Míra inflace je opět nižší, než očekávala ČNB

Vývoj spotřebitelských cen nejvíce ovlivnily potraviny

Míra inflace je opět nižší, než očekávala ČNB

Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními transformujícími se zeměmi vždy vyznačovala nízkou mírou inflace. Ta je všeobecně považována za úspěch měnové politiky. Nízká inflace zpřehledňuje ekonomické kontrakty, usnadňuje plánování i mzdová vyjednávání a nepochybně přispívá ke stabilizaci měnového kursu.
Zatímco v Maďarsku se míra inflace pohybovala až do roku 1998 okolo 20 % ročně a v Polsku ještě o deset procentních bodů výše, v Čechách byla již od r. 1995 jednociferná (s krátkým vybočením na 10,7 % v r. 1998). Ještě nižší inflaci mělo v letech 1996 až 1998 Slovensko, šlo však spíše o výsledek zastavení reforem vládou V. Mečiara než o skutečné potlačení inflace. Začátkem května roku 2000 se v České republice jedna německá marka dala pořídit za 18,60 Kč, tj. jen o 60 haléřů dráže než začátkem května roku 1993. Takovou stabilitu české koruně závidí nejen polský zlotý, maďarský forint či slovenská koruna.
Rok 1999 byl ve znamení doposud historicky nejnižší průměrné inflace (dosáhla jen 2,1 %). Od roku 2000 se všeobecně očekávalo, že se mírně zvýší, především v souvislosti s oživením domácí poptávky a s cenami ropy. Také se skutečně zvyšovala: Z rekordně nízké úrovně 1,1 % v červenci 1999 dosáhla o osm měsíců později (v březnu 2000) úrovně 3,8 %. Každý měsíc tedy v průměru stoupla o více než 0,3 proc. bodu. Čísla o vývoji cen v dubnu byla očekávána s napětím, protože většina předpovědí ukazovala, že by se měl tento trend rostoucí inflace zastavit. Stále však panovala nejistota, do jaké míry se již v české ekonomice projevily vyšší ceny ropy a do jaké míry nás tento efekt ještě čeká.
Výsledek dubnové inflace však opět finanční trhy překvapil: Spotřebitelské ceny v dubnu nevzrostly, ale meziměsíčně naopak poklesly o 0,1 %. Meziroční inflace se tak snížila z březnových 3,8 % na 3,4 %. Podle průzkumu agentury S&P přitom trh očekával meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 % a meziroční inflaci na úrovni 3,6 %. Čistá inflace, kterou od roku 1998 cíluje ČNB, meziměsíčně stagnovala, meziroční čistá inflace se opět vrátila pod 2 %, když dosáhla 1,7 %.

Rizikové faktory

Na poklesu dubnové meziměsíční inflace se nejvíce podílely klesající ceny potravin, které mají ve spotřebním koši váhu téměř 33 %, a vývoj inflace tedy významně ovlivňují. Zatímco jsme letos očekávali jejich postupné mírné zvyšování, v posledních dvou měsících ceny potravin meziměsíčně poměrně rychle klesaly (o 0,6 %, resp. 0,5 %). Obdobný byl i meziroční vývoj. Loňský meziroční pokles (o 3,4 %) se od poloviny uvedeného roku začal postupně zmírňovat a letos se již ceny meziročně zvyšovaly. V dubnu však došlo nečekaně ke zlomu a meziroční růst cen potravin se opět snížil (z 0,6 % na 0,1 %). Zda jde o změnu trendu či pouhý jednorázový výkyv, na to si budeme muset počkat minimálně další měsíc. Právě vývoj cen potravin jsme uváděli jako jeden z nejvíce rizikových faktorů vývoje inflace v tomto roce. Vývoj cen potravin je velmi těžko odhadnutelná položka. Ceny potravin jsou navíc na českém trhu ovlivňovány pokračujícím rozvojem sítě obchodních řetězců a cenovou konkurencí, kterou tyto řetězce přinášejí.
Dalšími položkami, které se na vývoji spotřebitelských cen výrazně podepsaly, jsou ceny ve skupině doprava a volný čas. Jejich vliv se však na rozdíl od vývoje cen potravin předpokládal. Ceny v dopravě v dubnu klesly meziměsíčně o 0,3 %, což je důsledkem poklesu cen pohonných hmot o 1,0 %. V květnu však očekáváme opět mírný nárůst cen v dopravě díky opětovnému zvýšení cen pohonných hmot. Pokles cen nastal také ve skupině volný čas, kde se ceny meziměsíčně snížily dokonce o 0,7 % (při váze necelých 10 % však nemá tento pokles cen tak velký vliv jako snížení cen potravin). Nejvyšší meziměsíční nárůst cen byl zaznamenán ve skupině bydlení, kde se v dubnu ceny meziměsíčně zvýšily o 0,3 %. Při váze více než 14 % na spotřebním koši tato položka zabránila hlubšímu poklesu meziměsíční inflace. Ostatní položky spotřebního koše zaznamenaly stagnaci cen či pouze jejich mírný nárůst. Do vývoje spotřebitelských cen se podle ČSÚ prozatím nepromítlo letošní oslabení kursu koruny. Přesto je již téměř jisté, že letošní cíl čisté inflace nebude splněn. Půjde již o třetí nesplnění inflačního cíle za sebou.
Měnová politika se však v současné době zaměřuje již na cíl pro rok 2001, který ke konci dubna vyhlásila ČNB (2 - 4%). Změna sazeb má totiž na vývoj inflace dopad se značným zpožděním (až 9 měsíců) a letošní inflační cíl tak již změnou sazeb nelze ovlivnit. Čistou inflaci ke konci tohoto roku odhadujeme na 1,7 %, zatímco cíl byl stanoven v rozmezí 3,5 - 5,5 %. Předpověď společnosti Patria Finance týkající se čisté inflace na konci roku 2001 směřuje ke spodní hranici stanoveného cílového intervalu. ČNB v současné době odhaduje meziroční čistou inflaci v prosinci 2001 na 2,2 až 3,9 %. V dalších měsících zůstávají rizikovými faktory ve vývoji inflace ceny potravin a ropy. U potravin je jen těžko odhadnutelný, u ropy předpokládáme, že se ceny stabilizují kolem 25 dolarů za barel. Větší jistotu o vývoji budeme mít po červnovém zasedání zemí OPEC, kde by se mělo opět jednat o těžebních limitech, které byly v březnu t. r. po prudkém růstu cen ropy na úroveň přes 30 dolarů za barel zvýšeny.

Dopad na kurs koruny

Významný vliv na vývoj inflace bude mít kromě těžko odhadnutelného vývoje cen potravin a ropy také kurs koruny. Kurs koruny v posledním týdnu dosahoval rekordně slabé úrovně. Po oslabení koruny vůči dolaru až na hladinu 41 Kč za dolar se v posledních dnech dostavilo i oslabení vůči euru, když se koruna dostala nad úroveň 37 Kč za euro. Vůči dolaru tak od začátku tohoto roku koruna oslabila dokonce o 15 % a vůči euro o více než 2 %. Předpokládáme, že oslabení koruny vůči dolaru nebude mít na inflaci v ČR tak dramatický dopad, jaký by byl pravděpodobně patrný v případě stejného oslabení koruny vůči euro. Navázání české ekonomiky na euro oblast je totiž daleko těsnější. Prudké oslabení koruny vůči dolaru ovlivní především ceny pohonných hmot a jiných surovin, u kterých jsou obchody realizovány v dolarech. Ačkoliv se ČNB v poslední době snažila korunu spíše oslabovat, rychlé znehodnocování měny by mohlo postoj ČNB změnit. Ovšem vzhledem k tomu, že nepočítáme s dalším prudkým propadem koruny, předpokládáme, že bude měnová politika během roku 2000 poměrně stabilní. Jedno symbolické snížení sazeb o čtvrt procentního bodu během prvního pololetí roku 2000 se však vzhledem k současné inflační předpovědi nedá vyloučit. Ke zvýšení sazeb nedojde podle našeho názoru dříve než ve druhém pololetí příštího roku. Míru inflace v tomto roce odhadujeme na 3,4 % a v příštím roce očekáváme 4,0 %. Česká republika tak potvrzuje, že i nadále zůstává zemí s nejnižší inflací z okolních států střední a východní Evropy.
Monika Procházková,
Patria Finance