Outsourcing: restaurace pro průmysl

Pokud je dodavatelem polotovarů externí firma, má odběratel nesrovnatelně větší možnost prosazovat své požadavky

Outsourcing: restaurace pro průmysl

Volba, jaké komponenty vyrábět vlastními silami a které svěřit dodavatelům, patří k nejdůležitějším strategickým rozhodnutím průmyslového podniku.
V září 1927 provozovala továrna Rouge společnosti Ford v Dearborn, stát Michigan, ocelárnu a závod na výrobu skla. Zkuste si představit vysoké pece v továrně společnosti Škoda Volkswagen. Skutečnost, že je v Mladé Boleslavi neuvidíme, je důkazem zjištění, že není smysluplné vyrábět si všechno sami. Odpověď na toto zjištění má v angličtině název outsourcing. V češtině znamená zásobování z venku. Podnik nevyrábí, ale nakupuje.

Pět výhod

Proč outsourcing? Je to pouze móda, nebo je to správná odpověď na současné podmínky v mezinárodním průmyslovém prostředí? Z pohledu průmyslového odborníka má outsourcing alespoň pět nepopiratelných výhod: snižuje náklady, zvyšuje úroveň know-how, zlepšuje řiditelnost, a tím snižuje režijní náklady společnosti, zvyšuje flexibilitu a snižuje rizikovost podnikání.
První velká výhoda je v nákladech. Náklady jsou metodou outsourcing sníženy tím, že využití určitého zdroje není omezeno pouze na potřebu jednoho podniku. Outsourcing plní funkci restaurace: Celkově je levnější, když do restaurace chodí na obědy zaměstnanci mnoha firem, místo toho, aby každá z nich měla vlastní kantýnu na vysoké úrovni. Navíc služeb restaurace využívají kromě zaměstnanců firem i okolní obyvatelé a turisté, takže suma fixních nákladů se dále dělí na ještě větší počet zákazníků s různým využitím služeb restaurace: Na oběd chodí spíše zaměstnanci okolních firem, na večeři pak obyvatelé z okolí.

Lepší know-how

Outsourcing také zvyšuje úroveň know-how: Rozmanitost požadavků různých zákazníků přináší různorodé zkušenosti a vyžaduje intenzívnější zlepšování výkonů. Vnitřní zákazník musí brát od vnitřního dodavatele. Pokud je však dodavatelem externí firma, má odběratel nesrovnatelně větší možnost prosazovat své požadavky. Externí dodavatel nemá volbu, musí se přizpůsobit.
Outsourcing dále umožňuje výrazné zlepšení řiditelnosti firmy. Nahrazení vnitřního vnějším sníží velikost výrobní společnosti. Menší firma je snadněji řiditelná. Přenechání určitých výkonů externím dodavatelům sníží režijní náklady, celkově však i obrat. Velikost vyžaduje řízení a řízení vyžaduje kapacity, které nejsou zadarmo. Percy Barnevik již před zhruba dvaceti lety tuto skutečnost poznal a velký koncern ABB změnil na skupinu menších samostatných společností. Menší velikost poskytuje podniku schopnost rychlejší reakce. Komunikační cesty jsou kratší, rozhodnutí závisí na menším počtu lidí. Především v případě firmy, která obsluhuje omezený počet průmyslových zákazníků, poskytuje tato schopnost konkurenční výhodu. Další významná výhoda omezené velikosti je schopnost soustředit se na know-how, který přináší na trzích úspěch. Know-how a jeho kontinuální zlepšování jsou zpravidla náročné. Pokud by firma nepoužívala outsourcing, musela by řídit rozvoj velkého počtu oblastí know-how, anebo celkově zaostávat. Čtvrtá výhoda metody outsourcing je flexibilita. Externí dodavatel nemusí být řízen. Je-li potřeba něčeho jiného, stačí pouze změnit objednávku. V případě, že jsou takové změny spojeny s pokutami, představuje pokuta náklady flexibility, které jsou však omezené a snadno zjistitelné.

Menší podnikatelské riziko

Pátá, ale neméně významná výhoda je podíl metody outsourcing na snížení rizika podnikání. Podnik, který část činností nechá provádět dodavateli, má nižší úroveň výrobní hloubky. Proto může fungovat s menším množstvím aktiv a potažmo s menší bilanční sumou. Aby přežil, musí menší podnik v případě poklesu poptávky, a tím i poklesu objemu tržeb, dosahovat rovněž nižšího objemu nákladů. Zároveň platí, že v dnešním prostředí, ve kterém jsou technologické změny rychlé, je pro omezení rizikovosti výhodné, aby investice s dlouhodobou návratností byly v co nejmenší možné míře.

Co má zůstat uvnitř

Výhody metody outsourcing však neznamenají, že společnost má zcela přestat vyrábět. Zaprvé lze doporučit, aby společnost zachovala kontrolu nad výrobními kroky, které přímo ovlivňují rozhodnutí zákazníka o koupi výrobku. Dejme příklad ze společnosti Olympus - divize lékařské endoskopy. Skleněná vlákna endoskopů jsou hlavní determinantou kvality obrazu. A právě kvalita obrazu je hlavním faktorem nákupního rozhodování lékařů při koupi endoskopu, protože při lepším obrazu si méně namáhají oči. Výrobní postup vlákna je předmětem výrobního tajemství. Outsourcing by byl v tomto případě nemyslitelný. Dalším důvodem pro rozhodnutí o vlastní výrobě je neexistence dostatečně kvalifikovaných dodavatelů. Třetí důvod je neekonomičnost přepravy. Společnost Beiersdorf, přestože nemá žádný strojírenský know-how, vyrábí kovové krabice pro světoznámou Nivea-Creme uvnitř podniku. Nároky na prostor a ochranu laku by náklady na přepravu oproti nákladům na přepravu hliníkových kapslí, ze kterých jsou vyráběny krabice, téměř zdesetinásobily.

Alvise P. Mesthene,
Omnimotio