CEFTA stále ještě obohacuje obchodní vztahy ČR

Budoucnost Středoevropské dohody o volném obchodu je možná v propojení s Evropskou unií

CEFTA stále ještě obohacuje obchodní vztahy ČR

Před šesti lety podepsali ministři průmyslu a obchodu ČR, Maďarska, Polska a Slovenska deklaraci Středoevropské dohody o volném obchodu. K signatářům později přibylo Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Přestože dohoda napomáhá rozvoji vztahů, problémy trvají.
V rámci CEFTA se bezcelně obchoduje se zhruba 90 procenty průmyslových výrobků. Omezení platná u zbývajících průmyslových komodit (automobily, obuv, speciální hutní výrobky, textil) by měla být odstraněna do konce r. 2001. Obtížněji než v obchodu s průmyslovým zbožím se liberalizace prosazuje (jak je ostatně ve světě obvyklé) u zemědělských komodit. V tomto případě už odborníci pochybují o možnosti jakéhokoliv výrazného průlomu směrem k volnějšímu obchodu i v budoucnu, a to proto, že členské země se profilem své agrární nabídky výrazně liší. Nikoho by nemělo překvapit, že u CEFTA vedle sebe najdeme regulaci obchodu s českým pivem, polským zelím nebo slovinským vínem.

Uskupení svůj význam má

Nesporné oživení do jinak mdlých vod života CEFTA vnesly aspirace některých členů uskupení na relativně brzký vstup do EU (týká se ČR, Maďarska, Polska a Slovinska). Je přirozené, že intenzívní pošilhávání po exkluzívním západoevropském klubu ubírá čtyřem kandidátským zemím energii, kterou by jinak mohly věnovat prohlubování integrace v rámci uskupení. Je tedy snad CEFTA v dnešní době již jen institucí v agónii, nebo je snad institucí, která raději vůbec neměla spatřit světlo světa? Domnívám se, že na obě otázky je třeba odpovědět záporně. CEFTA sehrála po rozpadu východoevropských trhů (RVHP) významnou pozitivní úlohu při podpoře obchodní výměny mezi dřívějšími "bratrskými zeměmi". Nezanedbatelným způsobem obohacuje zahraničněobchodní vztahy těchto zemí i dnes. Příkladem může být náš obchod s Polskem, který se od počátku 90. let do dnešní doby díky CEFTA zhruba ztrojnásobil.
Vedle dimenze ryze ekonomické měla a má spolupráce také nepřehlédnutelnou dimenzi politickou. Existence CEFTA je pro demokratický a ekonomicky vyspělý svět demonstrací schopnosti členských zemí vytvářet nadnárodní společenství (jakkoliv rudimentární formou takového společenství CEFTA je), toto společenství vnitřní diskusí rozvíjet a viditelně je prezentovat navenek jako svébytnou entitu. Všechny tyto vlastnosti jsou dobrým vkladem pro budoucí přechod členských zemí do těsnějších a náročnějších ekonomických a politických svazků, než je dnešní CEFTA.

Lze najít optimální řešení?

Zbývá si odpovědět na otázku, proč by byl vstup části členských zemí CEFTA do Evropské unie pro další existenci CEFTA hrozbou? Odpověď je jednoduchá: Pokud bude země "x" současně členem EU a CEFTA, stane se zákonitě tranzitní zemí pro volný obchod mezi libovolným členem EU a libovolným členem CEFTA, bez ohledu na to, jaký stupeň integrace tyto dvě země dosáhly. Je zjevné, že tento vývoj EU nepřipustí. Nechce-li CEFTA začít obnovovat vnitřní obchodní bariéry, zbývá jen jedna alternativa. Členství v ní musí být uspokojivým způsobem navázáno na přiměřený stupeň integrace všech členů s EU. A přesně toto je směr, kterým se dnes CEFTA ubírá, jak lze ilustrovat na příkladu Chorvatska. Chorvatsko, které spolu s Litvou vyjádřilo přání vstoupit do CEFTA, usiluje o to stát se členem Světové obchodní organizace (WTO). Poté by otevřelo jednání o zavedení volného obchodu s ČR. Jako poslední podmínku pro vstup do CEFTA si Chorvatsko přeje zahájit rozhovory směřující k uzavření asociační dohody s EU.
Na otázku, zda má CEFTA ještě budoucnost, lze odpovědět pozitivně jen tehdy, pokud tato budoucnost ponese jméno Evropské unie.

Martin Kupka,
Raiffeisenbank