Policie je nejúplatnější, domnívají se lidé

Korupcí je zasažena celá státní správa, nijak se nevymykáme, tvrdí policejní prezident

Policie je nejúplatnější, domnívají se lidé

Výzkum veřejného mínění agentury GfK a šetření Transparency International mezi 533 policisty si kladly za cíl zmapovat vnímání korupce ve státní správě s důrazem na policejní složky.
Téměř čtvrtina populace (konkrétně 24 procent) zastávala v uplynulém roce názor, že úplatkářství je nejvíce rozšířeno v policii. Následují úřední výkony, soudnictví, zdravotnictví, služby, armáda, školství a pohostinství. Toto nelichotivé hodnocení policie vysvětluje její prezident Jiří Kolář zvýšeným důrazem na boj proti korupci ve vlastních řadách. "Téměř každý den informují média o takových případech a veřejnost získala dojem, že policie je nejúplatnější," řekl. Jeho tvrzení do jisté míry ilustruje skutečnost, že vloni bylo stíháno za spáchání 438 trestných činů 345 policistů, což je nejvíce od roku 1993. Je však otázka, zda tento fakt lze přikládat snaze policie nebo Ministerstva vnitra. Oproti roku 1998 totiž vzrostl počet případů trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, s nímž korupce úzce souvisí, a to o bezmála 60 procent.

Veřejní činitelé příkladem nejdou

Z průzkumu GfK vyplývá, že 30 procent populace považuje úplatkářství v policii za ojedinělé a náhodné, za soustavné 18 procent a za organizované 8 procent. Názory policistů jsou přitom srovnatelné. V žebříčku závažnosti jednotlivých druhů korupčního jednání v policii se na prvním místě umístilo poskytnutí zakázky firmě, zastavení šetření trestného činu, udělení pokuty bez bločku, změna záznamu o dopravní nehodě, asistence při převádění cizince nebo vystavení falešného dokladu.
Za poslední rok muselo čelit tlaku veřejnosti uplácet 40 procent policistů, z toho více než polovina opakovaně. Byli to zejména příslušníci dopravní služby, kde 51 procent policistů dostalo nabídku menšího věcného či peněžitého daru, 18 procent pak nabídku většího věcného daru a vyšší finanční částky. Pavol Frič z Transparency International označil za varovné, že policii se snaží nejčastěji korumpovat veřejní činitelé, kteří "mají jít příkladem a chovat se zcela opačně". Sami policisté se domnívají, že nejvíce příležitostí k podplácení je u cizinecké policie.
V otázce účinnosti kontrolních mechanismů nejsou policisté příliš optimističtí - pochybnosti v tomto směru vyjádřila třetina dotázaných. Na otázku, zda viníci korupčních případů v policii jsou spravedlivě potrestáni, odpovědělo kladně 46 procent. Jejich názory se přitom diametrálně odlišují od postoje obyvatelstva. "Obecně panuje nedůvěra ve schopnost policie identifikovat úplatkářství a očišťovat se od zkorumpovaných kolegů," dodal Frič.

Ryba páchne od hlavy

"Morální vůdcovství velitelských kádrů v policejní komunitě je do značné míry otřeseno a velká část řadových policistů se domnívá, že jejich nadřízení jim nejdou příkladem a navíc se vymykají kontrolním mechanismům," konstatoval Frič. Podle 39 procent dotázaných je úplatnost výše postavených policistů veřejným tajemstvím a nedá se jim dokázat. Opačný názor zastává 32 dotázaných policistů a 40 procent míní, že korupční aféry policejních funkcionářů přerostly únosnou mez.
Například bývalého ředitele materiálového odboru policejního prezídia Štefana Matejčíka se policejnímu prezidentovi podařilo v minulém roce odvolat teprve po několika měsících. Matejčík bez skrupulí používal vůz od firmy, která získala zakázku na vybavení policie novými automobily. "Pokud nebudeme tvrdě stíhat policejní funkcionáře, lavinovitě se může stát, že jejich podřízení budou dělat totéž," řekl tehdejší ministr vnitra Václav Grulich. Nicméně odvolat civilního náměstka je mnohem jednodušší než policistu na stejném postu v hierarchii policejního prezídia. Podobná situace je i v resortu obrany. Grulich proto navrhoval, aby vysocí funkcionáři na ekonomických postech byli civilní zaměstnanci a aby takové osoby nepůsobily ve významných funkcích příliš dlouho. Ke snadnějšímu a zejména rychlejšímu odvolávání takových úředníků má přispět i nový zákon o Policii ČR. Ten však dosud nebyl schválen a kvůli tomu, že byla zamítnuta novela trestního řádu, je jeho přijetí v nedohlednu.
Z výzkumu Transparency International vyplývá, že třetina dotázaných policistů je toho názoru, že jejich úplatní kolegové vytvářejí propojenou síť a navzájem se podporují a že se tak vytváří v policii "vrstva bohatých, kteří mají vliv a moc". "Vzniká situace, kdy každý na někoho něco ví, a proto si všichni navzájem kryjí záda a nikdo se neodvažuje na korupci veřejně poukázat, protože si uvědomuje, že by tím strhl lavinu, pod níž by skončil i on. Z tohoto důvodu se toleruje a nehlásí i drobné úplatkářství," poznamenal Frič.

Policista má průměrný plat 18 tisíc měsíčně

S tvrzením, že kvůli nízkému platu lze řadového policistu snadno zkorumpovat, souhlasí 47 procent z nich, 40 procent zastává opačný názor. "V porovnání s vyspělými státy jsou platy policistů nízké. Nicméně průměrný měsíční příjem policisty činí osmnáct tisíc šest set korun, což oproti celostátnímu průměru, který je dvanáct tisíc čtyři sta, není málo. Kromě toho nevím, kde by stát na zvýšení platů vzal peníze," uvedl k tomu Kolář.
Mezi opatření, jak bojovat s úplatkářstvím uvnitř policie, která byla jejími příslušníky ve výzkumu preferována, je vedle přesnějšího vymezení pravomoci na druhém místě zavedení bezhotovostního styku. S tím se ztotožňuje i výkonný ředitel Transparency International Michal Burian. Nyní je podle něj situace taková, že "řidič si v uvozovkách zapomene vzít bloček nebo mu ho policista v uvozovkách zapomene vydat". Policejní prezident však tento krok odmítá jako neefektivní. "Bezhotovostní styk korupci jako společenský jev neodstraní, protože namísto policie budou upláceni pracovníci finančních úřadů. Ministerstvo financí navíc varuje, že pokuty udělené složenkou jsou nevymahatelné," řekl Kolář.

Důraz na morálku

"Musíme zaútočit na postoje policistů i úředníků a nikoliv precizovat normativní předpisy," prohlásil policejní prezident. To je podle něj jediná možnost, jak korupci uvnitř policie potírat. "Pokud bude převládat názor, že policisté jsou neúplatní, nebude je možné korumpovat," dodal s tím, že to je ovšem záležitost na několik let.
Boj s úplatkářstvím je i ve světě značně problematický. Podle odhadů OSN je celosvětově odhaleno jedno procento, což není reprezentativní vzorek, na jehož základě by bylo možné usuzovat, jaký je v té které zemi reálný stav. V ČR je ročně usvědčeno deset pachatelů korupčního jednání. Odborníci upozorňují, že vliv na ekonomiku nemá "drobné úplatkářství", nýbrž korupce úředníků v souvislosti s privatizací nebo státními zakázkami.