Sociálně tržní ekonomika je pro svět východiskem

Sociálně tržní ekonomika je pro svět východiskem

Vývoj ekonomické výkonnosti ve světě
HDP na obyvatele HDP
Roční růst Úroveň v % Podíl na světě
v % (USA = 100 %) v %
1952 - 1978 1978 - 1995 1995 1995
Čína 2,3 6,0 11 11
Asijští tygři1) 3,7 5,1 27 7
Indie 1,8 2,9 7 5
Latinská Amerika 2,5 0,2 22 8
Afrika 1,8 -0,7 5 3
Vých. Evropa2) 3,5 -0,8 22 2
Bývalý SSSR 3,2 -3,5 15 4
Japonsko 6,7 2,7 84 8
Vyspělé kap. Země3) 3,5 1,6 72 254)
USA 2,1 1,5 100 21
Svět 2,6 1,0 22 100
Poznámky: 1) Hongkong, Indonésie, Malajsie, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko 2) Střední a východní Evropa bez bývalého SSSR 3) Včetně mimoevropských, ale kromě USA a Japonska 4) V tom 21 % EU (15) Pramen: Maddison/1998.
Smíšená úloha trhu i státu i nadstátní regulace může být nejúčinnější cestou nekatastrofického vývoje v éře globalizace.
Vyspělé země Západu - zejména EU - vedou dnes svůj zápas za modernizaci sociálně tržní ekonomiky proti snahám o její kapitulaci před neoliberálním tažením za obnovení "čistě" tržní ekonomiky, jehož hlavním představitelem jsou zejména USA. Toto tažení v posledních dvou dekádách ale je založeno především na postupném přechodu vyspělých zemí do první fáze postindustriální revoluce - do éry tzv. terciární společnosti. Právě rozmach tržních služeb terciárního sektoru - s jeho převážně drobným a středním podnikáním - vytvořil podmínky neoliberálního tažení za renesanci "čistého" trhu.
Možnosti této fáze jsou však v nejvyspělejších zemích již asi z větší části vyčerpány. Tyto země jsou na prahu druhé fáze postindustriální - zejména informační - revoluce, na prahu éry tzv. kvartérní společnosti, na prahu rozmachu především sektoru kvartérních služeb spojených s intelektuálním i fyzickým rozvojem člověka - rozmachu informatiky, vědy, výzkumu, všeobecného vysokoškolského a celoživotního vzdělávání, sociální a zdravotní péče.
Hlavním předpokladem uvolňování výrobních faktorů do kvartérního sektoru je vyšší růst jejich produktivity než produktu v "nižších" sektorech (v primárním, sekundárním a terciárním).

Soutěž o produktivitu

Zápas za modernizaci smíšené ekonomiky proti snahám o obnovení "čistě" tržní ekonomiky ve vyspělých zemích bude proto ekonomicky rozhodnut především soutěží o vyšší produktivitu a o "přepnutí" využití (absorbování) jejích výsledků k expanzi volného času a kvartérního sektoru místo k nezaměstnanosti.
V posledních dvou dekádách tohoto zápasu přitom USA dosahují růstu svého HDP ze značné části extenzívní cestou - zvětšováním výrobních faktorů, zejména růstem zaměstnanosti. Naproti tomu - i když si dosud udržují prvenství v nejvyšších technologiích - ztrácejí své dlouhodobé výrazné prvenství v úrovni produktivity práce v důsledku největšího zpomalení jejího růstu za uplynulých 125 let (asi na 1 % ročně).
USA již byly v úrovni produktivity práce zhruba dostiženy vyspělým jádrem EU - zejména Francií a západním Německem.
USA si svou cenovou konkurenční způsobilost udržují především defenzívními postupy: zejména velmi nízkým reálným růstem mzdy, resp. celkových nákladů práce, ještě nižším než růst produktivity. K tomu využívají i masového uplatňování kratších (často hůře placených) pracovních úvazků (tzv. pružnosti trhu práce). Přesto měly tyto náklady reálně v roce 1998 dosud asi o 15 % vyšší než ve Francii a v západním Německu. Proto dosud (do roku 1999) používaly i nízkého kursu USD (nižšího než parita jeho kupní síly).
Těmito postupy USA vyvolávají - v mezinárodní soutěži - tlak na zpožďování reálného růstu mzdy, sociálních příjmů i veřejných rozpočtů za růstem produktivity (resp. HDP) i v EU. Tyto tlaky převracejí výsledky vyššího růstu produktivity ve vysokou nezaměstnanost (míra v EU v posledních dvou dekádách kolem 10 %).
V této situaci však snahy o ústup státu (veřejných rozpočtů) z ekonomiky v EU mohou být protirůstové. Jsou spíše ústupem před důsledky těchto dumpingových postupů USA než aktivním překonáváním příčin, které může rychle podpořit růst.
V kvartérní společnosti se naopak kyvadlo vyvážené úlohy "neviditelné ruky" trhu a "viditelné ruky" státu možná bude posunovat opět spíše ke zvýšení úlohy veřejné ruky, neboť trh zde v mnohém selhává.

Globalizace

Globalizace přináší i nové naděje a hrozby společné vyspělým i nevyspělým zemím. Spolu se závratným vědeckým, technickým a technologickým pokrokem přináší i nové hrozby jeho zneužívání. Tlak na symetrickou liberalizaci světového obchodu bez ohledu na vyspělost zemí asymetricky zvýhodňuje především vyspělé země. V posledních dvou dekádách přitom světový růst ekonomické výkonnosti výrazně zpomalil.
"První" - neoliberální - cesta vede středně vyspělé země do třetího světa a celý svět do globálního sociálního a ekonomického i ekologického ohrožení. Třetí cesta - smíšená úloha trhu i státu, resp. i nadstátní regulace - je proto ve společném zájmu nekatastrofického vývoje vyspělých i nevyspělých zemí světa.
Autorem příspěvků je Miloš Pick,
ekonom, poradce ČMKOS