Jištění úvěru zemědělskou komoditou je likvidnější

Zemědělci mohou mít další finanční zdroje v podobě nových cenných papírů

Jištění úvěru zemědělskou komoditou je likvidnější

Do druhého sněmovního čtení byl v minulém týdnu propuštěn návrh poslanců Tomáše Teplíka (ODS) a dalších na vydání zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů.
Tvrzení, že má-li se v podnikatelských podmínkách přiblížit české zemědělství více podmínkám Evropské unie, potřebuje více peněz, slýcháme v poslední době stále častěji. Daleko méně se již hovoří o tom, jak stávajících peněz efektivně využít, a zejména, jak Evropě a světu přiblížit strukturu mechanismů, které pro zemědělce představují skutečně systémovou, multifunkční, a ne emotivně vylobbovanou pomoc.

Cenné papíry na jištění

Jedním ze standardních nástrojů pomoci zemědělským podnikatelům, který by se mohl v dohledné době uplatnit i na domácím trhu, je přitom institut takzvaných skladních či skladištních listů. Tento druh cenného papíru totiž slouží k jištění především provozních úvěrů zemědělskou komoditou, a může tak podnikatelům zajistit potřebné finanční prostředky. Důležité je, že tato zástava je pro poskytovatele úvěrů podstatně likvidnější než nemovitosti, kterými dnes zemědělci bankám většinou ručí.
Nebude-li prostě dlužník schopen svou půjčku splácet, bude příslušná komodita na základě zákona bez větších komplikací prodána a touto tržbou bude zástavní věřitel (bankovní ústav) uspokojen. To by měl být pro banky důležitý impuls k tomu, aby zemědělcům peníze skutečně půjčovaly - současná situace je totiž spíše opačná. Není divu - zisky v zemědělství nejsou veliké a řada zastavených nemovitostí nemá v případě krachu příslušného podnikatele valného využití.
Nehledě na to, že zemědělci již stejně většinu svých nemovitostí k získání předchozích úvěrů využili a nemají tedy již bankám co nabídnout.
Ačkoli je institut skladních listů vnímán zejména jako možný zdroj peněz (podle odhadů v objemu až dvou miliard ročně), nespočívá jeho role pouze v možnosti finančních prostředků. Možná daleko podstatnější je totiž skutečnost, že jde v zásadě o první, v domácích podmínkách skutečně standardní tržní mechanismus. Je na čase. Skomírající plodinová burza, přežitý Státní fond tržní regulace a obchodní vztahy založené především na osobních kontaktech bez ohledu na bonitu smluvních stran totiž představují pro tuzemský komoditní trh řadu rizik, především cenových. Na jednu stranu je totiž docela dobře možné dovézt do ČR objemově nevýznamnou šarži obilí či jiné komodity za nízkou cenu a působit tak plošně na cenovou úroveň celého trhu. Na stranu druhou může stát pod tlakem prvovýrobců vyslat na trh takový cenový signál, který učiní zahraniční obchod s příslušnou komoditou nekonkurenceschopný. To všechno proto, že se na domácí cenotvorbě podílí při faktické neexistenci plodinové burzy jen několik subjektů, které zužují manévrovací možnosti podnikatelů působících na příslušném trhu na minimum.

Povzbuzení trhu

Institut skladních listů by do něj rázem vrhl stovky dalších nezávislých tržních impulsů, které by na jednu stranu rozšířily spektrum obchodních možností, na straně druhé by do globálního domácího trhu přinesly stabilizaci. Důležité je, kdy začne tento nástroj fungovat. Politická vůle k jeho existenci, zdá se, existuje, nyní však půjde a konkrétní formulace a čas.

Poslanci nelenili

Zatímco totiž vláda ČR schválila na svém jednání ve středu 10. května teprve věcný záměr zákona o zemědělských skladních listech, poslanci Parlamentu jsou v tomto směru dál. Poslanecký návrh stejného zákona (z dílny ODS) je totiž komplexní a je dopracován i do jednotlivých instrumentů, které se skladními listy souvisí - například veřejných skladů. Podstatné je, že povolení k provozování veřejného skladu je při splnění podmínek daných zákonem věcí nárokovou, takže vylučuje spekulace a osobní interes státních a jakýchkoli úředníků. Ministerstvo zemědělství by přitom hrálo zejména kontrolní roli a roli orgánu, který bude povolení k veřejným skladům vydávat. V tom to ale právě je - ačkoli i poslanecký návrh zákona přisuzuje v kompetenčních otázkách Ministerstvu zemědělství daleko větší prostor než je tomu například v USA, může mít Ministerstvo zemědělství ambici na kompetence větší. Následná diskuse by pak mohla začlenění zákona do tuzemské legislativy odsunout a institut skladních listů by nemusel postihnout letošní sklizeň. Tím by ovšem zemědělci přišli o potenciální možnost zmíněných dvou miliard korun, což není vůbec nadsazené.

Slovensko je čilejší

Ve Slovenské republice skladní listy fungují od července 1998 a v obou předchozích sezónách čerpali tamější zemědělci prostřednictvím skladních listů úvěry v hodnotě miliardy slovenských korun - slovenský trh je přitom asi poloviční.
Podle autorů poslanecké verze zákona by mohly v České republice fungovat skladní listy zhruba od letošního srpna - když všechno dobře půjde. Ostatně - systém skladních listů fungoval již v našich zemích za Rakouska-Uherska, je využíván ve Spojených státech amerických, v zemích Evropské unie a v Německu je součástí obchodního zákoníku. Lze jej tak zcela jistě zařadit mezi nástroje přibližující podnikatelské prostředí v České republice zahraničním i evropským standardům.

Petr Havel, publicista

Hlavní body návrhu zákona o skladních listech

- základní pojmy:
- zemědělský skladní list, jenž se skládá z vlastnického listu (potvrzení o skladování určitého objemu zboží) a zástavního listu (zakládá právo skladovatele ručit skladovanou komoditou za bankovní úvěr)

- předpoklad, že zemědělské skladní listy budou využity u cca 20 procent komodit

- uvažované úvěrové krytí mezi 60 a 80 procenty

- celkový objem úvěrů plně zajištěných likvidním zbožím (obilím) se očekává ve výši 1,6 až 2,2 miliardy korun ročně

- předpokládaný poplatek veřejného skladu ve výši 10 tisíc korun

- uvažovaný výnos při zhruba 50 skladech ve výši 500 tisíc korun pokryje z poloviny roční náklady na zabezpečení kontroly skladů ze strany MZe
Některé sankce:
- za opožděné nebo za nesprávné vystavení skladního listu až do výše 1 miliónu korun
- za neoprávněné vydání skladních listů až do výše 30 miliónů korun
Pramen: Poslanecký návrh