Roste význam nepeněžních ukazatelů
Dnes zřejmě už málokdo pochybuje o důležitosti informací pro řízení společnosti. Přesto se nezřídka setkáváme s manuálním a náhodným sběrem dat. Nehledě na to, že manuální sběr dat představuje prakticky těžko koordinovatelnou aktivitu, nikdo ani nemůže zaručit jejich úplnost a důvěryhodnost. Doporučuje se tedy klást důraz na systematický sběr údajů ze zdrojů interních (ERP) i externích (především z Internetu a data od agentur a partnerů) pomocí specializovaných modulů založených na expertních systémech. Lze tak získávat velmi důležité informace, jako je velikost poptávky po výrobcích a službách, poptávka po akciích společnosti, postavení na trhu, přehled o konkurenci a mnoho dalších.
Po získání informací následuje nezbytná fáze konsolidace dat z jednotlivých nákladových středisek a jejich případná úprava pro použití při strategickém plánování a rozhodování společnosti. Na rozdíl od operativního řízení, které se zabývá každodenními aktivitami chodu podniku a jeho hodnocení se vyjadřuje převážně pomocí finančních údajů, strategické řízení se věnuje dosahování strategických cílů společnosti. Při jejich hodnocení výrazně vzrůstá význam nepeněžních ukazatelů. Ať už se jedná o organizační změnu či úpravu výrobního procesu, je to vždy a všude spojeno s velkým rizikem, které lze částečně snížit lepší dostupností potřebných podkladů pro rozhodování. Často se uvádí případ společnosti Boeing, která v průběhu své historie již několikrát uskutečnila tak riskantní projekt, kdy dala v sázku celou firmu. Je však také známo mnoho případů, kdy podobné snahy skončily krachem podniku. Co tedy máme v podobných situacích dělat?
Výrazně mohou pomoci simulační nástroje, jejichž možnosti ještě nejsou v naší zemi zcela doceněné. Jejich účelem je napodobit chování reálného světa s cílem dosažení lepšího pochopení sledovaného systému. Hlavní význam spočívá v předpovědi reakcí systému v určitých konkrétních podmínkách a v navržení nových rozhodovacích strategií nebo organizačních struktur a zhodnocení vlivu změn na systém podniku, tj. můžeme si nanečisto vyzkoušet, jaké dopady na společnost bude mít plánovaná změna či porovnat důsledky více variant a vybrat si tu nejlepší. Simulační nástroje umožňují například tvorbu modelu vývoje budoucího cash-flow, vývoje prodejů, rozvoje firem a měst, některé pracují i s takzvanými měkkými proměnnými jako jsou spokojenost zaměstnanců, vnímaná důvěryhodnost firmy a podobné. Nepostradatelnou funkcí simulačních nástrojů je i možnost modelování dynamických obchodních scénářů založených na reálných datech z podnikového ERP.
Každý podnik chce mít co nejvíce loajálních zákazníků. Proto i procesy v organizaci směřují k jejich uspokojování. S rozvojem informační společnosti jsou zákazníci stále náročnější a požadují po výrobci, resp. prodejci stále více informací. Je tedy nezbytné reagovat na podněty z trhu a zpětně na okolí působit. Systematická péče o zákazníky, akcionáře, majitele, zaměstnance a ostatní zájmové skupiny je některými manažery neuvážlivě podceňovaná. Mnoho konfliktů je způsobeno právě vzájemným nepochopením a nedostatečnou komunikací mezi zúčastněnými stranami, které mohou vyústit až v existenční potíže celé firmy. Jako jeden z prvních ukazatelů, který odráží potíže ve společnosti je cash-flow a samozřejmě záhy i klesající hodnota akcií. Tím se ještě více zvýší tlak akcionářů, kteří hájí své zájmy. Pozadu nezůstávají ani bankovní domy odmítající poskytnout překlenovací úvěr. Není tedy nad loajální akcionáře a zákazníky! Ty však nezískáme z měsíce na měsíc. V tomto případě platí dvojnásob, že investovaná energie do budování dobrého vztahu k jednotlivým zájmovým skupinám, jako jsou právě majitelé, akcionáři, banky, odbory, stát, obec a podobně, se mnohonásobně v budoucnu vrátí.
Jitka Krčilová,
VŠE Praha
