Evropa promýšlí daňovou revoluci

V Evropě se děje cosi neobvyklého. Ještě nedávno se zdálo, že evropská integrace bude pokračovat pod vlajkou unifikace vedené Paříží, Berlínem a Bruselem. Hlavním ekonomickým tématem se zdála být daňová harmonizace, jež měla být usnadněna společnou měnou. Stalo se však něco, co nikdo nečekal: Namísto boje proti "škodlivé daňové konkurenci" jednotlivé evropské ekonomiky samy začaly s konkurenčním bojem. Německo loni začalo snižovat daně. Přidala se Francie a hovoří se rovněž o Itálii a dalších zemích.
Snižování daní je ovšem zatím velmi mírné, protože evropským politikům dělá starosti obtížná otázka - jak nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu, který bude následovat po snížení daní? Odpověď poskytuje Irsko, země, která má s daňovou konkurencí značné zkušenosti. Irsko bylo i u nás citováno snad stokrát coby příklad růstové ekonomiky a z řady důvodů stojí za to, aby bylo uvedeno postoprvé. Irská daňová politika je jedním z nich. Nuže, jak se Irsko vypořádalo s výpadkem daňových příjmů? Nijak. Žádný se totiž nekonal.
V evropském vydání deníku The Wall Street Journal tento jev vysvětlila Mary Harneyová, irská ministryně pro podnikání, obchod a rozvoj. "Irský ekonomický zázrak byl založen na povzbudivé síle nízkých daní," vysvětluje Harneyová. "Jsou to nízké daně (nyní 12 % pro zahraniční podniky investující v Irsku a 28 % standardní sazba), které stimulují investice a podněcují podnikání". Irská ministryně zásadně nesouhlasí s politikou vysokých daní. Dokládá na faktech a statistikách, že vedou k pomalému růstu a k vysoké nezaměstnanosti.
Těm, kdo tvrdí, že si nemohou "dovolit" snížení daní, Harneyová ukazuje příklad své země, která dříve trpěla jedním z největších státních dluhů na světě. Nyní má irský státní rozpočet druhý nejvyšší přebytek v Evropě, hned po Norsku, jemuž ovšem pomáhají ropná naleziště v Severním moři. Podíl podnikových daní na příjmech irského rozpočtu je 2,5násobný ve srovnání s průměrem EU. Irsko je o přednostech nízkých daní přesvědčeno do té míry, že od roku 2003 plánuje zavést 12% daň z podnikových příjmů pro všechny podniky.
Mohlo by se zdát, že na irský přístup je v Bruselu nahlíženo s nevolí, a že ČR si nemůže takto ostře konkurenční daňovou politiku dovolit, aby si centrálu EU nenahněvala. Ale časy se mění i v Bruselu. Na pražském zasedání MMF vystoupil evropský komisař pro vnitřní trh a daně Fritz Bolkenstein s projevem zásadního významu. Mimo jiné uvedl: "Vytvoření jednotné evropské daňové soustavy by znamenalo sjednocení sociálního, kulturního a vzdělávacího systému. To není ani možné, ani žádoucí. (...) Suverenita ve fiskálních záležitostech musí být respektována." Vysoký představitel EU rovněž použil termín "zdravá daňová konkurence", což je téměř revoluční událost. Doposud se hovořilo pouze o tzv. škodlivé daňové konkurenci.
Nikdo a nic nám tedy nebrání, abychom následovali irský příklad - osvědčenou, fungující politiku, která prokazatelně povzbuzuje hospodářský růst a na rozdíl od českých investičních pobídek znamená příjmy, nikoli výdaje pro státní rozpočet. Jedinou překážkou jsou předsudky našich politiků.

Autor je analytik
kohout@ppf.cz