Ukrajina a ČR vidí zavedení vízové povinnosti stále odlišně

Ukrajina a ČR vidí zavedení vízové povinnosti stále odlišně

Ukrajinci cestují nyní do České republiky mnohem méně než Rusové.
Měsíc poté, co byla zavedena vízová povinnost mezi Ukrajinou a ČR, se situace zklidnila. Budovou českého konzulátu v Kyjevě sice stále ještě prochází denně na 200 zájemců o získání víza, každé žádosti však bylo dosud vyhověno a dodací lhůta činí jen pět dnů.
Podání žádosti netrvá dlouho a sáhodlouhé fronty podobné těm, jež se dodnes periodicky objevují před českým konzulátem v Moskvě, Kyjevané prakticky neznají. Problémem bývá někdy latinka, jíž musí Ukrajinec, leckdy znalý jen azbuky, vyplňovat svou žádost. Počet ukrajinských zájemců o cesty do ČR se však výrazně snížil. Na rozdíl od Rusů, jejichž nápor na konzuláty v Moskvě a dalších ruských městech trvá, jezdili totiž Ukrajinci do Česka zpravidla za prací. Zatímco v uplynulých letech dosahoval příliv Ukrajinců do České republiky až 300 tisíc osob ročně, za uplynulý měsíc bylo vydáno pouhých 2800 víz.
Pro Ukrajince se stává problémem především skutečnost, že při značné rozlehlosti země jsou nuceni i zájemci o cesty do ČR z nejvzdálenějších koutů Ukrajiny cestovat do Kyjeva na český konzulát. Přesto stále ještě existují lidé, kteří do dotazníku sice vyplňují jako důvod cesty "turistiku", ačkoli se netají tím, že chtějí v Česku získat alespoň krátkodobě práci.
Navzdory oboustrannému konstatování Prahy i Kyjeva, že situace se po zavedení vízové povinnosti zlepšila, Kyjev dosti logicky stále odmítá uznat za její důvod snížení kriminality v ČR. Ačkoli podle údajů vězeňské služby ČR první místo mezi uvězněnými cizinci v ČR zaujímají právě Ukrajinci, z pohledu Kyjeva je stěží možné striktně rozlišovat mezi úrovní kriminality mezi postsovětskými státy. Kriminalita je totiž stále ještě integrální součástí všech postkomunistických států a označování Ukrajiny za jejího "primuse" je zjednodušující.
Připusťme navíc, že uvězněny jsou zpravidla jen "malé ryby" zločinu, zatímco skuteční "kmotrové" zločinu, ať již s ukrajinským či ruským pasem, se zpravidla trestající ruce slepé spravedlnosti dokáží pečlivě vyhýbat. A to i po zavedení vízové povinnosti.

Dimitrij Běloševský