Přímá volba prezidenta demokracii neohrozí

Přímá volba prezidenta demokracii neohrozí

CITÁT: Už sama skutečnost, že prezidenti jsou voleni přímo lidem v polovině evropských států, je důkazem, že takový způsob volby rozhodně není jakýmsi nebezpečím pro zastupitelskou demokracii.
Iniciativa čtyřkoalice zavést v České republice přímou volbu prezidenta vyvolala u některých oponentů tohoto kroku prazvláštní argumenty. Jeden z nich je, že se údajně jedná o nebezpečnou snahu zavádět do systému zastupitelské demokracie prvky demokracie přímé, která může být snadno zneužita. Nejenže se v takovém argumentu směšuje způsob volby hlavy státu s referendem coby všelidovým hlasováním o důležitých otázkách, ale politici, kteří poukazují na nebezpečnost přímé volby, zároveň prokazují podivuhodnou neznalost širšího mezinárodního kontextu.
Jak přímá volba prezidenta lidem, tak volba nepřímá, ať už Parlamentem nebo speciálním voličským sborem, mají své nevýhody i výhody, o kterých už bylo mnohé napsáno. Stávající způsob volby českého prezidenta Parlamentem není neobvyklý v celosvětovém srovnání, ale je poměrnou raritou v západo a středoevropském kontextu. Tam, kde prezident není volen přímo občany, je totiž často volen speciálním volitelským sborem, například oběma komorami parlamentu společně, často ještě obohacenými o další činitele, jako jsou zástupci regionů. Speciální volitelský sbor volí prezidenta například v Německu nebo Itálii.
V českém případě sice obě komory volí prezidenta na společném zasedání, ale hlasují odděleně. Speciální volitelský sbor, složený z členů obou komor, se formuje až při třetím hlasování v případě, že se nepodařilo prezidenta zvolit v prvních dvou pokusech.
Přímo Parlamentem je kromě České republiky ve středoevropském regionu hlava státu volena pouze v Maďarsku. Vzhledem k tomu, že Maďarsko má jen jednokomorový parlament, je tamní způsob volby prezidenta ještě atypičtější než způsob český. Na druhou stranu jak v Maďarsku, tak například v Turecku a Řecku, kde jsou prezidenti též voleni jednokomorovými parlamenty, není prezident (alespoň v prvním kole) volen prostou většinou; ČR je v tomto raritou navzdory tomu, že máme dvoukomorovou volbu. Navíc, když není zvolen v prvním kole, stačí v České republice k jeho zvolení v druhém kole jen prostá většina přítomných senátorů a poslanců, což je ve srovnání s jinými evropskými demokraciemi velmi neobvyklé.
Ve středovýchodní Evropě je prezident volen nepřímo v ČR, Maďarsku, Estonsku, Lotyšsku, Albánii, Řecku a Turecku. Formou lidového hlasování je naopak volen na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Litvě, Bělorusku, Ukrajině, Rusku, Rumunsku, Moldavsku, Bulharsku, Chorvatsku, Jugoslávii, Slovinsku, a Makedonii. Prezidenti jsou voleni lidovým hlasováním i ve všech třech zakavkazských zemích.
Západoevropské státy se dělí přibližně stejným dílem na konstituční monarchie a republiky. V těch je prezident volen nepřímo pouze v Německu, Švýcarsku a Itálii. Lidovým hlasováním naopak na Islandu, v Irsku, Finsku, Portugalsku a samozřejmě ve Francii, která je v západní Evropě jedinou zemí s prezidentským systémem. V celkovém součtu volí zhruba polovina evropských zemí prezidenty v přímém lidovém hlasování, čtvrtina nepřímo, a čtvrtina jsou konstituční monarchie.
Srovnání způsobů volby hlav různých států je užitečné především proto, že jasně vyvrací některé argumenty používané s notnou dávkou demagogie či neznalosti českými politiky. Především je jasné, že přímá volba není ani méně, ani více demokratická než volba nepřímá. Už sama skutečnost, že prezidenti jsou voleni přímo lidem v polovině evropských států, je důkazem, že takový způsob volby rozhodně není jakýmsi nebezpečím pro zastupitelskou demokracii.
Dalším laciným argumentem je, že přímá volba znamená vytvoření prezidentského systému. Ve skutečnosti způsob volby souvisí jen velmi zprostředkovaně s tím, zda se jedná o systém prezidentský nebo parlamentní. Jsou četné čisté parlamentní demokracie, kde je používána přímá volba prezidenta. Neexistují ovšem prezidentské republiky, kde je prezident volen parlamentem. Prezident zvolený nepřímo nemusí automaticky disponovat větším množstvím pravomocí než hlava státu zvolená přímo lidem. Přímá volba pouze dává hlavě státu jiný druh legitimity, zejména ve vztahu k politickým stranám. Koneckonců i v diskusi o volbě prezidenta v České republice jde v podstatě o to, jaký druh legitimity by měl mít, nikoliv o posilování jeho pravomocí.

Jiří Pehe
Autor je politolog