Správní soudnictví snad vznikne

Správní soudnictví snad vznikne

Na otázky HN odpovídá místopředseda vlády pro legislativu Pavel Rychetský

Není to tak dávno, kdy jste řekl, že systém správního soudnictví je potřeba, ale zatím na něj nejsou finance, ale zdá se že je všechno jinak...

Ministerstvo spravedlnosti společně s legislativní radou vlády připravilo ve třech variantách základní teze reformy správního soudnictví. Počítám s tím, že po projednání těchto variant ve vládě je předložíme Parlamentu, a to by mělo být dřív, než začneme tvořit jednotlivé zákony. Protože, když se Parlament rozhodne pro jednu z variant a tu vládě doporučí, a tím vlastně vyjádří i vůli najít ve státním rozpočtu pro tuto variantu potřebné prostředky.
Varianty jsou z hlediska náročnosti skutečně rozdílné. Podle jedné z nich se předpokládá, že by se správní soudnictví realizovalo uvnitř obecného soudnictví. Nezřizoval by se Nejvyšší správní soud ani specializované správní soudy, na krajských soudech by se zřídily pouze specializované senáty, u Nejvyššího soudu by se zřídilo správní kolegium. To je ta nejlevnější varianta, ale předpokládá sama o sobě s ohledem na to, že v řadě případů je třeba zavést plnou jurisdikci ve věcech přezkoumávání správních aktů nároky na zvýšení počtu pracovníků i jednacích síní, aparátu a materiálního zabezpečení. Ministerstvo spravedlnosti právě vyčísluje tyto náklady. Moje představa je, že náklady této varianty se pohybují okolo stovek miliónů. Druhá - opačná varianta předpokládá zřízení Nejvyššího správního soudu, zřízení samostatných krajských správních soudů v každém kraji. To je nepochybně varianta dokonale funkční, ale na druhé straně daleko finančně nejnáročnější, náklady by byly přes miliardu. Osobně podporuji řešení, při kterém by se v první etapě zřídil Nejvyšší správní soud a na existujících krajských soudech by byla specializovaná oddělení pro správní soudnictví a až za několik let, kdy by se zjistilo, že nárůst agendy je příliš velký, by se tato oddělení mohla oddělit a vytvořit samostatné krajské správní soudy. Podle mého soudu by tato varianta stála něco kolem miliardy. Zavedení správního soudnictví je povinnost, která vyplývá z členství v Radě Evropy a z článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech, který požaduje, aby bylo každé rozhodování orgánů veřejné správy, které má v sobě sankční charakter, přezkoumatelné soudem v plné jurisdikci. V ČR je přestupků, ale i jiných správních deliktů tisíce.

Odkdy počítáte s existencí řádného správního soudnictví?

Od 1. ledna 2003 by to mělo fungovat. Letos by měl Parlament rozhodnout, v roce 2001 by měla být připravena zákonná úprava.

Jak je naše legislativa připravena na letošní hodnocení Evropské komise?

Pokrok v legislativě je výrazný a to se nepochybně projeví v příští hodnotící zprávě.
Harmonizace je dynamický proces a počet norem acquis, které máme implementovat, není uzavřený, ale stoupá. Nyní je jich asi 3500 a asi 60 % máme plně implementovaných, před rokem to bylo jenom 30 %. Pro praxi to znamená jít cestou dlouhých legisvakančních lhůt - občanský soudní řád ji má například jeden rok.

A změny v ústavě...

Nepochybné je, že integrační proces ČR do ES vůbec není možný bez změny ústavy, a to nikoli nepatrné. Půjde o změny zásadní, které se musí zaměřit jednak na možnost vůbec přenést část pravomocí suverénních kompetencí státu na nadnárodní organizaci a také se musí právo této nadnárodní organizace stát ústavním pokynem součástí vnitrostátního právního řádu a také součástí, která bude mít přednost před domácím právním řádem. Za další bude třeba v této souvislosti změnit kompetence Ústavního soudu, a to tak, aby Ústavní soud dříve, než ČR přijme primární evropské právo, posoudil, zda je v souladu s ústavou.
Pracovní komise pro změnu ústavy, kde jsou zastoupeny všechny politické kluby obou komor Parlamentu, přizve odborné experty z univerzit a předpokládám, že do konce letošního roku by se měla ustálit představa o tvaru a podobě příští změny ústavy.

Marie Volková