchodních závazkových vztahů. Novela přizpůsobuje obchodní zákoník právu ES a odstraňuje výkladové problémy.
Novela obchodního zákoníku rozlišuje sídlo právnické osoby a místo podnikání fyzické osoby na straně jedné a skutečné sídlo právnické osoby a skutečné místo podnikání fyzické osoby na straně druhé. Právnická nebo fyzická osoba, jejíž skutečné sídlo nebo skutečné místo podnikání se budou lišit od zapsaného sídla nebo místa podnikání, se nebude moci dovolávat toho, že její zapsané sídlo nebo místo podnikání je jiné. Sporným zůstává, zda se tato právní úprava promítne do místní příslušnosti soudů podle občanského soudního řádu, neboť do OSŘ se "skutečné sídlo, skutečné místo podnikání" nepromítlo.

Neoprávněné podnikání

Ustanovení § 3a ObchZ výslovně upravují neoprávněné podnikání a jeho důsledky na platnost právních úkonů. Povaha nebo platnost právního úkonu nebude dotčena tím, že určité osobě je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnění k podnikání. Tímto ustanovením však nebude dotčen § 49a občanského zákoníku, podle něhož je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, který vychází ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Osoby, které budou uskutečňovat činnost bez ohlášení nebo povolení, jakož i osoby, které budou takovou činnost uskutečňovat jménem jiné osoby nebo na její účet, budou odpovídat za škodu tím způsobenou. Upřesňuje se definice obchodního majetku fyzických a právnických osob. Obchodním majetkem podnikatele fyzické osoby se rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý její majetek. Namísto pojmu "obchodní jméno" se zavádí pojem "obchodní firma", resp. "firma". Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Ustanovení o firmě se nebude vztahovat na podnikatele fyzické osoby v obchodním rejstříku nezapsané. Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele. Firma nesmí vzbuzovat klamnou představu o podnikateli nebo předmětu podnikání. Zákon však nestanoví povinnost změnit firmu u již existujících podnikatelů tak, aby byla v souladu s tímto požadavkem.
Podle § 12 odst. 4 ObchZ bude právnická osoba vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. Toto ustanovení chrání věřitele jen zdánlivě. Pokud např. učiní úkon jen jeden z jednatelů společnosti anebo jen jeden člen představenstva, ačkoli úkon měl učinit společně s dalším jednatelem či členem představenstva, nebude úkon právnickou osobou zavazovat. Obchodní zákoník přitom nestanoví, že takový úkon zavazuje tu fyzickou osobu, která úkon učinila (na rozdíl například od čl. I. § 8 zákona směnečného a šekového). V § 13a budou upraveny náležitosti obchodních listin. Pokud obchodní listiny nebudou s tímto ustanovením v souladu, bude takové jednání postihováno jako přestupek. Absurdní je, že povinnost uvádět údaje o firmě se vztahuje pouze na objednávky, obchodní dopisy a faktury, nikoli však na smlouvy.
Na rozdíl od dosavadního ObchZ bude možno právnickou osobu napříště založit pouze podle českého práva.

Obchodní rejstřík

K četným změnám dochází v ustanoveních upravujících obchodní rejstřík. Novela stanoví, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak. Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, bude moci zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy. Tyto údaje a obsah listin nebude možno namítat vůči třetím osobám od 16. dne po zveřejnění, jestliže třetí osoby prokážou, že o nich nemohly vědět. Třetí osoby se budou moci vždy dovolávat obsahu listin a údajů, ohledně nichž ještě nebyla splněna povinnost zápisu do obchodního rejstříku a zveřejnění, pokud tento nedostatek neznamená jejich neplatnost či neúčinnost. Od zápisu osob, které jsou oprávněny právnickou osobu zavazovat jako její orgán nebo členové orgánů, do obchodního rejstříku se nikdo nemůže dovolávat vůči třetím osobám porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování orgánů nebo jejich členů, ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla. Novela v § 27 odst. 7 konečně řeší případ statutárních orgánů, jejichž zápis do obchodního rejstříku soud zamítl. Jestliže soud pravomocně zamítne návrh na zápis statutárního orgánu nebo jeho člena do obchodního rejstříku, pozbývá volba nebo jmenování příslušné osoby statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu platnosti. Rejstříkový soud zamítavé rozhodnutí zveřejní. Až do tohoto zveřejnění nemůže právnická osoba namítat neplatnost volby nebo jmenování vůči třetím osobám, ledaže by prokázala, že o neplatnosti věděly. Novela však neřeší následky ostatních zamítavých deklaratorních zápisů, jako např. zamítnutí návrhu na zápis společníka z důvodu neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, neplatnost volby člena dozorčí rady atd. Podstatným způsobem se rozšiřuje okruh listin, které musí být založeny ve sbírce listin.
Před zápisem do obchodního rejstříku budou navrhovatelé povinni prokázat právní důvod užívání místností, do nichž umístili sídlo nebo místo podnikání zapisované osoby. Zahraniční osoba je povinna prokázat právní důvod užívání místností, v nichž má být umístěna organizační složka jejího podniku nebo její podnik. To vše bude platit i v případě změny sídla nebo místa podnikání. Novela neukládá soudům ověřovat existenci osob zapisovaných do obchodního rejstříku ani prověřovat to, zda osoby zapisované jako statutární orgán anebo jako členové statutárního nebo dozorčího orgánu mají způsobilost k právním úkonům.

Zrušení právnické osoby

Pozitivně lze hodnotit novelizaci ustanovení § 32 ObchZ, který umožní rejstříkovým soudům zrušit i bez návrhu právnickou osobu a rozhodnout o její likvidaci, jestliže obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy postupem podle zvláštního právního předpisu a právnická osoba přes výzvu soudu nezjedná nápravu.
V oblasti nekalé soutěže dochází k zavedení nové skutkové podstaty srovnávací reklamy a taxativního vymezení případů, kdy je srovnávací reklama přípustná. Usnadňuje se postavení spotřebitele v soudním sporu z nekalé soutěže potud, že rušitel musí prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Výši způsobené škody, závažnost a rozsah jiné újmy i povahu bezdůvodného obohacení bude muset prokazovat i spotřebitel. Zákon výslovně zakáže (§ 56a) zneužití většiny i menšiny hlasů v obchodní společnosti jakož i jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem zvýhodnit. Na rozdíl od dosavadní úpravy bude muset být společenská smlouva společnosti s ručením omezeným uzavřena ve formě notářského zápisu. Místo základního jmění se zavádí pojem základní kapitál a stanovuje se, že základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Základní kapitál budou povinně vytvářet i komanditní společnosti. Upřesňuje se povaha nepeněžitého vkladu tak, že nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít k předmětu podnikání. Vztah nepeněžitého vkladu k předmětu podnikání však nemá význam, neboť společnost si může nechat účelově zapsat určitý předmět podnikání, který však nebude naplňovat. Ačkoli základní kapitál budou povinně tvořit i komanditní společnosti, novelizované ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ upravující oceňování nepeněžitých vkladů soudním znalcem nesystémově stanoví povinnost ocenění nepeněžitého vkladu znalcem pouze u vkladů do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a akciových společností.

JUDr. Roman Kozel,
advokát