Všechny ekonomické ukazatele jsou zatím příznivé

Česká ekonomika se podporou zahraniční konjunktury vyvíjí lépe, než se předpokládalo

Všechny ekonomické ukazatele jsou zatím příznivé

Indikátory ekonomického a finančního vývoje

1997 1998 1999 1999* 2000*
9. 10. 11. 12. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
meziroční přírůstek v %
Hrubý domácí produkt -1,0 -2,2 -0,2 1,0 1,0 . . 4,4 . .
Průmyslová výroba 4,5 1,6 -3,1 2,2 -1,3 3,6 7,5 3,9 5,1 5,2 2,8 6,5
Stavební produkce -3,9 -7,0 -6,5 -1,4 -7,3 1,1 -3,2 -6,7 7,8 6,5 -2,7 1,7
Tržby v maloobchodě 1,9 -7,2 2,1 0,8 -1,2 6,2 6,4 7,2 10,0 3,5 2,3
Export 20,0 17,7 9,3 11,2 13,2 25,0 34,2 32,5 42,2 21,7 12,1 23,3
Import 15,2 6,4 7,5 9,7 13,5 26,7 28,3 39,0 43,5 12,7 12,0 35,5
Míra nezam. (kon. obd.) 5,2 7,5 9,4 9,0 8,9 9,0 9,4 9,8 9,7 9,4 9,0 8,7
Produktivita práce v prům. 6,2 3,0 2,1 8,8 5,2 10,3 14,2 9,6 10,3 10,3 7,0 10,1
Prům. mzda v prům. 13,4 10,6 6,67 7,8 6,1 7,4 7,3 4,3 9,5 7,1 2,4 9,0
přírůstek v % proti prosinci předch. roku
Míra inflace 8,5 10,7* 2,1* 1,8 1,9 2,1 2,5 1,7 1,9 1,9 1,8 2,0 2,6
Čistá inflace - - 1,5 0,6 0,6 0,9 1,5 0,6 0,7 0,7 0,7 1,0 1,7
Peněžní zásoba M21) 8,7 5,2 8,1 4,4 5,1 5,4 8,1 -1,8 0,1 -0,2 1,2 1,9
Úvěry obchod. bank rez. 9,4 -3,5 -3,9 0,2 0,9 -1,6 -3,9 0,5 0,8 -0,9 -0,2 -0,7
absolutní údaje (kumulace od zač. roku)
Saldo státního rozpočtu (mld. Kč) -15,7 -29,3 -29,6 -8,6 -7,4 -10,6 -29,6 16,4 3,2 8,4 -4,4 -13,5 4,9
Saldo obch. bilance (mld. Kč) -151,2 -79,5 -69,9 -33,6 -38,4 -52,1 -69,9 -6,9 -13,0 -18,2 -22,3 -31,6
Devizové rezervy ČNB (mld. USD) 9,8 12,6 12,9 12,0 13,1 12,6 12,7 12,8 12,7 12,7 12,6 12,9 13,0
Kursy deviz (průměr období):
Kč/EUR 38,72) 35,32) 36,0 36,4 36,6 36,4 36,0 36,0 35,7 35,6 36,3 36,6 36,0
Kč/USD 31,7 32,3 34,6 34,6 34,1 35,1 35,6 35,4 36,2 36,8 38,2 40,3 38,0

* Předběžné údaje 1) M2 = oběživo a vklady vč. v zahr. měně, 2) ECU, Pramen: ČSÚ, ČNB, MF, MPSV
Podmínky pro rychlejší vývoj se rýsují. Ekonomická rovnováha se opírá o příznivé vnější podmínky. Stabilitu měny neohrozil ani propad třetí největší banky. Inflace se v červnu začala rozhýbávat. Míra nezaměstnanosti se snížila.
Ani největší optimisté nepředpokládali, že státní statistika ohodnotí oživení realizované v 1. čtvrtletí 2000 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku na 4,4 % přírůstku HDP. Důvodem nečekaného výsledku byly nejnižší srovnávaná základna krizového období, konjunktura ekonomik západní Evropy a vlastní rozhýbání vnitřní ekonomiky.

Oživení je nezvratitelné

Dosavadní číselná řada o ekonomickém vývoji jednoznačně potvrzuje, že ekonomika tzv. oživila a odrazila se od dna krizového propadu z konce r. 1998 a začátku r. 1999. Ze signálů některých indikátorů je zřejmé, že tendence nasazené koncem roku 1999 ve druhém letošním čtvrtletí pokračují a že opět došlo k růstu hrubého domácího produktu. Tempo vzhledem k vyšší srovnávané základně nebude již tak vysoké, ale přírůstek kolem dvou procent je reálný. K dosažení stejného celoročního tempa by stačilo, aby všechna další tři čtvrtletí letos dosáhla přírůstku HDP alespoň 1,2 %. Realisticky k tomuto vývoji je nutné dodat, že ani letos se úroveň HDP nedostane na úroveň roku 1990 a že stále vzdálenější jsou vize dostižení úrovně HDP našich západních sousedů (na 1 obyvatele).
Podmínky pro vyšší růst ekonomiky a tím i životní úrovně a pro dlouhodobější udržitelnost se prozatím rýsují v náznaku vysokého, ale současně jen částečně i vysoce efektivního přílivu zahraničních investic. Jejich struktura snad se stále více bude zaměřovat na nové investice do zpracovatelského průmyslu. Rozvoj vědy a výzkumu zůstává však poměrně v hlubokém útlumu, tuzemské investice mají spíše charakter obnovovacích investic bez velkých modernizačních aspektů. Růst produktivity práce se opírá stále ještě o útlumy málo efektivních výrob a jen částečně o zavádění nových technologií a techniky, inovací apod. při rozšiřování výroby. Změny ve struktuře ještě nedostatečně probíhají ve prospěch sofistikované výroby.
K mimořádnému finančnímu kolapsu třetí největší banky v ČR došlo na zlomu prvního pololetí, kdy vláda a ČNB vyhlásila nejdříve na Investiční a Poštovní banku nucenou správu a vzápětí na to s poskytnutím záruky na špatné úvěry této banky ji prodala za symbolickou cenu čtvrté největší bance, tj. ČSOB. Pravděpodobné ztráty, které bude muset vláda krýt se odhadují mezi 50 až 100 miliardami Kč. Ani tento kolaps banky neohrozil právě díky rychlému jednání vlády a ČNB stabilitu koruny.
Současný příliv finančních prostředků na finančním účtu platební bilance, zejména příliv přímých investic naopak kurs koruny vůči EUR spíše posiluje. V červnu výrazně posílila koruna vůči dolaru v souvislosti s vývojem vztahu EUR a USD na světových devizových trzích: Koruna se přitom relativně věrně přimyká k EUR, takže průměrný devizový kurs v červnu 36 Kč za EUR je stejný jako byl průměr za celý rok 1999 a v prosinci 1999. Vůči USD po zeslabení z 35,6 Kč v prosinci 1999 až na 40,3 Kč v květnu, koncem pololetí v červnu posílil na 38,0 Kč.

Hospodářská rovnováha

Kapitálový trh sice nutně zareagoval na propad IPB, ale i zde neměl tento propad žádné významnější řetězové návaznosti, takže index PX-50 v současné době je stále vyšší, než byl v prosinci minulého roku. Předpovědi o jeho vzestupu do konce roku 2000 se snížily z původních až 700 bodů (474 bodů v prosinci 1999) na hodnotu kolem 600 bodů. Pohyb na finančních trzích odráží skutečnost, že ekonomická rovnováha se spíše posiluje. Struktura těchto pohybů současně napovídá, že je to zásluhou relativně příznivých vnějších podmínek. Hlavním důvodem je neobvykle vysoký příliv zahraničního kapitálu jmenovitě tzv. přímých investic, který převažuje pasívum běžného účtu platební bilance. Druhým faktorem je konjunktura na západě, která umožnila značný nárůst vývozu. Vyšší exportní výkonnost české ekonomiky do určité, ale nemalé míry pohlcuje nárůst cen surovin, zejména ropy, který sám může znamenat 30 až 40 miliard Kč ročního pasíva obchodní bilance. Také měnový vývoj nepřímo potvrzuje, že ekonomická rovnováha a spolu s tím podmínky pro další vývoj se opírají více o vnější přispění než o vnitřní rovnovážný chod ekonomiky. Přírůstek aktiv mezi květnem před rokem a stavem ke konci letošního května je tvořen výhradně přírůstkem čistých zahraničních aktiv ve výši téměř 120 miliard Kč. Tuzemské zdroje peněžní zásoby se snížily za stejné období zásluhou poklesu klientských úvěrů obchodních bank o 71 miliard Kč. Čistá zahraniční aktiva tvoří 44 % aktiv měnového přehledu. Peněžní zásoba charakterizovaná agregátem M2 (oběživo, netermínované vklady, kvazipeníze) se zvýšila meziročně o 7,5 % a zhruba si toto tempo udržuje po celých pět měsíců letošního roku. Její nárůst je prozatím takový, že neiniciuje při dané výkonnosti ekonomiky výraznější inflační pohyb.

Mikroekonomický vývoj

Index průmyslové výroby za květen dosáhl 106,5 %. Za pět prvních měsíců letošního roku byla průmyslová výroba vyšší o 4,8 % než před rokem. Tržby z průmyslové činnosti ve stálých cenách se zvýšily za stejné období o 8,6 %. O rychlou dynamiku průmyslové výroby se zasloužil především dřevozpracující průmysl (vzestup výroby za pět měsíců o 21 %), gumárenský a plastikářský průmysl (o 16 %), výroba elektrických přístrojů (o 12 %), výroba elektrických a optických přístrojů (o 10 %), výroba strojů pro další výrobu (o 10 %) a průmysl stavebních hmot, skla a keramiky (o 8 %). Na vzestup měla vliv i výroba elektřiny (o 7 %), těžba uhlí (o 6 %), textilní a oděvní průmysl (o 6 %) a výroba dopravních prostředků (o 6 %).Výroba potravinářského průmyslu, chemického a farmaceutického průmyslu a rafinérií ropy stagnovala, kožedělný průmysl a výroba kovů klesaly.
Stavební výroba díky státním zakázkám (silnice, železnice, mosty) v květnu se mírně zvýšila o 1,7 % ve srovnání s květnem minulého roku. Za pět měsíců byla rovněž vyšší o 1,7 %. Jednotkové mzdové náklady v průmyslu i ve stavebnictví výrazně klesly. Produktivita práce v průmyslu se zvýšila za pět měsíců o 9,6 % a nominální mzda o 6,5 % (reálná o 2,8 %). Ve stavebnictví produktivita práce vzrostla o 7,5 %, nominální mzda o 2,8 % (reálná klesla o 0,8 %).
Spotřebitelské ceny - inflace - se v červnu ve srovnání s jejich prakticky stagnací v předchozích měsících začaly rychleji zvedat. Vliv na to měl především vzestup cen ve skupině doprava, ale také pomalu narůstající ceny potravin. Proti červnu minulého roku jsou spotřebitelské ceny vyšší o 4,1 %, čistá inflace ve srovnání s prosincem minulého roku o 2,6 %. Inflační cíl ČNB není ohrožen, i když pravděpodobně překročí dolní hranici rozpětí.
Oživení ekonomiky potvrzuje i letošní vývoj nezaměstnanosti. Při zastavení útlumové restrukturalizace některých velkých podniků míra nezaměstnanosti od února klesá. Klesla nepatrně i v červnu, i když je to začátek období vstupu části absolventů škol do pracovního procesu. Počet nezaměstnaných je koncem června 451 tisíc a míra nezaměstnanosti je stále vysoká, až 8,7 procenta.
Ludmila Štěrbová, ekonomka,
Václav Čáp, statistik