Sociálně tržní ekonomika je pro svět východiskem

Vývoj ekonomické výkonnosti ve světě
HDP na obyvatele HDP
Roční růst Úroveň v % Podíl na světě
v % (USA = 100 %) v %
1952 - 1978 1978 - 1995 1995 1995
Čína 2,3 6,0 11 11
Asijští tygři1) 3,7 5,1 27 7
Indie 1,8 2,9 7 5
Latinská Amerika 2,5 0,2 22 8
Afrika 1,8 -0,7 5 3
Vých. Evropa2) 3,5 -0,8 22 2
Bývalý SSSR 3,2 -3,5 15 4
Japonsko 6,7 2,7 84 8
Vyspělé kap. Země3) 3,5 1,6 72 254)
USA 2,1 1,5 100 21
Svět 2,6 1,0 22 100
Poznámky: 1) Hongkong, Indonésie, Malajsie, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko 2) Střední a východní Evropa bez bývalého SSSR 3) Včetně mimoevropských, ale kromě USA a Japonska 4) V tom 21 % EU (15) Pramen: Maddison/1998.
Smíšená úloha trhu i státu i nadstátní regulace může být nejúčinnější cestou nekatastrofického vývoje v éře globalizace.
Vyspělé země Západu - zejména EU - vedou dnes svůj zápas za modernizaci sociálně tržní ekonomiky proti snahám o její kapitulaci před neoliberálním tažením za obnovení "čistě" tržní ekonomiky, jehož hlavním představitelem jsou zejména USA. Toto tažení v posledních dvou dekádách ale je založeno především na postupném přechodu vyspělých zemí do první fáze postindustriální revoluce - do éry tzv. terciární společnosti. Právě rozmach tržních služeb terciárního sektoru - s jeho převážně drobným a středním podnikáním - vytvořil podmínky neoliberálního tažení za renesanci "čistého" trhu.
Možnosti této fáze jsou však v nejvyspělejších zemích již asi z větší části vyčerpány. Tyto země jsou na prahu druhé fáze postindustriální - zejména informační - revoluce, na prahu éry tzv. kvartérní společnosti, na prahu rozmachu především sektoru kvartérních služeb spojených s intelektuálním i fyzickým rozvojem člověka - rozmachu informatiky, vědy, výzkumu, všeobecného vysokoškolského a celoživotního vzdělávání, sociální a zdravotní péče.
Hlavním předpokladem uvolňování výrobních faktorů do kvartérního sektoru je vyšší růst jejich produktivity než produktu v "nižších" sektorech (v primárním, sekundárním a terciárním).

Soutěž o produktivitu

Zápas za modernizaci smíšené ekonomiky proti snahám o obnovení "čistě" tržní ekonomiky ve vyspělých zemích bude proto ekonomicky rozhodnut především soutěží o vyšší produktivitu a o "přepnutí" využití (absorbování) jejích výsledků k expanzi volného času a kvartérního sektoru místo k nezaměstnanosti.
V posledních dvou dekádách tohoto zápasu přitom USA dosahují růstu svého HDP ze značné části extenzívní cestou - zvětšováním výrobních faktorů, zejména růstem zaměstnanosti. Naproti tomu - i když si dosud udržují prvenství v nejvyšších technologiích - ztrácejí své dlouhodobé výrazné prvenství v úrovni produktivity práce v důsledku největšího zpomalení jejího růstu za uplynulých 125 let (asi na 1 % ročně).
USA již byly v úrovni produktivity práce zhruba dostiženy vyspělým jádrem EU - zejména Francií a západním Německem.
USA si svou cenovou konkurenční způsobilost udržují především defenzívními postupy: zejména velmi nízkým reálným růstem mzdy, resp. celkových nákladů práce, ještě nižším než růst produktivity. K tomu využívají i masového uplatňování kratších (často hůře placených) pracovních úvazků (tzv. pružnosti trhu práce). Přesto měly tyto náklady reálně v roce 1998 dosud asi o 15 % vyšší než ve Francii a v západním Německu. Proto dosud (do roku 1999) používaly i nízkého kursu USD (nižšího než parita jeho kupní síly).
Těmito postupy USA vyvolávají - v mezinárodní soutěži - tlak na zpožďování reálného růstu mzdy, sociálních příjmů i veřejných rozpočtů za růstem produktivity (resp. HDP) i v EU. Tyto tlaky převracejí výsledky vyššího růstu produktivity ve vysokou nezaměstnanost (míra v EU v posledních dvou dekádách kolem 10 %).
V této situaci však snahy o ústup státu (veřejných rozpočtů) z ekonomiky v EU mohou být protirůstové. Jsou spíše ústupem před důsledky těchto dumpingových postupů USA než aktivním překonáváním příčin, které může rychle podpořit růst.
V kvartérní společnosti se naopak kyvadlo vyvážené úlohy "neviditelné ruky" trhu a "viditelné ruky" státu možná bude posunovat opět spíše ke zvýšení úlohy veřejné ruky, neboť trh zde v mnohém selhává.

Globalizace

Globalizace přináší i nové naděje a hrozby společné vyspělým i nevyspělým zemím. Spolu se závratným vědeckým, technickým a technologickým pokrokem přináší i nové hrozby jeho zneužívání. Tlak na symetrickou liberalizaci světového obchodu bez ohledu na vyspělost zemí asymetricky zvýhodňuje především vyspělé země. V posledních dvou dekádách přitom světový růst ekonomické výkonnosti výrazně zpomalil.
"První" - neoliberální - cesta vede středně vyspělé země do třetího světa a celý svět do globálního sociálního a ekonomického i ekologického ohrožení. Třetí cesta - smíšená úloha trhu i státu, resp. i nadstátní regulace - je proto ve společném zájmu nekatastrofického vývoje vyspělých i nevyspělých zemí světa.
Autorem příspěvků je Miloš Pick,
ekonom, poradce ČMKOS

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist