Příznivá konjunktura má ve světě vydržet i letos

Reformní ekonomiky porostou výrazněji, než se čekalo, a poprvé po mnoha letech by se měly vyrovnat růstem západní Evropě

Příznivá konjunktura má ve světě vydržet i letos

Státy střední a východní Evropy mohou letos očekávat růst HDP v průměru o 3,2 až 3,5 procenta a v příštím roce by se měl tento trend ještě upevnit.
Hospodářství v reformních zemích poprvé po mnoha letech poroste výrazněji než v západní Evropě. Vyplývá to z prognózy Institutu světového hospodářství v Kielu (IfW), která byla zveřejněna v pondělí. Na jejím vypracování se podílelo na 200 odborníků z nejdůležitějších výzkumných a finančních institucí z celé Evropy. Skutečnými "matadory" jsou podle prognózy Polsko a Maďarsko, u kterých se očekává růst reálného hrubého domácího produktu v rozsahu až pěti procent.
Česká republika se podle zmíněné prognózy nachází "jasně" na cestě z recese. V roce 2000 vidí IfW růst HDP do dvou procent, přičemž za reálný je považován nárůst HDP o 1,5 procenta. Ovšem v roce příštím by to měla být již 3,2 procenta.
Na 61. setkání ekonomických prognostiků v Kielu zaznělo tvrzení, že prakticky všechny reformní země střední a východní Evropy překonaly nejhlubší propad už na přelomu let 1998 a 1998, takže konjunktura v Polsku, Maďarsku a Slovinsku se začala výrazněji rozbíhat už loni, kdy byl zaznamenán růst HDP kolem čtyř procent. Ve stínu této silné trojky zůstala Česká republika. Ta je podle názoru mezinárodních expertů stále brzděna nedostatečným pokrokem restrukturalizace průmyslu. Její urychlení nutně povede k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti a tudíž k útlumu soukromé spotřeby.

Konjunktura ve světě

Indikátory světové ekonomiky signalizují dobrý vývoj i pro tento rok, takže lze mluvit o tom, že fáze slabosti byla s konečnou platností překonána. Nápadná je dynamika v řadě rozvojových zemí a v tzv. prahových ekonomikách. Rovněž průmyslové země mohou přinejmenším ještě letos počítat s výrazným růstem. Světový obchod loni vzrostl o 4,5 procenta. Prognóza kielského institutu se zabývá rovněž vlivem růstu cen ropy na světovou konjunkturu. Vychází z toho, že v průběhu roku poklesne cena za barel (159 litrů) surové ropy na cca 25 dolarů a v závěru roku by mohla činit dokonce na 24 dolarů za barel. Pokud by se udržela cena ropy výrazně nad hranicí 25 dolarů/barel, pak by se to mohlo projevit v západní Evropě a Spojených státech redukcí růstu HDP o 0,2 procenta.
Ukazuje se, že vyspělé průmyslové země jsou dnes vůči růstu cen této strategické suroviny přece jen odolnější než v době obou tzv. ropných šoků v letech 1974 a 1980, kdy za vysoké ceny a nedostatek suroviny zaplatily propadem HDP o 1,5, resp. 2,5 procenta. Hlavní důvod měkčího dopadu růstu cen na vývoj hospodářství vidí IfW především v tom, že v současnosti potřebují nejvyspělejší země na produkci jednotky HDP přibližně pouze 60 procent množství ropy, které potřebovaly ještě v roce 1972.
Jiná situace je v míře inflace, kde se rostoucí ceny ropy podepsaly na vyčerpání pásma, které Evropská centrální banka považuje za přípustné (kolem dvou procent). Silněji by bylo drahou ropou postiženo Japonsko, které je na dovozech závislejší, protože nemá prakticky žádné vlastní zdroje. Propad HDP se odhaduje v takovém případě na cca 0,5 procenta.

Jak si povede Euroland

Ještě letos lze v jedenáctce zemí zapojených do Evropské měnové unie počítat s dobrou konjunkturou, ale v roce následujícím zřejmě dojde k jistému "zploštění" expanze. Prognóza vychází z toho, že Spojené státy poněkud utlumí svou dynamiku, což lze odvozovat z utužení kursu Fed, který už letos několikrát sáhl po zvyšování úroků. V Eurolandu by mohlo dojít k utlumení pozitivního vlivu vývozu, protože se mj. bude tlumit i vliv snižování hodnoty eura vůči dolaru. Tento jev má ve svém důsledku vcelku pozitivní efekt. Bez něj by tzv. eurozóna nenašla napojení na celkový vývoj světového hospodářství už proto, že právě v Eurolandu vykazuje export zboží a služeb podstatně větší podíl na tvorbě HDP než například ve Spojených státech a Japonsku. V Eurolandu se na tvorbě HDP podílí 17 procenty, v USA a zemi vycházejícího slunce jen 11 procenty.
Podle Institutu světového hospodářství v Kielu zvyšuje trvale snížená hodnota eura vůči dolaru hrubý produkt Eurolandu o 0,55 procenta. K obdobným výsledkům ostatně dospěly i OECD a Mezinárodní měnový fond. Slabé euro má ovšem i své nevýhody, jako například zdražování práce a podobně. Zatím se je ale daří vyrovnávat.
Inflace by se měla v Eurolandu držet u hranice kolem dvou procent, počítá se s protiinflačními zásahy Evropské centrální banky. Pro celou měnovou zónu se letos počítá s růstem HDP do 3,2 procenta, pro rok následující pak s růstem o 2,8 procenta. Přičemž rozpětí očekávaného vzestupu se pohybuje v pásmu 2,5 procenta (Itálie) až 7,5 procenta (Irsko). Nejvýkonnější ekonomika Eurolandu, Německo, počítá letos s růstem HDP o 2,7 procenta.
Prognóza IfW ovšem vychází z předpokládaného utlumení konjunktury ve Spojených státech. Nepočítá tedy s recesí neboli s poklesem růstu HDP pod dvě procenta. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, muselo by dojít k výrazné korekci vcelku příznivého výhledu hospodářství i v Eurolandu. Jistá rizika zde jsou. Soukromá spotřeba je v USA stále výrazně vyšší než celkové příjmy. Míra úspor od roku 1992 klesla z 8,7 na pouhá dvě procenta a došlo k výraznému zadlužení domácností.
Za tento jev může razantní růst hodnoty akcií od roku 1994. Pokud by nyní došlo k propadu ceny akcií o cca 20 procent, pak by se růst HDP zpomalil přibližně o jedno procento. Oproti tomu OECD vychází z poklesu HDP o 0,5 procenta, ačkoli osou jejího scénáře je až třicetiprocentní pokles hodnoty akcií. Ovšem s tímto nebezpečím svět žije už přinejmenším poslední tři roky. A zatím se scénáře spojované s prudkým ochlazením konjunktury ve Spojených státech nenaplnily.

Petr Němec